Recenze: 13 hodin - Tajní vojáci z Benghází aneb Když každý muslim/černoch v okolí může být potenciální terorista

Ale naštěstí tu máme nejnovější film Michaela Baye, který nám to popíše.

Úmyslně píšu "popíše", nikoliv "vysvětlí", protože po zhlédnutí filmu nejsem o moc moudřejší ohledně pozadí a příčin toho, co se v tom Benghází vlastně stalo...

Řečeno stručně: Asi 40 Američanů ve dvou objektech se stalo terčem do různé míry organizovaných útoků, které postupně přerostly v něco jako regulérní válku. I když byli Američané svými nadřízenými (z bezpečného zahraničí) instruování, aby se do ničeho nepletli, oni se v rozporu s rozkaz začali navzájem zachraňovat, a tím buď zabránili většímu krveprolití, nebo ho naopak sami způsobili.

To není úplně jasné a asi to ani jasné být nemá, protože Bayovi se dobře daří zachytit atmosféru, kdy každý muslim/černoch v okolí může být potenciální terorista a když narazíte na dvě skupinky proti sobě bojujících muslimů/černochů, nemáte nejmenší tušení, kterým z nich byste měli pomoct (pokud nějakým).

Bay si poměrně dlouho vydaří s touto atmosférou, která je příjemně napínavá a hraje nám úspěšně na nervy.

Když pak konečně začnou přestřelky, stále jsou (záměrně) velmi chaotické a nemáme moc přehled, kdo je kdo (ani na jedné straně). Je to prostě pořád "pár hodných bílých, proti hromadě anonymních přičmoudlých zabijáků", skoro jako v nějaké videohře. Ale řemeslně je to zvládnuto velmi dobře a vypadá to velkolepěji, než by se při relativně skromném rozpočtu (50 milionů) dalo očekávat.

Bay ale tradičně nezná míru a nechá film běžet přes dvě a půl hodiny, což je na takhle chabý námět opravdu hodně.

V téhle kopii Černého jestřába sestřeleného se sice nedozvíte skoro nic o nějakém politickém nebo sociálním pozadí těch složitých incidentů, ale na druhou stranu oceňuji, že se Bay zůstal relativně střídmý a ve filmu nejsou skoro žádné nechtěně vtipné scény.

Hodnocení: 60%