Filmy roku 2018, které svými slabými tržbami zavařily plánovaným pokračováním

U Disneyho mají peníze rádi a můžete si být jistí tím, že každý nový film (ať už hraný nebo animovaný) vzniká s myšlenkou, že by mohlo dojít na druhý díl. Louskáček se rozhodně rozšíření nedočká. Již trailery působily nepřesvědčivě a mizerné recenze také dvakrát nepomohly. Ve světě ještě nějakou tu odezvu film má, ale na domácí půdě zoufale prošuměl.

Již jednička to měla tržbami nahnuté. Stála 190 milionů a z amerických kin dostala jen stovku. Celosvětově ale vydělala 411, takže mělo studio motivaci k druhé štaci. Nevyplatila se. Dvojka sice snížila rozpočet, ale vedla si mnohem hůře a to na všech frontách. Na trojku, která by přenesla válku k nim, tak téměř 100% nedojde. Leda by vznikla čistě v čínské produkci.

Tolik jsme doufali, že zrovna Shane Black dokáže legendární značku oživit. Problematická produkce se ale podepsala na výsledku víc, než by všechny strany přály. Těžko říct, jestli byl první sestřih opravdu tak špatný, že bylo třeba přetáčet celou finální třetinu, ale faktem je, že výsledný film nepotěšil v podstatě nikoho. Velká škoda. Z nadějného restartu je tak další stopka, po které se nějaký ten pátek s Predátorem znovu v kinech nesetkáme.

Bruce Willise jsme v kinech v pořádném filmu neviděli od roku 2013. Přání smrti nemohlo přijít do amerických sálů v horší dobu. V Americe to loni bylo jedno střílení v ulicích za druhým a Willisova pomsta nehrála divákům do noty. V USA by se proto slabší odezva dala chápat, ale že film nezajímal ve zbytku světa, to už se podobně omluvit nedá. Willis si všemi těmi příšernostmi, které v posledních letech točil, nadobro zničil pověst a na prakticky nulovém zájmu diváků o Přání smrti se mu to ve velkém vrátilo.

Duchovní nástupce loňského propadáku Král Artuš: Legenda o meči. Snaha o sexy update klasického fenoménu se i tentokrát minula účinkem, zatímco však v případě Kulatého stolu lze vinit mizerný marketing, který film nedokázal prodat, Robin Hood je zkrátka jen... mizérie. Film pohořel ve známkách u diváků i kritiků a i když se ještě v některých regionech hraje (u nás dokonce v premiéře tento týden), z pozice propadáku už se nevyhrabe.

Rudá volavka nedopadla v celkových tržbách úplně tragicky, vzhledem k potenciálu jde ale rozhodně o zklamání. Samotná přítomnost Jennifer Lawrence by měla zajistit mnohem větší peníze, nemluvě o tom, že taková tematicky spřízněná Salt vydělala v kinech 2x tolik. Je pravdou, že byla výrazně akčnější (a tudíž diváčtější), ale to účetní nezajímá. Hlavní je, jestli se povedlo novou značku prodat. A tahle volavka nedoletěla daleko.

Nejvýraznější přešlap loňského roku. Smrtelné stroje od počátku provázela předzvěst průšvihu, ale výsledek má ještě horší přijetí než se čekalo. I opulentní sci-fi spatlanina Jupiter vychází dokázala z pokladen kin dostat 183 milionů. A to měl úlet sester Wachowských mnohem slabší recenze! Inu, někdy se zkrátka epicky nedaří i takovým velikánům jako je Peter Jackson.

Pravděpodobně nejpřekvapivější propadák. Pravda, problematické natáčení bylo mediálně hodně propírané (málokterý film má to "štěstí", že se mu nejen vystřídá režisér, ale ještě je na plac povolán herecký kouč pro hlavní hvězdu), pořád jde ale o Star Wars. A to je značka, která zatím vydělala za každých okolností. Tržby pod půl miliardy jsou proto hotový výsměch (i Rogue One dalo miliardu) a vedly nejen ke zrušení několika plánovaných spin-offů, ale také ke změně finanční strategie, pokud jde o rozpočty dalších SW filmů.

Když se člověk u restartu Tomb Raidera podívá na rozpočet versus celkové tržby, vypadá to pro film dobře. Jenže američtí producenti stále hodně dávají hlavně na domácí trh a tam si Lara Croft v podání Alicie Vikander nevedla dobře. Přesto, pokud má někdo z téhle sestavy alespoň malou šanci na pokračování, je to rozhodně Tomb Raider. Pokud se tedy studio dokope.

Kdyby Disney nekoupil Marvel, možná by letos neměla společnost tolik důvodů k úsměvu - V pasti času je totiž jejich třetí zářez. V tomhle případě se slavná společnost přepočítala s tím, jak bude látka zajímat zahraniční diváky, kteří snahu o novodobou pohádkovou klasiku nemohli ignorovat více. Ostatně, Oprah Winfrey jako herecký tahák? Pro mezinárodní trhy těžko.