Recenze: Bright - velkolepá fantasy od Netflixu aneb Když jen dobrý nápad nestačí

V alternativním Los Angeles vedle sebe žijí lidé, elfové a orkové. Zatímco Elfové si vydobyli pozici smetánky a drží si ta nejlepší místa, lidé zůstali na střední příčce společenského žebříčku a orkové ovládli gheta. To vše jako následek zničující války, která proběhla dva tisíce let zpátky. Pozdvižení ve společnosti způsobí přibrání orka Nicka Jacobyho (Joel Edgerton) k policii. Tam nikdy nikdo z jeho rasy nesloužil.

Mít Nicka vedle sebe ve voze přirozeně znamená smůlu. "Vyhraje" to člověk Daryl Ward (Will Smith) a jediné, co chce, je orka se zbavit. Než se mu to ale povede, je společně s ním vtažen do série událostí, které možná oba zabijí.

Fantasy Bright je od začátku okatý sociální komentář. Film se navzdory neobvyklé omáčce věnuje hlavně rasismu a korupci, přičemž to vše balí do příběhu jedné zběsilé policejní noci, kdy se snaží postavy dožít rána (respektive bodu, kdy už jim nikdo nepůjde do krku). Háček je v tom, že originální prostředí zápletce neslouží. 90% sledujeme policejní drama jak podle šablony, jakým se David Ayer věnuje většinu kariéry (Training Day, Street Kings). Jen je tu místo nepohodlného svědka magický objekt, který chtějí všichni získat a místo minority v roli parťáka ork. A to je problém.

Není to tak, že by úplně absentovala atmosféra. Objede se ale bez magie. Ayer umí vykreslit odvrácenou stranu společnosti. Nemine cíl ani tentokrát. Nabízí se ale otázka, proč v tom všem vlastně musí být nějací orkové a elfové. Kdyby se fantasy elementy odstranily, na celku by to moc nezměnilo.

Pravda, najdou se i momenty, které mají potenciál. Když se například na místě činu mezi policisty pohybuje (taktéž v uniformě) kentaur, nebo se po nebi prohání drak, konečně začínáme vnímat jedinečnost prezentované reality. Jenže jde jen o drobné ostrůvky a po zbytek filmu sledujeme tradiční policejní báchorku o tom, jak hrdinové někam přijdou, někdo je tam chce zabít, oni se prostřílí ven a to samé se opakuje až do závěrečných titulků.

Děje se tak navíc převážně ve sklepech a temných uličkách, takže je navzdory štědrému rozpočtu (90 milionů) výsledek vizuálně zaměnitelný prakticky s jakýmkoli jiným policejním filmem, na němž se Ayer podílel.

Bohužel ani herecky nemá Bright jak ohromit - charaktery jsou podobně ploché jako zápletka. Will Smith hraje hláškujícího Willa Smithe s morálním kódem (aniž bychom chápali, proč se ho drží), Noomi Rapace to jako zlé elfce sice sluší, ale to je všechno a Joel Edgerton má takovou tu nevděčnou debilní postavu, která se snaží zavděčit všem.

Je vlastně až s podivem, že se film s tolika talenty a odvážným konceptem nakonec utápí v šedi průměru a není schopný byť jediné památné scény. Přesto bych se pokračování nebránil. Naznačený svět má opravdu ohromný potenciál a byla by veliká škoda, kdyby skončilo u jedné rutinní policejní naháněčky. Pro příště by to ale chtělo nového scenáristu. Max Landis bude mít navždy kredit za originální nástřel, pracovat s ním ale neumí.

Hodnocení: 50%