ANKETA: Rok 2015 očima filmových aktérů

ANKETA: Rok 2015 očima filmových aktérů 14 obrázků v galerii
Jen před několika málo hodinami se stal (nejen filmový) rok 2015 minulostí. Vybízí to k bilancování, vzpomínkám a reflexi. Každoročně vám přinášíme anketu s těmi, kteří mají k filmové tvorbě nejblíž. Co zaujalo šestici našich respondentů, mezi nimiž nechybí režisér úspěšné komedie Domácí péče, producentka pohádky Sedmero krkavců, zástupci provozovatelů kin nebo filmový recenzent? A na co se těší v roce 2016? Čtěte níže. Do diskuse pod článek můžete připojit vaše postřehy.

1) Nejsilnější filmový zážitek roku 2015?
2) Komu byste dali Oscara za nejlepší film roku 2015?
3) Komu byste dali Českého lva za nejlepší film roku 2015?
4) Patří na České lvy televizní tvorba?
5) Může film něco změnit?
6) Co chybí českému filmu? Co by český film naopak oželel?
7) Stream? Televize? Nebo kino? Je to jedno?
8) Na co se těšíte v roce 2016?

 

Slávek Horák
(režisér a scenárista)


1) Premiéra Domácí péče na festivalu v Karlových Varech! Tak fantastické přijetí bych si nikdy neodvážil vysnít, děkuju všem ještě teď!
2) Haha, o toho zahraničního se sám pokouším, takže konkurenci ne. A na anglicky mluveného jsem zatím ještě neviděl hlavní kandidáty, takže bych ho dal opožděně filmu Big Lebowski za celoživotní přínos k mé dobré náladě.
3) Stejná situace, stejná odpověď. Mínus Lebowski, bohužel, protože nejblíž Čechům je tam Walter Sobchak, postava hraná Johnem Goodmanem, který je ale ve filmu polský katolík, čili bohužel nemůže kandidovat na Nejlepší herecký výkon v mužské vedlejší roli všech dob.

Domácí péče | Foto: A-Company CZ

4) Hmmm… Už tak je tam dost kategorií, já bych to rozdělil. Český lev by měl propagovat český film, ten v kinech strádá, tak bych mu ještě dál neubíral pozornost TV tvorbou, které je tolik, že by měla mít vlastní ceny a gala večer se vším všudy. Třeba Český pes, nebo nějaké jiné milé zvíře o něco méně majestátní než lev.
5) Život těm, kdo ho chtějí měnit.
6) Chybí mu tvůrci s originální, silnou vizí. Oželel by všechny, co ji nemají.
7) Vždycky kino! Ten zážitek je mnohem silnější a já chci od filmu, aby se mnou pořádně emocionálně zacloumal! Jen když v neděli večer prší nebo mrzne, tak je přípustné domácí kino, ale jen jako náhradník.
8) Na všechny ty americké a evropské oscarové filmy, které přijdou do kin už v lednu, pak na České lvy v březnu, moc taky na festival v Karlových Varech v létě… A na to, že už snad taky začnu pracovat na dalším filmu. Mezi vším tím rozptýlením.
 

Ester Honysová
(producentka)


1) Film ROOM od Lenny Abrahamson .
2) Jednoznačně filmu Room .
3) Lva by si zasloužil film Kobry a užovky .
4) Rozhodně si nemyslím. Televizní tvorba je jiná kategorie.
5) Asi ano. Změnit náladu diváka při sledování snímku? Zcela určitě, koneckonců vyvolání emocí u diváka by mělo být jedním z cílů tvůrce. Vyřešit "světové problémy"? I dokument může přispět k otevření diskuze a být jedním z prvních informačních zdrojů. Vždy ale záleží na schopnostech tvůrce účinně do díla své sdělení vtisknout. A to se ne vždy daří…

Kobry a užovky | Foto: Falcon

6) Českému filmu nutně chybí pozice dramaturgů a finance na vývoj, do kterého dramaturgie také spadá. Hodně filmů vzniká na koleni a pak kazí celkový image českých filmů. Diváci pak volí jistotu v zahraniční tvorbě.
Český film by oželel “televizní” tvorbu v kinech. Je ale velmi těžké určit, jaký film splňuje podmínky dostat se na plátno.
7) Já osobně rozhodně kino. V televizi mě nebaví koukat na dabované filmy. Nebráním se ale streamovanému divání nebo právě televizi, pokud je to alespoň v dostatečné kvalitě.
8) Na natáčení našich dalších filmů:-)
 

Michal Špadrna
(kinař, jednatel distribuční společnosti APK Cinema Service)


1) Určitě bych reagoval jinak, kdybych na tuto otázku odpovídal jindy. Ale dnes v den premiéry Star Wars: Síla se probouzí nemohu odpovědět jinak.
2) V hlavě – film pro všechny věkové kategorie. Film, kde si každý najde to své.
3) Aldabra: Byl jednou jeden ostrov – film hodný hollywoodské produkce.

Aldabra: Byl jednou jeden ostrov | Foto: Falcon

4) Nemám s tím problém.
5) Méně vkládané násilné reklamy - product placement. Chápu, že producenti potřebují peníze, ale když se podívám na americkou produkci, je tato reklama nenásilnou formou do filmu vložena.
6) Nápady. Co by oželel? Trapné nápady.
7) Několikrát jsem se přistihl, že když v TV běží film, který máme na DVD, tak se na něj stejně díváme i včetně obtěžujících reklam. Proč si tedy místo filmu, který běží v TV, nepustíme DVD? Je to jedno, pokud budu chtít jít do kina, půjdu. Pokud se budu chtít dívat na TV, budu se dívat. Každé médium si divák najde.
8) Velice dobře se jeví Teorie tygra. Film, ve kterém se pozná nejeden manželský pár.
 

Matěj Chlupáček
(producent a režisér)


1) Je jich několik: za Evropu Sorrentinovo Mládí , za Spojené státy Boyleův a Sorkinův nekompromisní Steve Jobs a v rámci čisté radosti z velké filmařiny samozřejmě Star Wars od J.J. Abramse a Spectre od Mendese.
2) Steve Jobs .
3) Ztraceni v Mnichově Petra Zelenky a jeho přátel. Ten film bez diskuze o několik světelných let převyšuje vše, co se u nás za rok 2015 natočilo.

Ztraceni v Mnichově | Foto: Lucky Man Films

4) Ano, přestože rozdíly v kvalitě původní tvorby jednotlivých televizí jsou zcela propastné.
5) Může změnit mnoho věcí, každý film určitým způsobem reflektuje okolí jeho tvůrců a zrcadlí současné problémy nebo třeba touhy. Nutí diváky k sebereflexi a to je důležité.
6) Hravost, žánrová rozmanitost a chuť riskovat. Oželel by deset téměř identických a lokálních sociálních dramat ročně.
7) V době, kdy dokáže Cary Fukunaga natočit pro Netflix film Beasts of No Nation , definitivně se smazává hranice mezi kvalitou děl vyprodukovaných pro televizi a pro plátno. Způsob distribuce ale jedno rozhodně není, plátno je plátno a plátnem zůstane.
8) Z české tvorby na seriál Pustina , který pro HBO natáčí Ivan Zachariáš, z té světové už teď na asi dvacet filmů a seriálů: například Ave, Ceasar! bratří Coenů, Rogue One Garetha Edwardse, The BFG Stevena Spielberga nebo nový Sorrentinův seriál z Vatikánu.
 

David Horáček
(ředitel sítě multikin Premiere Cinemas)


1) Viděl jsem daleko méně filmů, než jsem původně chtěl, to není dobré.
2) Velmi dobrý mi přišel třeba Most špiónů , to je o tom, jak přišel a přešel. Most. Špiónů.

Most špiónů

3) Domácí péče je fajn, i nějací diváci přišli.
4) Nee.
5) Film může změnit třeba náladu. A pokud je to k lepšímu, tak to není až tak málo.
6) Českému filmu chybí diváci. Oželel by zhruba polovinu letošní produkce.
7) Ach! Och! Ich?
8) Na jaro, léto, podzim a zimu, přesně v tomto pořadí.
 

Tomáš Stejskal
(filmový publicista)


1) Saulův syn - jedinečný debut, který ryze filmovými, moderními prostředky umí ukázat hojně vyobrazované téma holocaustu z nepoznané perspektivy. Film o hranicích lidskosti uprostřed nelidských podmínek.
2) V letošním ročníku bez jasných favoritů a s mnoha černými koňmi bych měl radost, kdyby vyhrál Mad Max: Zběsilá cesta - jako důkaz, že nadupaný akční film může být nositelem progresivních tendencí a že Oscar v této kategorii nepatří jen dramatům s ušlechtilými společenskými tématy. Anebo zmiňovaný Saulův syn jako důkaz, že mezi hollywoodské kandidáty se může vetřít i jiný evropský snímek než lehce přeceněný The Artist, který vyhrál před čtyřmi lety.
3) Kdyby se Rodinný film dostal do distribuce podle původního plánu letos v listopadu, pak nepochybně jemu, protože jde o nejlepší český film za hodně dlouhou dobu. Ze skutečně distribuovaných titulů - i přes určité sympatie k formálně výjimečnému, leč nevyrovnanému a tematicky i stylově přetěžkanému debutu Schmitke - nejvíce oceňuji Kobry a užovky jako příklad suverénního filmu, který může oslovit jak mainstreamové publikum, tak náročného diváka.

Saulův syn

4) Zámořské ceny všeho druhu už dlouho ukazují, že televize není mrtvé médium sloužící jako kulisa k úplně jiným činnostem. V případě české tvorby si tím ale nejsem jist; televizní seriály, filmy i dokumenty by si nepochybně zasloužily důkladnější reflexi, ale neumím si představit, že by se mohla odehrát na půdě cen akademie.
5) Může ovlivnit takové lidské vlastnosti, jako je empatie či soucítění - díky své audiovizuální podstatě a tudíž velmi přímému působení na diváky nejspíše mnohem efektivněji než jiné umělecké druhy. Filmy asi nedokáží změnit svět, jak se leckde věřilo v revolučních náladách šedesátých let, ale dokumentární film občas dokáže zaktivizovat společnost - od občanských hnutí až ke změnám zákonů.
6) Chybí kvalitní zázemí - především dostatek schopných kreativních producentů a dramaturgů - a rozumný způsob podpory těch projektů, které ji opravdu potřebují a zaslouží si ji. Na straně tvůrců chybí důkladnější obeznámenost s tím, co se děje ve světě - byť se to v posledních letech pozvolna mění. Oželel by podivné hybridní pokusy o komediální tvorbu, které se ani neumí rozhodnout, na koho míří. Natož aby se trefily. Naopak kvalitní mainstreamová a žánrová tvorba je další citelnou bolístkou.
7) Vždycky kino. Kino jako nenahraditelný sociální i audiovizuální zážitek. Filmový detail nikdy nemůže mít stejný účinek na metrové obrazovce jako na plátně, kde je mnohonásobně větší než ve skutečnosti. Ostatní formáty nejsou žádnou "herezí", lepší skvělý televizní seriál či stream kvalitního filmu než nuda v kině, ale je škoda, že digitální formáty a zařízení biograf pozvolna vytlačují do pozadí.

Osm hrozných

8) Hned po novém roce na nový zimní western Quentina Tarantina, dále na Ave, Caesar! bratří Coenů a s ohledem na to, jak dechberoucí byl návrat do světa Hvězdných válek a jak se režisérovi Garethu Edwardsovi podařilo převést ducha japonských monster filmů do Hollywoodu svou Godzillou, už teď netrpělivě vyhlížím jeho starwarsovský spin-off Rogue One. A coby fanoušek hongkongského filmu i díky účasti Donnieho Yena. Ale je toho mnohem víc, namátkou nová komedie Ma loute dřívějšího francouzského "artového solitéra" Bruno Dumonta, který komediálním krimi seriálem Malej Quinquin dokázal, že není jen mistrem radikální estetiky a pomalých záběrů.

Ankety
Byla omluva Evangeline Lilly namístě?
Ano
Ne
Nevím
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist