Slavné propadáky: Liga výjimečných - pokus Seana Conneryho o vstup mezi komiksovou elitu

Slavné propadáky: Liga výjimečných - pokus Seana Conneryho o vstup mezi komiksovou elitu 10 obrázků v galerii
Liga výjimečných | Foto: 20th Century Fox
Než Marvel naplno vstoupil do Hollywoodu a rozjel svou velkolepou sérii, byla tu řada pokusů o adaptace oblíbených komiksů. Některé si vedly lépe (Spider-Man, Blade), jiné pohořely (Soudce Dredd, Punisher). Pokus Seana Conneryho, který si dnes večer můžete pustit v televizi, se bohužel zapsal mezi výstřely do prázdna.

Dnes jsou komiksové filmy tím nejžhavějším zbožím a dvakrát tolik to platí pro týmovky. Počátkem tisíciletí byla situace jiná. Adaptace populárních komiksů sice necílily přímo na fanoušky předlohy, bylo ale jisté, že hlavně oni budou na film chodit. Situace se sice o něco zlepšila díky X-Menům Bryana Singera a Spider-Manovi Sama Raimiho, šlo ale spíše o výjimky potvrzující pravidlo. Liga výjimečných (2003) chtěla - podobně jako Soudce Dredd (1999) se Sylvesterem Stallonem - využít starpower hlavní hvězdy a nabídnout velkolepý blockbuster pro všechny. Zkrátka a dobře překročit práh komiksu. Ostatně, fungovalo to u knižních adaptací. Ironií osudu udělali filmaři Ligy ty samé chyby jako autoři Soudce Dredda a vytvořili podobně nechvalně proslulý propadák.

Kamenem úrazy bylo v prvé řadě nerespektování předlohy. U Dredda fanoušci křivili ústa již u trailerů, když zjistili, že bude mít hlavní postava většinu času helmu sundanou (což v komiksech dělal Dredd vzácně). V případě adaptace Ligy výjimečných rovnou nezůstal kámen na kameni.

Začneme u Alana Quatermaina. Sean Connery byl za hlavní hvězdu a projekt se tomu do velké míry přizpůsobil (což bylo bezpochyby dáno i tím, že byl jedním z producentů). Zatímco v komiksu Ligu vedla Mina Harker a Nemo byl zodpovědný za většinu rozhodnutí, ve filmové adaptaci dostali oba mnohem méně prostoru a velící otěže převzal Quatermain. Současně byla jeho postava oproti předloze zjemněna - na přání herce jí scenáristé odstranili závislost na opiu. Změny si dočkal i Neviditelný muž: muselo mu být změněno jméno, protože filmaři nezískali potřebná práva. No a z Miny se (zřejmě v rámci zatraktivnění postavy) stala upírka se speciálními schopnostmi. To pořád nebylo to nejhorší. Tím bylo přidání Toma Sawyera.

Trailer:

Film se (stejně jako komiks) odehrává v alternativním vesmíru, kde jsou technologie vyvinuty lépe než byly v realitě v roce 1899. Lidé mají moderní technické vychytávky a lákavost námětu spočívá také v tom, že se v Lize setkávají různé slavné postavy klasické literatury. Když začalo studio pracovat na filmové verzi Ligy výjimečných, uvědomilo si, že pro americké publikum tu chybí nějaké silné jméno. A tak byl mezi Alana Quatermaina, Minu Harker, neviditelného muže, Jekylla (a jeho věrnou "horší" polovinu Hydea), Doriana Greye a Nema vepsán agent americké tajné služby Tom Saywer. Foxové si od jeho přidání slibovali větší zájem amerického publika. Ve výsledku dosáhli akorát toho, že vytvořili nejméně zajímavou postavu filmu a ještě si nenávratně znepřátelili fanoušky předlohy, když mezi skupinku charakterově nejednoznačných hrdinů násilně vlepili "správného amerického hocha". Producent Don Murphy zpočátku označil přidání Sawyera za "stupidní přání studia", později ale otočil a tvrdil, že šlo o brilantní tah.

Angažování hvězdného Conneryho se navíc studiu vymstilo i v rámci rozpočtu. Snímek se z velké části natáčel v České republice a stalo se tak bohužel v roce 2002 v době velké vody. Povodně zničily kulisy za 7 milionů dolarů, což rozhodně nebylo málo. Liga již tak neměla nijak závratný rozpočet (78 milionů, takový první Spider-Man měl o rok dříve k dispozici milionů 139), když se od něj odečetlo zmíněných 7 milionů plus dalších 17 za šek pro Conneryho, příliš toho na samotné natáčení a postprodukci nezbylo. Conneryho vysoký plat také vedl k tomu, že ostatní členy Ligy nemohly hrát žádné velké hvězdy (ne že by Connery nesnesl konkurenci, ale produkce už na ně prostě neměla potřebné peníze).

Filmu nepomohlo ani angažování Stephena Norringtona. Důvěru si režisér získal vynikajícím Bladem (1998), v případě Ligy ale narazil. Průtahy natáčení nezvládal, hádal se studiem a měl extrémně mizerný vztah s Connerym. Když se ptali Jasona Flemynga (Jekyll/Hyde) v rozhovoru pro Empire Magazine, zda byly zvěsti o jejich hádkách pravdivé, uvedl: "Je to tak. Asi nejvíce mě pobavila jejich hádka v kulisách Benátek. Liga měla vystoupit z Nemovy lodi a ve stylu Sedmi statečných sejít ulici. Když jsme to natočili, zakřičel Sean na Norringtona 'Co? Ty chceš, abychom to udělali znovu?' a on zareagoval 'Myslím, že za ty milióny, co za film dostaneš, by neměl být pro tebe zas takový problém sejít ulici'. A na to Sean reagoval způsobem, který byste již nemohli otisknut." Napjatý vztah vydržel až do slavnostní premiéry, kde Norrington jako jediný chyběl. Když se novináři ptali Conneryho, jestli neví, kde by mohl být, odpověděl jim "zkontrolujte místní blázinec".

Filmová Liga výjimečných se dočkala kritiky i pro velmi proměnlivou kvalitu triků. Bezpochyby za to mohl nedostatečný rozpočet, navíc postižený zmíněným zničením kulis. Je nicméně také otázkou, jestli bylo vážně nutné, aby byla speciálně pro film postavena nákladná funkční verze automobilu kapitána Nema (nešlo o upravený existující kus, ale unikátní stroj). Produkce moc dobře věděla, že kvalita triků není dostačující, snažila se hledat řešení a kdyby měla dostatek času, možná by ho i našla. Studio Fox to ale nezajímalo - trvalo na nasazení snímku v létě a vedení bylo jedno, jak film vypadá.

Tvorbu Ligy výjimečných provázely takřka všechny učebnicové chyby: nerespektování předlohy, rozhádaný štáb, necitlivé zásahy studia, nedostatečný rozpočet a lpění na datu premiéry nezávisle na tom, zda je film hotový nebo ne. Možná by opravdu prospělo, kdyby u celé věci nebyl Connery a ušetřené peníze filmaři využili jinde. Ostatně, herec vzal roli v Lize jen proto, že nerozuměl scénáři a když dvakrát předtím ze stejného důvodu nějaký film odmítl, obojího později litoval (šlo o Matrix a Pána prstenů).

Zkázu dokonalo uvedení do kin. Snímek si vysloužil otřesné kritiky, něco málo sice vydělal, ale stěží pokryl náklady a slabé divácké ohlasy pohřbily plány na druhý díl (herci měli podepsány smlouvy na tři filmy). Sám Connery byl z celého natáčení hodně znechucený a dobrovolně ukončil hereckou kariéru. S profesí sekl i Norrington, který uvedl, že již nikdy žádný film režírovat nebude (a do dnešního dne se toho drží). A autor předlohy Alan Moore? Ten byl natolik nešťastný z výsledku, že se od té doby raději pro jistotu nehlásí k žádné adaptaci svých děl (a není proto nikdy v titulcích).

Ankety
Jaký film Alana Parkera máte nejraději?
Bugsy Malone (1976)
Půlnoční expres (1978)
Sláva (1980)
Pink Floyd: The Wall (1982)
Střílejte na měsíc (1982)
Křídla (1984)
Angel Heart (1987)
Hořící Mississippi (1988)
Navštivte ráj (1990)
The Commitments (1991)
Vítejte ve Wellville (1994)
Evita (1996)
Andělin popel (1999)
Život Davida Galea (2003)
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist