Recenze: Schmitke aneb Působivý debut, který se jen těžko k něčemu přirovnává

Pokud máte rádi komorní dramata s absurdním humorem a poetikou à la Aki Kaurismäki, mohl by vás Schmitke zaujmout. Jestli vás zajímá, co a jak točí současní mladí režiséři, kteří vznik děl realizují s mezinárodním štábem a vysílají je na soutěže do různých koutů světa, potom je Schmitke ideální ukázkou současných trendů. Nebo antitrendů. Novinka Štěpána Altrichtera totiž na české poměry nebývale upřímně baví. Filmu chybí křeč. Je hravý. Lehce mystický. Trošku psychologický. „Natáčeli jsme v němčině s českým humorem. Prostě jsme si zkusili to, co si jinde než na škole nezkusíme,“ svěřil se Altrichter. A zároveň odhalil slabinu, kterou mu nejeden recenzent nebo zkušenější filmař bude vyčítat, Schmitke je zároveň jeho absolventským filmem. Za takovýhle absolvenťák by se ale styděl jen nevyléčitelný perfekcionista.

Julius Schmitke (Peter Kurth) je stereotypem ubitý inženýr středního věku, specialista na turbíny a větrné elektrárny. Svědomitostí a racionalitou Němce rozhodně nezapře. Probouzí se pořád do stejného dne. Kromě rachotu sbíječek si vyslechne novinky o tajemném medvědím muži, v práci řeší rutinu, kterou narušuje mladý kolega Thomas (Johann Jürgens), Schmitkeho charakterový protipól. Po příjezdu Schmitkeho dcery z Indie to vypadá na nenápadné psychologické drama s prvky situačního humoru. Oduševnělá mladá žena učí inženýra vnímat vibrace kamenů, poslouchat etnickou hudbu a nejíst maso. Náhle je ale "Herr Ingenieur" převelen do Krušných hor, aby zde opravil větrnou elektrárnu, kterou před lety navrhl. A možná při té cestě bude mít na práci i něco mnohem důležitějšího, co za něj dcera rozhodně nevyřeší...

Julius Schmitke a Thomas se ocitnou v českém městečku Chřmelava. Z kulturních rozdílů obou národností vytěží režisér Altrichter nejednu velmi trefnou a komickou situaci, která sympaticky nenadržuje jedněm, ani druhým. Nezapomenutelný je němčinou velmi špatně vládnoucí starosta (Jakub Žáček) nebo lesník a místní "mystik" (Petr Vršek). Německá připravenost a důkladnost dostává na frak od improvizujících a nic neřešících horalů, utahujících si z akurátnosti svých západních sousedů.

Altrichterovi se v jeho debutu podařilo nebývalým způsobem vybalancovat kvalitu technických i uměleckých složek filmu. Herci i "civilové" jsou na svých místech - Peter Kurth v roli Schmitkeho vládne chladnou uzavřeností, jeho mladší kolega zase rozmáchlými gesty. Kamera v dobrém smyslu slova vábí na mystiku krušnohorské krajiny. Zvuk (a ticho) buduje tísnivou atmosféru, které dominuje vrzající, nespravitelná vrtule elektrárny, duše inženýra Schmitkeho.

Velmi trefný je umělecký popis vnitřních strachů stárnoucího muže, v jehož životě je velkou neznámou už to, co se skrývá v keři uprostřed městského parku. "Nový věk" začíná pro Julia Schmitkeho právě v Krušných horách. A jeho tvůrci mají dobře našlápnuto. Jsem zvědav na jejich další počiny.

Hodnocení: 70%