Milada Horáková: 70 let od vraždy udušením a s komunisty znovu u moci?

Milada Horáková: 70 let od vraždy udušením a s komunisty znovu u moci?
Milada (2017) | Bohemia Motion Pictures

Zítra se bude... (2010): Trailer

Zítra se bude...
Čeští filmaři se osudu Milady Horákové věnovali ve dvou snímcích. Záznam divadelní hry Zítra se bude… (režie Jan Hřebejk) pochází z roku 2010 a věnuje se finále monstrprocesu, kdy prokurátor Josef Urválek doslova uštval Miladu Horákovou (Soňa Červená) před soudní síní.
Celovečerní film Milada (režie David Mrnka) měl premiéru na podzim roku 2017, setkal se s rozporuplnými reakcemi kritiků, jeho autor nicméně na vzniku spolupracoval s dcerou Milady Horákové a její matku se pokusil vyobrazit jako autentickou ženu z masa a kostí, která měla manžela, dceru a zásady, z nichž nehodlala slevit.
Milada
Milada Horáková na dobovém snímku
Důsledky nejen pro ní byly obrovské. Politička Milada Horáková byla pro komunistické zřízení nepohodlná, uznávala ideály a nebála se. 27. června 1950 byla po vykonstruovaném procesu a hrubých výsleších popravena udušením, její manžel Bohuslav Horák se skrýval, později se v Německu zapojil do protikomunistického odboje a emigroval do USA. S jedinou dcerou Janou Horákovou se otec shledal až v roce 1966, kdy mohla vycestovat do USA. Neviděli se 17 let. Jana Horáková (nyní Kánská) se za otcem přestěhovala v roce 1968 a i díky ní mohl vzniknout celovečerní film Milada pojednávající o její matce.

Milada (2017): Dopis na rozloučenou

Ve snímku hraje důležitou roli dopis Milady Horákové na rozloučenou, který psala před popravou a adresován je především její dceři. Ta se k němu dostala až po otevření československých archivů po Sametové revoluci a muselo jít o nebývale bolestivé čtení. Jana se totiž se svou matkou před popravou sice mohla rozloučit, nebyl nicméně dovolen fyzický kontakt a tak došlo jen na šroubované fráze bez emocí.
Příběh Milady Horákové a filmu Milada je aktuální i dnes, zabývá se totiž tématy jako svoboda, pravda, láska, naděje, moc a oběť. Je to příběh o ženě, jejíž mimořádný život se dotknul mnoha lidí. O zmírnění trestu osobně usiloval například politik Winston Churchill, vědec Albert Einsten nebo spisovatel a filosof Jean Paul Sartre. Gottwald se neslitoval. Vše, za co v životě Horáková bojovala a za čím stála, bylo ohroženo komunistickým převratem. Země nakonec skončila v totalitním režimu na desítky let.
Milada
Z filmu Milada | Bohemia Motion Pictures
Ti, co se ke komunistické ideologii dnes hlásí, činy svých totalitářských předchůdců zlehčují, ba zpochybňují. A právě na nich „dnes“ stojí vrtkavost vlády. Přitom právě dnešek připadá na „Den památky obětí komunistického režimu“. Výsměch všem pamětníkům a lidem, kteří za komunistů trpěli, od vrcholných představitelů státu.
Dochází k neonormalizaci? K relativizaci historie? Zašlapávání dávných křivd do země s tím, že už je to dávno a měli bychom opustit staré křivdy a konečně se věnovat budoucnosti? Jenže jaká může být budoucnost a směřování země, jejíž vláda stojí a padá s 8 hlasy komunistických poslanců? Komunisté vystrkují růžky, s radostí spolurozhodli o zdanění církevních restitucí, sahají po „trafikách“ ve významných dozorčích radách. Dokázali převléct kabát i rétoriku, zkrátka „jít s dobou“. Jakkoliv patetický, šablonovitý či nedokonalý se může snímek Davida Mrnky Milada připomínající život zavražděné Milady Horákové zdát, je důležité si její odkaz a oběť připomínat.