Hynek Čermák: "Je to hnus, žít život gangsterů."

Hraju Radima Kraviece, což je gangster zvaný Káčko. Jeho předobrazem je sice Radovan Krejčíř, ale nevytváříme autobiografickou figuru. Nechali jsme se inspirovat životem Krejčíře a jeho kauzami. Jinak je to literární fikce.

Zčásti zbabělec, zčásti psychopat. Diváci si aspoň uvědomí, kolik je kolem nás psychopatů, kteří mají vliv na vysokou politiku.

Obhájit jeho způsob života a světonázor.

Parchanta jsem hrál po dlouhé době. Naposledy asi Richarda III. To je taky velký padouch, kterého jsem měl tu čest hrát. Ten mi do života hodně zasáhl. Stejně jako teď Radim Kraviec.

S takovými lidmi s tak negativní energií se nepracuje dobře. Velmi těžce to pak ze sebe dostáváte. Zamíchalo mi to osobním životem, i s názory. Teď momentálně prožívám takové období, jako kdybych byl v rehabilitačním centru. Musím se dostat zpátky do normální pozice. Začal jsem jezdit v autě nepřipoutaný a rychle, protože mám pocit, že je všechno jedno, že jsem nadčlověk, který si to může dovolit. Vím. Jsou to jen takové maličkosti, které zase zmizí. Ale musím se dát dohromady. Stát se zase normálním Hynkem Čermákem.

Nic pěkného to asi nebude. Žijí v pomíjivém světě bohatství a blahobytu. Ale taky nejspíš ve strachu, což navenek nepřiznají. Gangsteři podle mě nemyslí moc na zítřek, což je dáno jejich žebříčkem hodnot.

Souhlasím, je to hnus. Dělat podvody a násilí? Na to je potřeba mít žaludek a vhodnou náturu. To neznamená, že to obdivuji. Prostě je to jiný druh života.

Z těch pozitivních věcí? Třeba to, že osobní svoboda je věc, která je závislá na žebříčku hodnot každého člověka. S Kraviecem můžu v lecčems souhlasit, co se týče názorů na svobodu. Ale ten způsob, jak si ji člověk získává a zajišťuje, je velmi odlišný od mých představ.

Tenhle film mě nutí se zamýšlet nad tím, jaký je ve skutečnosti svět kolem nás. Často není prostě takový, jak se nám ho snaží ukázat lidé, kteří nám vládnou. Člověk se musí starat sám o sebe a používat svůj žebříček hodnot. A i tady, víc než jinde, platí Kantovo: Hvězdné nebe nade mnou, mravní zákon ve mně.

Je to hrozně jednoduché: Nevěřím vůbec ničemu. A nikomu. Po zkušenostech s tímhle filmem si teď pustím televizi a můžu se jenom smát. Většina reportáží pro mě bude zastíněná tím, že to asi nebude pravda, protože: „kdoví kdo co dostal?“ Nevěřím vůbec ničemu, což je zoufalství.

Samozřejmě. Bude to skvělý český akční film, který vám ukáže jinou tvář našeho života.