Zděděná vina za okupaci Československa? Ukrajinská režisérka natočila film o strýci v okupační armádě

Zděděná vina za okupaci Československa? Ukrajinská režisérka natočila film o strýci v okupační armádě 8 obrázků v galerii
Můj neznámý vojín | Foto: PIARISTI
21. srpna letošního roku uplyne 50 let od vpádu armád Varšavské smlouvy do Československa. Tento historický mezník našich dějin připomíná jinou optikou i dokumentární snímek Můj neznámý vojín (2018), režijní debut Anny Kryvenko. Film tvoří převážně dosud nepublikované archivní záběry z celé Evropy a Ruska, zároveň je vyprávěn pohledem jednoho z okupantů, potažmo jeho praneteří – režisérkou snímku, a nabízí nové varianty toho, jak o okupaci Československa v roce 1968 přemýšlet.
Můj neznámý vojín | Foto: PIARISTI

„Prvotní inspirací vzniku filmu byla potlačená rodinná historie. Konkrétně historie mé vlastní rodiny. Když jsem ji na Ukrajině navštívila, objevila jsem alba, ve kterých byla ze starých fotografií nůžkami vystřižena jedna postava. Trvalo nějakou dobu, než jsem se dopátrala alespoň fragmentů příběhu, který se má rodina pokusila vymazat,“ vysvětluje genezi snímku Můj neznámý vojín Anna Kryvenko.

„Důležité pro mě bylo ukázat, že v jakékoliv životní situaci existuje opačná strana a není to vždy o absolutní opozici – dobro nebo zlo, oběť nebo vrah, Východ nebo Západ. Uvnitř konstrukce existují živí lidé, kteří trpí. Motivem filmu je i pocit zděděné viny. Viny za něco, co člověk neudělal. Já, a vím, že i mnozí další lidé z bývalého Sovětského svazu, ten pocit máme dodnes. Právě současnost je ve filmu stejně důležitá jako historie.”

Režisérka Anna Kryvenko | Foto: PIARISTI

Pomocí archivních záznamů rekonstruuje režisérka varianty toho, co mohl její prastrýc, jako součást okupačních vojsk, prožívat. Na tuto hlavní linii příběhu se nabaluje i komplexnější zkoumání témat moci, armády, post-traumatického syndromu u vojáků, ale také otázky soucitu a lidskosti jak u okupantů, tak u okupovaného obyvatelstva Československa v individuálním měřítku. „Příběh mého prastrýce by mohl být příběhem kteréhokoliv z mladých vojáků, kteří v srpnu 1968 na tancích stáli. Byly to lidské bytosti v mašinerii války a globálních mocenských bojích,“ dodává režisérka.

Srpnové události v Československu roku 1968 představují trvalé, nevyléčené trauma českých a slovenských dějin a dodnes nejsou mnohými odpuštěny. I tuto skutečnost promítla Anna Kryvenko do dokumentu prostřednictvím svých vlastních zkušeností. Přihlédla také ke globální politické situaci, především k okupaci Krymu a probíhajícím bojům na východní Ukrajině.

Můj neznámý vojín | Foto: PIARISTI

Slavnostní premiéra snímku proběhne 17. srpna 2018 na střeše pražského paláce Lucerna, poté bude film uveden na speciálních projekcích v Praze – v DOXu, Pragovce, v rámci Dokumentárního pondělí v kině Světozor a Kasárnách Karlín, pak v České televizi a následně vstoupí do alternativní a online distribuce prostřednictvím projektu KineDok a portálu DAFilms.cz.

Film vznikl v česko-lotyšsko-slovenské koprodukci s participací České televize, Slovenské Televizíe a FAMU za podpory celoevropského fondu Eurimages. Film byl podpořen také českým Státním fondem kinematografie, slovenským Audiovizuálnym fondem a lotyšským Filmovým centrem.

Můj neznámý vojín | Foto: PIARISTI
Ankety
Zajímáte se o anticeny Zlatá malina?
Ano, pravidelně mě zajímají výsledky.
Ano, ale vyloženě je nevyhledávám.
Spíše ano, pokud je příležitost si o nich přečíst.
Spíše ne, čtu o nich výjimečně.
Ne, není to nic, co by mě zajímalo.
Ne, s udělováním anticen principiálně nesouhlasím.
Nevím, je mi to jedno.
Nejnovější články:
Načíst další články