Recenze: Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny - Mel Gibson natočil nadprůměrný film

Tento dvouhodinový film pozůstává ze dou jasně oddělených a zásadně se lišících polovin.

Zprvu sledujeme, jak mladý Desmond Doss (Andrew Garfield) dospívá, navazuje první milostný vztah, pokouší se řešit svůj vztah s rozčarovaným otcem, veteránem Světové války (té první) a narukuje dobrovolně do armády.

Tedy, Desmond narukuje, chce být vojenský zdravotník a z náboženských důvodů se odmítá dotknout zbraně, tzn. nechce ani prodělat základní střelecký výcvik s terči. A kromě toho nechce pracovat (tj. zachraňovat životy) v sobotu. Jeho nadřízení (i ostatní řadoví vojáci) pochopitelně mají problém s tím, že má jejich životy zachraňovat někdo, kdo odmítá zabíjet a odmítá se zúčastnit sobotních bojů.

Desmond si ale stojí tvrdošíjně na svém a je ochoten hnát svůj případ až k vojenskému soudu, kde překvapivě vyhraje a může vyrazit do zámoří zachraňovat. Pokud není sobota.

Tato první polovina je natočena s odzbrojující nepokrytou propagandistickou upřímností, jako nějaký kvalitní film z padesátých let, na který dnes koukám s úsměvem. Ano, hlavní hrdina je náboženský fanatik, armáda je mlýnek na maso, ale nezbývá nám, než většinu postav jistým způsobem chápat a chovat k nim sympatie, protože v jejich vesmíru to všechno dává perfektní smysl. O něco podobného se snažil Bayův Pearl Harbor (2001), ale Gibsonovi se to povedlo lépe, protože výsledek není skoro vůbec nechtěně směšný.

Hodně tomu pomáhají herecké výkony Garfielda, Hugo Weavinga jako jeho otce a Vince Vaughna v roli (zcela nekomediálního) velitele.

Pak začne druhá, zásadně odlišná polovina filmu, ve které se Desmondův idealismus a náboženské přesvědčení dostávají do střetu s hrůzami války. Jde o téměř nepřetržitý gorefest, ve kterém prakticky neustále létají po plátně utržené končetiny, krev, vnitřnosti, granáty, bahno, sprostá slova a podobné věci. Je to zručně natočeno a asi to má diváka brutálně šokovat. Ale pro člověka, který hrál Doom (poslední) a Bloodborne to začne být po pár desítkách minut docela nudné a - ano - místy i trochu nechtěně vtipné.

Pořád je to slušná podívaná, jejímž účelem je ukázat nám, že válka není úplně zábavná a že se Desmond Doss stal hrdinou. Což je ovšem podáno značně sterilně, prvoplánovitě a bezkonfliktně. Nedojde k žádnému dilematu "Teď musím vzít do ruky zbraň, protože jen tak zabráním smrti", ani k ničemu podobnému.

Přes všechnu tu "šokující" brutalitu a střeva je tudíž druhá polovina méně vzrušující a nudnější, než ta první.

Ale celkově jde pořád o nadprůměrný film a Mel Gibson rozhodně není špatný režisér. Jen by mě zajímalo, jestli to všechno opravdu myslí úplně vážně.

Hodnocení: 70%