Recenze: Příchozí jsou nejlepší sci-fi letošního roku

Recenze: Příchozí jsou nejlepší sci-fi letošního roku
Amy Adams ve sci-fi Příchozí | Falcon
Amy Adams ve sci-fi Příchozí
Amy Adams ve sci-fi Příchozí | Falcon
O dva dny později kontaktuje americká vláda doktorku Louise Banksovou (Amy Adamsová), přední světovou lingvistickou odbornici. Mimozemšťané začali komunikovat a je zapotřebí někoho, kdo by se s nimi uměl domluvit.
Louise je odvezena do kopců k jednomu z "Pouzder", kde jí začíná nová rutina: Každých 18 hodin vstoupit dovnitř a pokusit se komunikovat s levitujícími sedmichapadlovými bučícími chobotnicemi, ze kterých všechno leze jako z chlupaté deky. Zdá se, že klíč nebude ve verbální komunikaci, ale v mimozemském písmu.
Mezitím se mezinárodní situace komplikuje a Čína a Rusko chystají rakety a tanky...
Režisér Denis Villeneuve natočil Zmizení nebo Sicario a po letošních Příchozích už není nejmenších pochyb, že to nebyly náhody a Villeneuve je obrovsky talentovaný a nápaditý tvůrce, který se dokáže vypořádat i s velmi komplikovanou filmovou látkou.

Trailer:

Příchozí: finální trailer | Paramount Pictures
Recenzi bych uvodil tím, že pokud vám je výše shrnutý námět aspoň trochu blízký, nečtěte dál, nekoukejte na trailery, a upalujte do kina. Ale to vám asi nestačí, co?
Zkusme to nejdřív bez spoilerů.
Trailery poněkud lžou. Příchozí rozhodně jsou sci-fi. Je v něm dostatek vědy i fikce. Kromě toho je v něm velmi důležitý další motiv, který nejenže není vědecký, ale dokonce je v příkrém rozporu s logickým uvažováním. Budiž Villeneuve pochválen za to, že s blížícím se finále a přibývajícím množství onoho "nevědeckého elementu" film stále hladce funguje a leckterý divák si možná ani neuvědomí, že se najednou ocitl v poněkud jiném žánru. Řekněme, že závěr filmu je v ledasčem podobný Nolanovu Interstellaru, ale v Příchozích funguje o poznání lépe. Kromě toho ve filmu najdeme nejeden motiv, který známe ze Zemeckisova Kontaktu.
Amy Adams
Villeneuve využívá svých režisérských schopností k tomu, aby udržoval diváka v podobné nejistotě, v jaké se nachází Louise (a vlastně celé lidstvo). Mimozemské lodě působí úctyhodně a lidé mají při vstupu do nich dobře pochopitelnou a téměř posvátnou úctu.
S tím souvisí jeden z mála nedostatků filmu, totiž to, že když začnou lidé uvažovat o tom, že by na mimozemšťany preventivně zaútočili, většinu z nich najednou přejde onen pocit posvátné hrůzy, který obrovské lodě logicky vzbuzují (t.j. dobře odůvodněný pocit, že heptapodi by mohli lidstvo bez problémů kompletně vyhladit během pár minut).
Villeneuve nikam nespěchá, nijak diváka nebombarduje, ale pomalu, téměř plíživě, odhaluje cosi monumentálního (ve vícero smyslech toho slova). Podobně jako to před desetiletími ve vesmíru dělali Stanley Kubrick nebo Ridley Scott. Ostatně, slova "nikam nespěchá" dobře vystihují i soundtrack Jóhanna Jóhannssona (velmi efektový, nemuzikální) a další aspekty tohoto filmu. Příchozí nikam nespěchají. Což je u drahého filmu z roku 2016 docela zázrak.
Jeremy Renner
Z filmu Příchozí (2016) | Paramount Pictures
Scénář je vrcholně inteligentní, pomalu se rozvíjející (další zázrak) a působí přinejmenším stejně realisticky jako nedávný film Návštěva (který byl dokumentem). Nebo spíš víc realisticky. Na fungování toho všeho má samozřejmě zásluhu také Amy Adamsová, která dvě hodiny nesleze z plátna, a Jeremy Renner jako její vědecký kolega.
Díky tomu, jak pečlivě jsou vystavěny úvodní dvě třetiny filmu, si může Villeneuve v poslední třetině dovolit změnu žánru a z oněch solidních, pevných základů se odrazit k něčemu univerzálnějšímu, nadčasovějšímu a - ano - méně logickému.
Není první v historii kinematografie, komu se něco takového povedlo, ale stává se to málokdy a jsem moc rád, že se i dnes občas takový film povede. Film, který jde dosti zásadně proti mainstreamovým představám toho, co je to "výpravná sci-fi". Ale přitom je mimo jiné i výpravná sci-fi.
Intenzivně se snažím netěšit se na připravované filmy (protože jsem pak většinou zklamaný), ale začínám se nebezpečně těšit na říjen 2017.
Hodnocení: 90%
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

 
P.S: Pokud máte náladu na skutečně bytelný mindfuck, za který by se nemusel stydět David Cronenberg ve spolupráci s Davidem Fincherem, zkuste Villeneuvův starší film Enemy.
P.P.S: Než začnu spoilerovat, napíšu ještě toto: Pokud se ve filmu objeví scény, které zdánlivě nesouvisí s jeho hlavní zápletkou, dobře si je zapamatujte. A pokud pozemšťané rozebírají smysl mimozemských vět a nadhazují teorie, jaký význam by mohly mít, zkuste se zamyslet, jaký další význam (ve filmu nezmíněný) by mohly ty věty mít. Možná budete odměněni a budete si pak v kině připadat velmi chytře.
Následuje o něco podrobnější rozbor filmu, obsahující mimo jiné velmi intenzivní spoilery, které se vám mohou hodit, pokud nehodláte film vidět více než jednou. Pokud totiž znáte pointu předem, užijete si leckteré úvodní, zdánlivě nedůležité scény více, než kdybyste byli zcela nepolíbeni. Každopádně, byli jste varováni.
Na úplném začátku filmu uvidíme flashback s monologem o tom, jak Louise milovala svou dceru a jak ta dcera (v relativně pokročilém věku) zemřela na rakovinu (nebo něco podobně hnusného). OK, divák chápe, že Louise zažila ošklivé věci. Protřelejší divák začne tušit, že mimozemšťané Louise dovolí setkat se s její mrtvou dcerou. Ale protřelejší divák se mýlí...
Zatímco se Louise snaží komunikovat s heptapody, má průběžně flashbacky, ve kterých se objevuje ona mrtvá dcera (Hannah) a dozvídáme se z nich také tu skutečnost, že Louisu kdysi opustil manžel (otec Hannah). Ty flashbacky jí zjevně nejsou příjemné a vyvádějí ji z míry (ale koho by nevyváděly z míry vzpomínky na rozvod a zemřelé dítě, že?). Eso tvůrců ale zůstává nadále ukryté v rukávu!
Do toho jsou velmi nenápadně vpašovávány různé narážky na pomíjivost, zacyklenost mimozemského jazyka, "nic nezačíná a nic nekončí", a tak podobně.
Pak se podaří přeložit mimozemskou větu "Dát zbraň", což si většina států vysvětlí tak, že mimozemšťané nám chtějí poskytnou své zbraně, abychom se navzájem vyvraždili. To vede k vystupňování mezinárodní krize a přerušení komunikace s ostatními státy. Jsme ovšem upozorněni na to, že slovo "zbraň" může také znamenat "nástroj".
Pak je přeloženo několik dalších vět, včetně "Není čas". A v tom okamžiku mi to docvaklo a o pár scén později je to řečeno naplno, když Louise naposledy vstoupí do mimozemské lodě: Mimozemské věty ve skutečnosti znamenaly "Dáme vám nástroj" a "Čas neexistuje". Heptapodé vidí napříč čtvrtým rozměrem oběma směry, takže je jim známa budoucnost jich samých i celého vesmíru. Heptapodé budou za 3000 let potřebovat pomoc lidí, proto přiletěli zajistit, aby se lidstvo nevyhladilo. Jako nástroj lidstvu předali svůj dar. Totiž, kdo se naučí plynně komunikovat jejich "písmem", získá tutéž "nadpřirozenou" schopnost. A Louise se to podařilo.
Louise ve skutečnosti nikdy neměla dceru ani manžela. Ty "flashbacky" byly ve skutečnosti okamžiky z budoucnosti, ve které se ožení s Rennerem a budu spolu mít dceru, která zemře.
Současně s tímto prozřením se Louise nabídne možnost, jak odvrátit blížící se mezinárodní konflikt tím, že zavolá na soukromý telefon čínského generála, který nezná, ale bude ho v budoucnosti znát, a řekne mu velmi specifické souvětí, které nemůže znát, ale v budoucnosti se ho dozví. Je to typický časový paradox (využiji informaci, kterou nemám, k tomu, abych změnil budoucnost a tím získal tu informaci), trochu jako z Návratu do budoucnosti nebo dokonce z Billa a Teda, a muselo být obrovsky náročné, aby to Villeneuve natočil způsobem, který není nechtěně směšný.
Souběžně s tím dojde v "osobní rovině" k odhalení toho, že Louise bude mít s Rennerem dceru, ale když po několika letech Rennerovi prozradí, že jejich dcera tragicky zemře, Renner se kvůli tomu na ni naštve (protože mu to prozradí tak pozdě) a opustí ji. S vědomím tohoto všeho se Louise rozhodne do toho jít a užít si vztah i rodičovství tak naplno, jak jen je to možné. Takže jsme ze sci-fi najednou někde jinde a vůbec nás nenapadne přemýšlet o tom, že "teď, když Luise zná budoucnost, může ji zkusit změnit a začít pracovat na léčbě Hannah hned od jejího narození". Ne, to nás napadnout nemá a nenapadne nás to. Protože už jsme v jiném žánru a je nám tam fajn
Bravo, pánové.
P.P.P.S: Po dialogu "Maminko, proč se jmenuju Hannah?" - "Protože je to palindrom, pozpátku se to čte jako zepředu." mě napadlo nekorektní hypotetické pokračování: "A maminko, proč se ta holčička od vedle jmenuje Lana?"