Recenze: Mute - nepochopitelný přešlap režiséra sci-fi hitů Moon a Zdrojový kód

Jones si totiž v roce 2016 vylámat zuby na herní adaptaci Warcraft: První střet, která v amerických kinech ve velkém propadla asci-fi Mute měla být návratem ke kořenům. Projekt si navíc vzala na starost společností Netflix a zajistila filmaři volnou ruku. Bohužel se ukázalo, že Jones - podobně jako svého času M. Night Shyamalan - ztrácí pevnou půdu pod nohama a to, co dříve zvládal bez většího zadýchání, je najednou nedostižné.

Mute je příběhem němého barmana Lea (Alexander Skarsgård), jemuž se jednoho dne ztratí přítelkyně. Náš hrdina možná nedisponuje slovy, to mu ale nemůže zabránit v tom, aby udělal vše pro nalezení své milé. Například bude lidi mlátit ozdobně vyřezanou nohou od postele, kterou sám vyrobil...

Sci-fi Mute původně vznikala jako britská gangsterka. Později se příběh přesunul do Tokia a po přítelkyni měl pátrat Ken Watanabe. Když ale Jones uspěl s Moonem, rozhodl se scénář přepracovat do blízké budoucnosti a zasadit ho do stejného vesmíru, jako příběh nešťastného Sama Bella (což je - pravda - mírný spoiler, ale pro děj filmu není zásadní ani významný).

Podobné násilné žánrové přepisování je z filmu vždycky tak trochu cítit. Stačí vzpomenout na (ať se držíme zvolených mantinelů) sci-fi Outland (1981), v níž Sean Connery coby policejní šerif William T. O'Niel vyšetřoval na vesmírné těžařské kolonii záhadná úmrtí horníků. Snímek původně vznikal jako tradiční western, ale režisér Peter Hyams se rozhodl, že by mu slušel sci-fi kabát. A jakkoli se snažil (a měl k ruce opravdu prvotřídní kulisy, srovnatelné i s prvním Vetřelcem), ze scénáře filmu zůstalo patrné, že byl původně zamýšlen jako úplně jiný žánr. Naprosto to samé platí i pro Mute.

Pokud vezmeme kostru příběhu, je o muži, jehož společnost víceméně přehlíží a on se zoufale snaží v tom všem nepřátelství najít jediného člověka, který ho miluje. Udělá pro to cokoli a současně má jistotu, že mu nikdo nepodá pomocnou ruku. Podobných syrových světů pamatuje filmové plátno bezpočet, to ale nutně neznamená, že bychom pohrdali dalším (dvakrát tolik, pokud je mu dán unikátní styl). Sci-fi omáčka je ale v případě Mute naprosto zbytečná.

Ne, že by vypadala špatně. Pravda, Blade Runner to není, ale coby raná verze, která k podobně výrazné vizi budoucnosti teprve směruje, funguje obstojně. Nijak ale neslouží příběhu. Spíše mu škodí. Že je hlavní hrdina němý by možná v současném Londýně/Tokiu mohlo sehrát nějakou smysluplnou roli. Ale v budoucnosti, kde by už neměl být problém jakkoli komunikovat beze slov? Jistě, autoři tenhle argument "chytře" mažou tím, že z hrdiny udělali amiše a on tak odmítá využívat moderní technologie. Ale je to řešení obloukem. Hrdina je němý jen proto, aby měl složitější komunikaci a je amiš jen proto, aby nemohl komunikovat ani beze slov. Kdyby z toho vyplýval nějaký zajímavý sociální komentář, budiž. Ale vede to jen k tomu, že ho prakticky kdokoli, koho Leo potká, považuje za opožděnějšího idiota.

Pokud jde o vývoj děje, rámcově smysl dává. Záživný ale není. Nejednou scény skřípou díky tomu, že postavy mění charakter doslova z minuty na minutu. Následkem toho často není srozumitelné, čí je jaká motivace a proč zrovna kdo jedná jak jedná. Výjimkou je hlavní hrdina, který je celou dobu stejný. V případě němé postavy s jedním výrazem ale nelze mluvit o výhře.

Jediný, kdo z té vší zmatenosti vychází relativně se ctí, je Paul Rudd. Ani jeho postava nedává moc smysl, alespoň je ale základem pro nejsilnější dějový twist a je herecky zdaleka nejzajímavější. Mělo by jít o padoucha, ale upřímně, i přes několik excesů, kdy se najednou začne chovat jako šílený maniak, jde pořád o postavu, která je z celého filmu zdaleka nejsympatičtější (a to navzdory tomu, že má úlisný knírek pornohvězdy sedmdesátých let).

Celý děj je hlavně hrozně nedotažený. Rudd se celou dobu snaží z futuristického Berlína dostat, ale proč vlastně, když se tam evidentně nemá špatně, to film nevysvětlí. Stejně tak není jasné, proč byl zvolen právě Berlín. Filmaři národnosti města nijak nevyužívají. Podobně jako ve Warcraftu to většinu času vypadá, že každé scéně chybí tak další dvě minuty, v nichž by padlo něco, díky čemu by situace začala dávat smysl. Rozdíl oproti Warcraftu je nicméně v tom, že tentokrát se nemá Duncan Jones na koho vymlouvat.

Neviděl bych Mute jako filmový odpad. Přeci jen mi srdce sci-fisty nedovolí, abych podobný film úplně odstřelil. Jakkoli je jeho nástřel budoucnosti dietní, líbí se mi a dokáži si dost dobře představit, že by se v těch kulisách mohlo odehrát mnoho zajímavých příběhů. Mute k nim nicméně nepatří...

.. a pokud vám z filmu o hledání ztracené milované bytosti nakonec vyjde to, že nejzajímavější postavy jsou psychopat a pedofil, víte, že je něco hodně špatně. Myslím, že základní chybou je v tomhle případně neodhadnutí nejsilnějších stránek příběhu. Barman Leo totiž - vzhledem k tomu, jak je postava napsaná a uchopená - opravdu není materiál na tahouna a neměl by být v centru dění. Kdyby se místo toho Jones zaměřil na tragicky nevyrovnanou postavu Paula Rudda, udělal by myslím mnohem lépe.

Hodnocení: 40%

P. S. Pokud vás náhodou zaujal song v traileru...

... nemáte zač!