Trabantem tam a zase zpátky: Cestovatel Přibáň se loučí s motoristickým fenoménem

Na filmovou cestu Trabantem tam a zase zpátky vzal Dan Přibáň opět mezinárodní česko-polsko-slovenskou posádku, dva trabanty, polský Fiat 126p řečený maluch a českou motorku Jawu 250. Tým tvoří známé tváře žlutého cirkusu včetně nesmrtelného motocyklisty a optimisty Marka Slobodníka, notorického ztráceče pasů Radka Jony i hlavního "cirkusového" hudebníka Marka Duranského. Všehoschopnou hlavní sestavu skvěle doplnil nováček a hasič Honza Setvín a novopečený řidič sbírající první motoristické zkušenosti v divokém provozu Indie Lukáš Venclík. Poprvé po letech v týmu nebyla žádná žena. „Jet v čistě pánské sestavě bylo čistě pragmatické rozhodnutí. Chtěli jsme si to po náročné minulé cestě co nejvíce zjednodušit a vrátit se zpátky ke kořenům první výpravy, kdy jsme jeli jen tři kluci," komentuje Dan Přibáň.

Velká cesta domů začala na jihu Indie, zamířila k severu mezi pohřební hranice magického Váránasí, aby pokračovala dál do Nepálu a podhůří Himaláje, kde trabanty ve výšce 5328 m. n. m. stanovily výškový rekord dvoutaktního auta. Himaláje prověřily žlutý cirkus způsobem, jaký ještě výprava nezažila – byl to boj s přírodou na úzkých kamenitých stezkách vinoucími se nad hlubokými srázy. Komplikace navíc způsobovalo bahno, sníh a spousta vody valící se přes stezky v nadmořských výškách, kde ztrácejí výkon motory i lidé.

Následně cestovatelé překonali hory mystického malého Tibetu, sjeli na hranice Pákistánu a po slavné horské silnici Karakoram Highway dorazili do Číny. Zde se žlutá výprava ocitla pod permanentním dohledem. "Když jsme zpod tisíců kamer a neustálé policejní kontroly utekli mezi kyrgyzské jurty, abychom konečně v uzbeckém Samarkandu dokončili cestu kolem světa, byli jsme vážně rádi,“ popisuje pocity z opuštění Číny Přibáň.

Ve snímku Trabantem tam a zase zpátky, jenž se nese na hladině vysokých obrátek motorů i adrenalinu Přibáň se svým týmem definitivně dokazuje, že k projetí světa není potřeba drahých terénních vozů. "Každá naše cesta byla těžší než ta předchozí a každá jinak. Na první jsme nevěděli, co dělat, na poslední jsme to věděli naprosto přesně, ale dělali jsme toho až moc. Ovšem na ironii a černý humor, někdy na hranici politické korektnosti, byla spousta prostoru vždy," říká Dan Přibáň.

Myšlenka na uspořádání výpravy v trabantech se u něj zrodila v roce 2006, kdy chtěl rozbít zakořeněnou představu, že na dlouhou a náročnou cestu je potřeba nákladné vybavení a drahé auto. Trabant byl jasnou volbou coby nejlevnější dostupné vozidlo a symbol jednoduchosti. "Trabant je nositelem spousty příběhů, spousta lidí s ním jezdila, vlastnili ho jejich rodiče, bylo to jejich první auto. Ohromné množství lidí s ním má nějaký zážitek a pro ty, kdo jej nemají, je trabant prostě roztomilé legrační autíčko," uzavírá Dan Přibáň.