Svoboda po revoluci jako "trest"? Kontroverzní Řezník natáčí o divoké éře devadesátých let

Připravovaný film producenta Čestmíra Kopeckého (Hastrman, Karamazovi, Nuda v Brně) se bude věnovat například pamětníkům legendárního klubu Bunkr a skupinám jako třeba hardcoristům Michael´s Uncle a dalším partám, které se ocitli na hraně mezi životem a smrtí. Porevoluční svoboda zkrátka nebyla jen opojná, ale i zatraceně nebezpečná. A ne každý tu dobu ve zdraví přežil. Tohle nebude nostalgická jízda po vzoru Ondříčkových snímků Šeptej (1996) nebo Samotáři (2000). Dočkat bychom se tak mohli spíš novodobého drogového Kanárka (1999), kterého jako autobiografický film natočil Viktor Tauš.

Kromě režiséra Martina Pohla se na tvorbě snímku Prokopat se ven podílí trojice scenáristů, pamětníků z "devadesátek" - scenárista, textař a hudebník Tomáš Belko, výtvarník, grafik a fotograf Pablo de Sax a Samir Hauser, performer, zpěvák a člen zaniknuvší Vanessy.

Co o filmu, který by měl mít premiéru v roce 2019, říkají jeho tvůrci? "Prokopat se ven bude film o svobodě, se kterou si ti, kteří byli dlouho nesvobodní, tak trochu neví rady. Ve čtyřech povídkách vás zavede do pražského hudebního podzemí. Do doby let 90. Ukáže, jak alternativní hudební scéna a drogy posloužily jako půda pro iluzi života. Jak v té době mohli být mladí lidé bez obav sami sebou, protože všechno bylo zvláštní, nové a nikdo raději nikoho nekritizoval, protože si nikdo nebyl ničím jistý. Film chce ukázat deziluzi, kterou mnozí zažili v té nejdrsnější podobě, a také to, jak se ideály časem změnily v obyčejnou chamtivost a touhu po penězích. Zkrátka něco, co tak trochu prožívala a zřejmě ještě prožívá celá naše společnost."

Porevoluční doba prozatím nebyla v širším kontextu a v rámci tuzemského filmu důkladněji zmapována. Když se minulý týden představovaly snímky podpořené Radou Státního fondu kinematografie, titul Prokopat se ven neuspěl. Dle vyjádření Rady byl nicméně těsně pod čarou. Již před časem ovšem prosákly informace, že řada těch, kteří téma filmu posuzovali a měli za úkol hodnotit jeho kvality, se nepřenesla přes snahu zmapovat éru bez příkras, tedy se vší drsnou autenticitou, nekončícími mejdany a drogovými závislostmi.

Producent Kopecký tak bude muset potřebné peníze shánět dál. Nebude tak ale poprvé. Dvojnásobný držitel Českého lva si pro své často dosti originální a svérázné náměty musel prošlapávat trnitou cestu. Vždy se ale našla řada těch, kteří jeho zálibu v tématech a snímcích ocenili. Například "máničkovský" snímek ...a bude hůř (2007) se promítal po hospodách, předznamenal tak již před více než 11 roky takzvanou alternativní distribuci.