2.7.2018, 13:00

Děti ujíždějí z domova autem. „Fenomén“ poslední doby v novém filmu

Děti ujíždějí z domova autem. „Fenomén“ poslední doby v novém filmu
Všechno bude | Foto: KVIFF / trailer

Původem Slovinec v Kristových letech Olmo Omerzu našel filmařskou půdu pod nohama v České republice a o uplynuvším víkendu na festivalu v Karlových Varech představil svůj třetí celovečerní film. Všechno bude (2018) pojednává o dvou mladých klucích, kteří berou "káru" a vydávají se na dobrodružnou cestu za svobodou. V českých kinech bude mít koprodukční drama premiéru 6. září.

Text distributora: Čtrnáctiletý outsider Mára (Tomáš Mrvík) a jeho dvanáctiletý kamarád Heduš (Jan František Uher) podniknou cestu za svobodou. Mára ukradne auto a svými průšvihy ohromí i mladou stopařku (Eliška Křenková). Všichni jsou na útěku, na dobrodružné cestě, užívají si náhlou svobodu, kterou už možná nikdy nezažijí. Až do okamžiku, kdy Máru chytne policie. Vyslýchá ho policistka (Lenka Vlasáková) s policistou (Martin Pechlát) a divák s nimi váhá, co je realita a co smyšlený chlapecký svět...

Road movie pojednávající o klučičím přátelství, dobrodružství a velké svobodě natočil oceňovaný režisér Olmo Omerzu, který má za sebou celovečerní snímek Rodinný film (2015), za nějž získal cenu za umělecký přínos na filmovém festivalu v Tokiu, dvě Ceny české filmové kritiky a řadu dalších ocenění. Omerzuova novinka Všechno bude byla uvedena na letošním karlovarském festivalu ve světové premiéře a byla vybrána jako jeden ze dvou českých zástupců (druhým je Domestik Adama Sedláka, pozn. redakce) do hlavní soutěže. Níže si můžete přečíst rozhovor s režisérem Olmem Omerzuem.

Olmo Omerzu

Jak jste přišel na scénář Petra Pýchy?
Petr Pýcha viděl můj první celovečerní film Příliš mladá noc (2012), v němž do prostoru světa dospělých vstoupí dvě děti, a získal pocit, že by mě jeho scénář mohl oslovit… a tak se také stalo. Díky skvěle napsaným dialogům, humoru a nápadům, které jako by nekontrolovaně bublaly pod povrchem. Ačkoli jsem po Příliš mladé noci i Rodinném filmu byl z tématiky „coming of age“ poněkud unavený, scénář mi učaroval, a tak jsme se s Petrem pustili do práce. Následoval proces hereckých zkoušek, improvizací, nových nápadů, které jsme s Petrem do scénáře zanášeli. Chtěli jsme, aby se oba mladí hrdinové Tomáš s Honzou se svými rolemi co nejvíc identifikovali.

Film začíná na policejním výslechu a pomocí retrospektiv se dozvídáme o minulosti hlavních hrdinů a jejich dobrodružném útěku. Film jste označil jako „snímek o vyprávění příběhu“, kde se střetává reálný a vymyšlený chlapecký svět. Jak jste na tuto rovinu vyprávění přišli a jak se vám tyto dvě dějové linky dařilo skloubit?
Tím, do jaké míry mám ty dvě dějové linky stylizovat, jsem se zabýval velmi dlouho. Při hereckých zkouškách jsem postupně došel k názoru, že chci zastřít hranici mezi fantazií a skutečností, mezi lží a pravdou. Jsem čím dál víc přesvědčený, že pro všechno to, co zažívají během dvou dnů ti dva kluci, je klíčová právě ta lež, která se stala součástí jejich subjektivní skutečnosti. Zajímala mě jejich cesta tak, jak ji prožili oni, jak si ji pamatují, ne nějaký objektivní pohled.

Všechno bude: Trailer

Jste znám tím, že většinou scénář během natáčení neměníte, pouze na zkouškách s herci, kdy upravujete dialogy. Jak tomu bylo v případě tohoto filmu, probíhala nějaká improvizace na place?
Scénář považuji za otevřenou formu a až do okamžiku natáčení nechávám otevřené možnosti ke změnám. Nové nápady pokaždé ovlivní jak příběh, tak strukturu filmu, kterou musím mít pod kontrolou.

Je zde řada scén s dětskými hlavními hrdiny, nakolik bylo obtížné pracovat s neherci a kombinovat je se zkušenými herci? Jak probíhal casting u hlavních dětských postav Máry a Heduše?
Casting probíhal dlouho. V užším výběru jsme se s castingovou režisérkou Mirkou Hyžíkovou zaměřili na osobnost hlavních představitelů. Zajímaly nás jejich příběhy. Chtěli jsme, aby se v rolích, které budou hrát, mohli najít. Okamžik identifikace s postavami byl velmi důležitým vodítkem později na hereckých zkouškách, při kterých jsme kluky společně s Eliškou Křenkovou na film připravovali. Tomášovi s Honzou jsme před natáčením věnovali tolik času, že mohli s ostatními herci suverénně předstoupit před kameru, jako by i oni byli školení profesionálové. Rozdíl v hraní mezi nimi nenajdete, takže byste je jen stěží označili za naturščiky a na to jsem pyšný.

Jak probíhala spolupráce s vašimi dvorními herci Martinem Pechlátem a Eliškou Křenkovou a nově s Lenkou Vlasákovou? A počítal jste s nimi hned po přečtení scénáře?
Pracuji s herci, kterých si vážím. Martinovi, Elišce i Lence důvěřuji jak po profesionální, tak po lidské stránce. Jako herci nezůstávají zajati ve svém stereotypu, rozvíjejí se a stále znovu mají čím překvapit. S Lenkou jsem pracoval poprvé a velmi jsme si porozuměli.

Všechno bude | Foto: CinemArt CZ

Nakolik čerpá tento příběh ze skutečnosti - absence rodičů, dva dětští outsideři na útěku, vysněná cesta za svobodou? Inspirovali jste se reálným životem?
Zajímal nás fenomén poslední doby, kdy malé děti utečou nebo spíš ujedou z domova autem. To, že je náš příběh aktuální, nám před časem potvrdily záznamy z policejní kamery z americké Minnesoty. V nich byl zachycen automobil, který se poněkud nesuverénně pohyboval po vedlejší silnici, posléze odbočil na dálnici a mírným tempem po ní urazil třicet kilometrů. Když se nakonec jednomu policistovi podařilo automobil zastavit, k jeho překvapení z něj vystoupil osmiletý chlapec a po něm i jeho pětiletý a tříletý příbuzný. Všichni tři měli na sobě pyžamo, což určitou přízračnost celého případu ještě umocnilo. Rodiče chlapce vůbec netušili, že jejich syn umí řídit auto. Tato událost vyvolala početné polemiky, mezi jinými i o tom, že v dnešní moderní »virtuální« době je svět dětí od světa dospělých vzdálenější než kdykoli předtím. Jen stěží si lze představit logiku a myšlení dítěte, které očividně velmi těžko odlišuje pravou skutečnost od té virtuální (prostor internetu a počítačových her), v níž vyrůstá.

Reflexe současné společnosti, drobnokresba mezilidských vztahů, svět nefunkční rodiny, rané dospívání dvou kluků, jejich první sexuální okamžiky a touha po svobodě, to vše jsou oblíbená témata ve vaší filmografii. Co vás na těchto tématech přitahuje?
Jde o témata, která jsou mi natolik blízká, že z nich můžu suverénně čerpat nápady a přenášet je do filmu. Zároveň jsem ve všech třech filmech předestřel určitou svébytnou perspektivu na téma vyrůstání. Všechno bude například tématizuje přechod mezi dětstvím a dospělostí a nabízí nečekané rozuzlení. Obvykle jsme zvyklí, že ve filmech tohoto žánru dítě prostřednictvím situací zažije iniciaci do světa dospělých, zde se to ovšem odvíjí poněkud naopak.

Všechno bude | Foto: CinemArt CZ

Kde všude jste film točili a jak probíhal výběr lokací?
Lokace jsme vybírali poměrně dlouho. Nejprve jsme dlouho cestovali a vytvářeli fiktivní mapu cesty, která by odpovídala příběhu a zároveň nám přišla formálně zajímavá. Úvod a většinu cesty jsme nakonec točili v severních Čechách. Nechtěli jsme ale příliš zdůrazňovat jejich industriální stránku. Líbila se nám především sopečná krajina Českého středohoří. Policejní stanici a okolí jsme točili v Adamově u Brna. Adamov má svou polohou v hlubokém údolí jedinečnou atmosféru, která nám pomohla pocitově se přenést v místě, aniž by formálně vybočovala z poetiky severních Čech.

Proč jste s kameramanem zvolili obrazovou koncepci zimní krajiny?
Původně byl scénář napsaný jako letní road movie, ale zalíbila se nám myšlenka přepsat příběh do zimy. U některých scén hrozilo, že budou v zimě působit depresivně, ale snažili jsme se s tím nějak citlivě pracovat. Naopak zimní krajina přidala příběhu naléhavost. Najednou bylo jasné, že nejde jen o nějaký letní rozmar. Auto začalo symbolicky představovat útočiště kluků a v zimní krajině nahrazuje teplo domova, které jim evidentně schází.

Tvrdí se, že nejnáročnější na natáčení je zvládnutí zvířat, jak se vám dařilo točit se psem Šakalem? Po Rodinném filmu je zde opět motiv psa.
Šakal byl ve skutečnosti fenka Barča, která se své role zhostila výborně. Chtěl jsem mít ve filmu velkého psa, který by díky své velikosti působil polidštěně, měl by stejnou funkci jako zvířecí postavy v animovaných filmech nebo pohádkách.

Všechno bude - premiéra filmu v Karlových Varech | Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

S předchozím Rodinným filmem jste zažili úspěch na prestižních festivalech (Tokio, Cottbus, Lublaň) a na domácích Cenách české filmové kritiky. Jaká festivalová cesta čeká Všechno bude?
Film měl premiéru v soutěžní sekci na festivalu v Karlových Varech. Zároveň dostáváme pozvánky na zahraniční festivaly, které ovšem prozatím nesmím jmenovat, protože svůj program ještě oficiálně nezveřejnily. Jsme rádi, že film půjde do distribuce v Polsku, na Slovensku a ve Slovinsku a doufám, že se po premiéře k těmto zemím přidají i další.

Pokud byste měl nalákat diváky, proč mají jít právě na Všechno bude?
Pevně věřím, že Všechno bude je film, který zobrazuje téma vyrůstání svébytným způsobem. Doufám, že diváka pohltí proud dětské fantazie, v níž lež i pravda tvoří nerozlučný celek.

Všechno bude - tisková konference v Karlových Varech | Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary
-
-

Související články:

Recenze: Všechno bude aneb Typický český film podžánru "všichni jsou v hajzlu"?

Netradiční road movie o dvou asi tak třináctiletých (?) venkovských hoších, z nichž jeden je typ "budoucí hardcore skinhead" a druhý "budoucí školní...

Čerstvý vítr vane ze Slovinska. Obrodí Olmo Omerzu český film?

Režisér Olmo Omerzu získal za film Všechno bude (2018) cenu za nejlepší režii v hlavní soutěži letošního MFF v Karlových Varech. Nyní se se svou novinkou...

V Hollywoodu už je neuvidíte, hned na začátku kariéry se totiž rozhodli, že ji rychle utnou

Nejhorší natáčení je prý s dětmi a zvířaty. Své by o tom asi mohli vyprávět sami režiséři, i když se určitě najde řada z nich, která tomu dává spíše...

Netradiční hvězdy karlovarského festivalu: Veselý organizátor, spící buldok, režisér bez boty...

V sobotu večer skončil 53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Výsledky jsme vám přinesli bezprostředně po slavnostním zakončení, pojďme...

Když se na nejlepším filmu diváci neshodnou s odbornou porotou. Karlovarský festival vyhlásil vítěze

Novinka uznávaného rumunského režiséra Radu Judeho „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ získala Křišťálový glóbus pro nejlepší film v...

Rumunské čistky nebo sportovní horor. Češi pomýšlejí na hlavní cenu karlovarského filmového festivalu

53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary dnes večer vyvrcholí předáním Křišťálového glóbu a dalších festivalových cen. Jaké kandidáty na...

Nebývalá smršť českých filmových novinek. Které si v nejbližších měsících zaslouží největší pozornost?

Rok 2018 je ve své polovině. Od ledna se v českých kinech promítalo 29 nových českých a koprodukčních filmů, z nichž si - přiznejme si to - nikdo nic moc...

Recenze: Rodinný film je velmi významnou událostí v českém rybníčku

Rodinný film je pravděpodobně tím nejzajímavějším, co za poslední rok v české kinematografii vzniklo (což neznamená nutně "tím nejlepším" a už vůbec ne...

Recenze: Příliš mladá noc aneb Zasvěcení do světa sexu, alkoholu, citů i cynismu

Kdo si dal tři měsíce pauzu od českého filmu, ten by měl nyní zbystřit. 29. března vstupují do českých kin hned dva mimořádně zajímavé filmy, krutá komedie...

Recenze: Příliš mladá noc má správně hutnou, ujetou atmosféru

Den po Silvestru prožijí dva kluci s cizími lidmi v cizím bytě cosi bizarního...

Ankety

Nalákal by Vás film s názvem "Medieval" (Středověký) k návštěvě kina?
  • Ano
  • Ne

Nejnovější články:

Sdílet tuto stránku:

Partneři: