Proč jít na špionážní komedii Guye Ritchieho Krycí jméno U.N.C.L.E.?

Krycí jméno U.N.C.L.E. má spád, hrají v ní krásné ženy a nabízí humorný nadhled na vzájemnou spolupráci a soupeření špiónů Napoleona Sola (Henry Cavill) a Illyi Kuryakina (Armie Hammer). „Fascinuje mě, jak muži v tomto oboru spolupracují a zároveň navzájem soupeří,“ říká Ritchie, který poctu seriálu The Man from U.N.C.L.E. režíroval, produkoval a byl také spoluautorem scénáře. Vývoj vztahu je asi nejvýstižnější výraz pro to, co se děje od prvního setkání elitního agenta CIA s jeho protějškem z KGB. V době vrcholící studené války byli oba pověřeni úkolem získat za Berlínskou zdí stejné životně důležité materiály. Odstranit při tom konkurenci by byla jen třešnička na dortu...

Ti dva ale dostanou za úkol vypátrat společnými silami tajnou jadernou laboratoř a zklidnit už tak vyhrocenou politickou nestabilitu. Ritchie říká: „Nemohli jsme odolat pokušení vzít tyhle diametrálně odlišné agenty, kteří se na začátku snaží jeden druhého zničit, a přinutit je i přes jejich přetrvávající vzájemnou nedůvěru spolupracovat. Celý příběh je do značné míry o evoluci jejich spolupráce. Skutečnost, že jeden z nich reprezentuje kapitalistickou Ameriku a druhý komunistické Rusko a že obě tyto supervelmoci musejí spolupracovat, aby neutralizovaly celosvětovou hrozbu, je příslibem skvělé zábavy a to je to, o co nám šlo.“

Henry Cavill, hrající ve filmu Krycí jméno U.N.C.L.E. agenta CIA Napoleona Sola, se proslavil rolí Supermana v úspěšném akčním snímku režiséra Zacka Snydera Muž z oceli (2013). Se Snyderem si Cavill zopakuje svou roli v očekávaném blockbusteru Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. Jeho uvedení je naplánováno na březen příštího roku.

Děj filmu začíná v roce 1963. Mezi USA a Sovětským svazem vládne velké napětí, obě strany hrají riskantní ruskou ruletu ve snaze získat jadernou převahu. Stále je vysoce ceněn válečný výzkum bývalých nacistických vědců. Poválečný Berlín rozděluje 3,6 metru vysoká betonová zeď a právě v jejím stínu Solo a Kuryakin poprvé změří síly. Ritchie, který se rozhodl zachovat kontext studené války z původního seriálu se všemi jeho kulturními a politickými aspekty, říká: „Je to naše vyjádření uznání seriálu. Chtěli jsme zachytit podstatu a jedinečnost té doby a stejně jako v původním seriálu ji co nejatraktivnějším a nejzábavnějším způsobem zprostředkovat současným divákům.“ Výsledná atmosféra je dobová i současná, což režisér považuje za přirozený vývoj.

„V době mého dospívání to byli ti nejskvělejší chlapíci s bezva důmyslným vybavením a zbraněmi,“ vzpomíná koproducent John Davis. „Byla to tajná mezinárodní jednotka pracující v utajení, která měla na starosti bezpečnost celé planety, něco jako Organizace spojených národů ve světě špiónů, a já jsem to miloval.“ Typický představitel mladého britského fanouška z té doby, Hugh Grant, který ve filmu hraje záhadného Waverlyho, se svěřuje. „Měl jsem model auta jako v seriálu. Myslím, že stiskem se sundal vršek a ze stran vyjely kulomety. Možná, že ho ještě mám.“

Jak mohou potvrdit filmoví fanoušci, jedná se o typický rukopis režisérovy práce. V podstatě stejným způsobem jako zavedl diváky Sherlock Holmes do viktoriánského Londýna, aniž by jeho atmosféra ztratila své dobové kouzlo a aktuálnost, Krycí jméno U.N.C.L.E. představuje vše, čím byla šedesátá léta minulého století tak přitažlivá. Od umění, módy a hudby až po tehdejší postoje a přístup k problémům. Retro atmosféra nicméně odráží i naši dobu. „V tom spočívá kouzlo Guye Ritchieho,“ poznamenává producent, scenárista a Ritchieho kumpán Lionel Wigram. „Rozezní tón, který nějakým způsobem dává člověku pocit, že všechno je ‚současné‘.“

„Vždycky jsme strašně chtěli natočit film o špiónech. Milovali jsme první bondovky, které se nám tehdy hluboce vryly do paměti, a potom italské a francouzské filmy z té doby, jejichž zvláštní atmosféra nám připadala velmi stylová a zajímavá. Oblečení, auta, filmy a design šedesátých let předznamenávaly začátek moderního věku,“ svěřuje se producent Wigram a ke spolupráci s Ritchiem dodává. „Nám oběma se zalíbil nápad trochu netradičně zpracovat klasický žánr.“

Pro Ritchieho je důležité, aby vedle kousavého humoru a neotřesitelné sebejistoty svých charismatických hlavních postav skloubil všechny tyto prvky dohromady v cosi, o čem mluví jako o rovnováze mezi skutečným nebezpečím, dramatičností a akcí, lehkostí a nadhledem. Ritchie poznamenává, že dělá takové filmy, které by ho jako diváka přitahovaly. Nemůže v nich tedy chybět humor. „Musíte být pořád ve střehu. Uděláte si svůj domácí úkol a dostavíte se připraveni na cokoliv, protože všechno může být jinak,“ dodává herec Armie Hammer, který uvítal příležitost spolupracovat s Guyem Ritchiem. „Myslím, že záměrně udržuje odlehčenou atmosféru, protože všichni podávají mnohem lepší výkon, když se cítí uvolněně a všechno probíhá přirozeně.“

„Guy Ritchie chtěl po vizuální stránce vyvolat pocit šedesátých let s náznaky studené války, aniž by k tomu používal prvoplánové prostředky či zavedená klišé. Hlavní byla vyváženost použitých prostředků,“ říká vedoucí výpravy Oliver Scholl. Hlavní lokační manažerka Sue Quinn projezdila křížem krážem Evropu, aby našla místa, která by podle Ritchieho představy vypadala úchvatně a člověk by se v nich cítil jako v šedesátých letech. „Začali jsme v Římě se vší tou fantastickou architekturou z Mussoliniho éry třicátých let, která ve filmu vypadá skvěle. Ale Řím je přeplněný turisty, což představuje velký logistický problém, tak jsme rozšířili naši paletu o Neapol a okolní oblasti.“ Velká Británie posloužila jako východní Německo, protože nabízela exteriéry i kulisy postavené ve studiích společnosti Warner Bros. v Leavesdenu, včetně proslulého hraničního přechodu Checkpoint Charlie, znovu vybudovaného v zadní části pozemku studia.