Mojmír Sedláček

Premiéra očekávané fantasy Beetlejuice Beetlejuice je za námi a pod mediálním kotlem bylo potřeba zatopit i jinak než jen běžnou reklamní kampaní. Mnohokrát osvědčený trik obvykle spočívá v tom, že herecké hvězdy či filmaři v rámci rozhovorů vypustí nějakou bombu, které se pak chytnou i ta média, jež by o chystaném snímku jinak ani nepsala. A druhý Beetlejuice, od něhož si studio Warner Bros. minimálně v zámoří slibuje velké věci, není v tomto ohledu výjimkou.

Sheridan-Verse se nadále rozšiřuje. Sbírka především westernových seriálů od Taylora Sheridana pod zastřešením Paramountu momentálně zahrnuje Yellowstone, 1883, 1923, Starostu Kingstownu, Krále Tulsy či Special Ops: Lioness a toto bohaté portfolio se brzy rozšíří o další kousek. Tentokrát Sheridan nevyrazil na Divoký západ, o klobouky ale nouze opět nebude.

Ve věku kolem čtyřiceti let člověk se ztrátou životního partnera nepočítá, přesto tragický osud leckoho postihne. Platí to i pro tlumočnici Petru, která se po nečekané smrti manžela musí nejen postarat o dospívající dceru, ale také čelit záplavě byrokracie, jež pro truchlení příliš pochopení nemá. Do tuzemských kin se blíží tematicky neotřelé sociální drama Rok vdovy.

Seriál Přátelé (Friends) se stal milovanou televizní stálicí pro celou generaci, jeho věhlas však dalece přesáhl rám obrazovky. Ať už jde o jednu dobu velmi módní sestřih Rachel (Jennifer Aniston), nebo ožehavé debaty ohledně odpustitelnosti nevěry během pauzy ve vztahu, Přátelé se stali popkulturním milníkem. To bezesporu platí i pro znělku seriálu, spočívající nejen v nepřeslechnutelné písni I'll Be There for You od jinak nepříliš známé poprockové kapely The Rembrandts, ale také ve vodním skotačení ve fontáně, což úvodní minuty seriálu provázelo po celých deset sezón. Natáčení znělky však ve skutečnosti nebylo nic příjemného.

Na papíře vypadalo všechno téměř ideálně. O mnoho charismatičtější herce nežli Brada Pitta a George Clooneyho byste v Hollywoodu nenašli, navíc oba své nové akční komedii Osamělí vlci (Wolfs) věřili natolik, že se ji rozhodli i produkčně zaštítit. A to vše pod vedením Jona Wattse, jenž stojí za úspěšnou spider-manovskou trilogií, jež před pár lety bourala (po)covidová kina. Co chtít víc?

S každým dalším dílem vetřelčí ságy se objevuje otázka ohledně její nejslavnější postavy. Vrátí se ještě někdy Sigourney Weaver jako Ellen Ripley (či její klon nebo jiná alternativní verze)? Vzhledem k tomu, že se zřejmě nejvýraznější akční hrdinka všech dob objevila v této podobě před kamerou naposledy v roce 1997 ve Vetřelci: Vzkříšení (Alien Resurrection), možná už bychom se mohli smířit s předáním štafety dalším postavám. Přesto však existuje varianta, že se Weaver k této roli ještě vrátí.

Kdysi vzývaný a opěvovaný filmař se po osmi letech vrací k filmové režii. Dánský milovník hutné atmosféry a hýřivých barev Nicolas Winding Refn naposledy uvedl v kinech mysteriózní thriller o módě Neon Demon v roce 2016, posléze se věnoval dvěma poměrně rozpačitě přijatým seriálům Too Old to Die Young a Kodaňský kovboj (Copenhagen Cowboy), v nichž mu kritici vyčítali, že už v podstatě jen dokola a úmorně opakuje to, co o dekádu dříve pomohlo definovat jeho styl.

Pokud nejste zarytí fanoušci experimentální kinematografie a dáváte přednost snáze stravitelné hollywoodské zábavě, nejspíš jste zaregistrovali, že dialogy v populárních filmech se často opakují. Postavy v podobných situacích prostě reagují podobným způsobem a komentují to podobnými hláškami. Které z hojně slýchaných větiček můžeme slýchat přece jen častěji než jiné?

Na konci 60. let vznikl jeden z největších hitů nejen Romana Polanskiho, ale celého hororového žánru. Film Rosemary má děťátko (Rosemary's Baby) zestárl velmi dobře, a to především proto, že se spíše než na prvoplánové lekačky či výjevy monster zaměřuje na těžko uchopitelný, psychologický teror, jemuž musí čelit mladá žena po nastěhování do zdánlivě idylického manhattanského bytu. Zanedlouho se dočkáme prequelu s názvem Apartment 7A, v němž nepůjde ani tak o překvapivé pointy jako spíše o vrcholně znepokojivou atmosféru.

Po Tajemství a smyslu života přichází… Tajemství smrti. Nejde však o pokračování opusu Petra Vachlera, nýbrž o další dílo velmi plodného tvůrce Viliama Poltikoviče, který se dlouhodobě zaměřuje na dokumenty s duchovní a ezoterickou tematikou. Opakovaně spolupracoval třeba s Jaroslavem Duškem, nejvýrazněji na snímcích Když kámen promluví a Zrcadlení tmy. Právě Dušek je úzce spjat i s Poltikovičovou novinkou, v níž provede publikum tabuizovaným, a přitom zcela zásadním tématem.

Streamovací služba Disney+ na první pohled stojí na populárních franšízách a tvorbě pro celou rodinu. A skutečně, pixarovky, animované disneyovky či kompletní univerza Hvězdných válek a Marvelu jsou těmi největšími lákadly, jaké Disney+ od svého uvedení na tuzemský trh před více než dvěma lety nabízí. Důslednější prolistování katalogem však ukazuje i spoustu temnějších, pro dospělé publikum určených kousků, a koneckonců i mezi odlehčenější tvorbou lze najít snímky, jež na hlavní stránce této platformy obvykle neuvidíme. Podívejme se na chronologicky seřazenou desítku přehlížených, avšak rozhodně zajímavých titulů, jimž byste měli brzy dát šanci.

Snad kvůli nekonečnému opakování této klasiky v televizi nám nejspíš ani nepřišlo, že Jáchym hází údaje o Františku Koudelkovi do stroje už přesně 50. let. Populární komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, obohacená zkušenou režií Oldřicha Lipského, totiž měla premiéru 30. srpna 1974 a dodnes představuje jedno z nejzábavnějších a nejlépe zestárnuvších děl, která během nejtužší normalizace vznikla.

Kariéra Jamese Camerona nepřestává fascinovat, ale zároveň také provokovat většinu filmových fanoušků. Jen těžko lze s tvůrcem tří ze čtyř kasovně nejúspěšnějších filmů všech dob polemizovat, že by měl něco dělat jinak, avšak fakt, že za poslední více než čtvrt století nenatočil nic jiného než dva díly Avatara, přece jen leckoho trochu trápí.

Snímky nyní dvaasedmdesátiletého Jacquese Audiarda se poměrně pravidelně dočkávají premiéry na festivalu v Cannes, filmař má doma i sbírku úctyhodných osmi Césarů, tedy francouzských filmových cen. Navzdory těmto úspěchům se nebojí experimentovat, což se projevuje i v jeho letošní novince s názvem Emilia Pérez. Směs krimi komedie a muzikálu si z letošních Cannes odvezla nejen Cenu poroty, ale i ocenění pro nejlepší herečku – v tomto případě tedy hned tři.

Před myšákovým tlakem se muselo sklonit další velké jméno. V univerzu Hvězdných válek se poprvé dočkáme hvězdné tváře Sigourney Weaver. Slavnou představitelku Ellen Ripley z vetřelecké série za pár dní čeká velká pocta v podobě převzetí Zlatého lva za celoživotní dílo na festivalu v Benátkách, s herectvím však ani ve svých 74 letech nekončí – naopak si zanedlouho odbyde premiéru v předaleké galaxii.