Přehlížené pecky: Splašený vlak - Dva uprchlí trestanci ujíždí vlakem bez strojvůdce napříč Aljaškou

Přehlížené pecky: Splašený vlak - Dva uprchlí trestanci ujíždí vlakem bez strojvůdce napříč Aljaškou 11 obrázků v galerii
Splašený vlak (1985) | Foto: detail plakátu
Dnes večer si můžete v televizi naladit dobrodružnou krasojízdu z poloviny osmdesátých let, která svému názvu a době vzniku nezůstává vůbec nic dlužna. Splašený vlak ruského režiséra Andreje Končalovského je léty ověřenou značkou s výbornými herci a příběhem, který vyznívá béčkově jen na samotném povrchu, a byla by chyba jej soustavně přehlížet.

O čem to je? Věznice Stonehaven je tou nejstřeženější a nejobávanější na celé Aljašce. Schází se tu nejpodlejší zločinecká chamraď, nad níž drží přísný dozor nekompromisní ředitel Ranken. Samozvaným králem trestanců je uctívaný Manny (Jon Voight), který odsud již dříve dvakrát utekl a jemuž právě po soudních rozepřích končí tříletý pobyt na samotce. Nepřizpůsobivý drsňák na nic nečeká a za pomoci mladíka Bucka (Eric Roberts) znovu uniká do drsné a mrazivé divočiny. K úniku následně využijí náhodně vybraný vlak, jehož strojvůdce však dostane ještě ve stanici infarkt, a dvojice zuřivě stíhaných mužů se tak ocitá v nekontrolovatelně ujíždějícím železném kolosu.

Trailer:

5 důvodů, proč Splašený vlak vidět:

1. Scénář. Co se zdá být na první pohled triviálním příběhem s hromadou klišé, je ve skutečnosti suverénně napsaným chlapským dobrodružstvím, v němž se postavy chovají veskrze logicky a vedle adrenalinových pasáží se dostává ke slovu i nikterak hluboká, avšak naprosto přesvědčivá psychologie a přemýšlení o tom, kam až sahá utlačování lidské svobody. A hlavně, autorem scénáře je legendární Akira Kurosawa, který pořád patří k deseti nejvýznamnějším filmařům dosavadního toku kinematografie, a je to zkrátka znát.

Splašený vlak | Foto: Česká televize

2. Herci. Osmdesátkové akční filmy se bez dobrých hereckých výkonů často pohodlně obešly, ale Splašený vlak naštěstí není tím případem. V hlavní roli exceluje charismatický Jon Voight, který dokázal během své kariéry částečně zachránit i takové perly jako Anakonda (1997), a i zde si drsného a nebezpečného Mannyho náležitě vychutnává, emocionální výlevy v jeho podání nepůsobí afektovaně a herec od první vteřiny přiměje diváka, aby mu poslušně fandil. Skvělou práci však odvádí i jindy vysmívaný béčkař Eric Roberts, který je taktéž naprosto přesvědčivý v úloze utlačovaného Bucka, jenž si musí v závěru proti respektovanému druhovi prosadit svou. Žádné překvapení, že oba borci schytali za své výkony oscarové nominace, přičemž hlavně Voight si ji zasloužil rovněž proměnit.

3. Prostředí. Asi nikdo by neskákal nadšením, kdyby musel vymýšlet plány na útěk zrovna z věznice uprostřed Aljašky. Venku sníh, třicet pod nulou a široko daleko nic kromě železniční stanice. A režisér Končalovskij to dobře prodává, když nejprve nechává své aktéry kodrcat pěšky zimou, a následně je zavírá do omezeného prostoru splašeného stroje, kde je svoboda velmi zavádějícím pojmem a napjatá interakce mezi hrdiny může eskalovat podobně jako rychlost samotného vlaku.

4. Interakce postav. Herci i scénář už pochvalu obdrželi, ale ještě se sluší zmínit propracovanost samotných postav, která je na tak přímočarý příběh neobvyklá. Manny je samotář a podle vlastních slov vede válku s celým světem, Buck je užvaněný egoista a idealista. A jako filmoví hrdinové se náramně doplňují, dialogy nebo monology mají šťávu ("Miracle my ass!!") a jejich konfrontace vypomáhá k udržování soustavného napětí. A v neposlední řadě jejich setkání, společně s pronásledující šelmou Rankenem, ústí do silného a neotřelého finále.

5. Režie. Nevyzdvihnout práci ruského dirigenta by bylo špatně. Končalovskij udržuje soustavným rychlým střihem mezi více skupinkami postav strhující tempo, které zkrátka nepolevuje. Adrenalinové pasáže jsou pak v jeho podání skutečně napínavé a závěr není sentimentální, ale silný dojem i díky vydařené syntetické hudbě rozhodně zanechá.

Splašený vlak | Foto: Česká televize

Sečteno a podtrženo, Splašený vlak má nevyhnutelně příliš chyb na to, aby byl považován za geniální dílo z filmových učebnic (útěk z nejstřeženějšího vězení je až směšně snadný, některé Mannyho výlevy jsou přes čáru, Ranken je hrozně šablonovitá postava a odbočování do řídícího střediska v druhé polovině poněkud rozmělňuje psychologické inferno ve vlaku), ale těžko dnes najdete příklad více strhující a vypravěčsky soudržné osmdesátkové akce. S dobrým námětem, s výbornými herci a zkušeným režisérem v sedle vás tentokráte nečeká zklamání, nýbrž poctivá řemeslná práce s nespornou myšlenkou, byť v průběhu lehce odstrkovanou na druhou kolej. Na té první se však odehrává 80% zábava.

Ankety
Chtěli byste, aby Diesel natočil Poslední lovec čarodějnic 2?
Určitě!
Vůbec.
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist