Mojmír Sedláček

Jeden z nejočekávanějších českých filmů letošního podzimu je tady. S čím se tentokrát vytasil Jan Hřebejk, který prý poprvé točil čistokrevnou komedii a jenž se s novinkou na velká plátna vrací po dlouhých sedmi letech od trilogie Zahradnictví? Výjimečný stav láká na oblíbené tváře v hlavních rolích i ztřeštěnou zápletku, jde však o problematickými rozhodnutími prolezlý polotovar, který může nadělat víc škody než užitku.

Když chtěl v polovině 80. let sovětský generální tajemník Michail Gorbačov snížit konzumaci alkoholu zavedením limitů na vodku, okamžitě se mu začalo přezdívat Limonádový Joe – a nebylo ani nutné hledat kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru. Nejen v Sovětském svazu, nýbrž hlavně u nás se westernová parodie Limonádový Joe aneb Koňská opera zařadila do zlatého fondu nejmilovanějších děl. V kinech se objevila přesně před 60 lety.

Jde o nejpopulárnější anime, které u nás nikdo neviděl? V USA či domovském Japonsku se příběhy o robotu Voltronovi dočkaly počátkem 80. let obrovské popularity, na kterou se různé seriály snaží dodnes navázat. Dlouho se hovoří také o hraném celovečerním filmu, jenž nyní získal na palubu dostatečně hvězdné jméno na to, abychom pro leckoho neznámý projekt museli brát vážně.

Po třičtvrtě roce si můžeme zaslzet i doma, chválené drama Jeden život (One Life) o skutcích sira Nicholase Wintona se totiž konečně dostává na tuzemské streamovací služby. Konkrétně na platformu Canal+, kde si nyní můžete tuto nadstandardní biografii přehrát.

Zřejmě nejpopulárnější kniha Jane Austen Pýcha a předsudek se dočkala mnoha adaptací, mezi nimiž vynikají film s Keirou Knightley z roku 2005 a o dekádu starší šestidílná britská minisérie. Do vybrané společnosti nejzdařilejších zpracování slavných emancipačních románů se pokusí promluvit i (kdo jiný než) Netflix.

Vzestup a pád streamovacích platforem – na toto téma se každý měsíc můžete dočíst docela protichůdné analýzy. Podle některých trh s obsahem na streamu stále roste a optimalizuje se, jiné studie a zamyšlení naproti tomu hovoří o úpadku kvality a divácké únavě. Samozřejmě až s odstupem času budeme moci to, co teď zažíváme, smysluplně charakterizovat, určitý fenomén však můžeme popsat už teď – totiž předčasné a pro leckoho překvapivé konce seriálů, jimž jejich domovské platformy už nedovolí pokračovat.

Rok 1994 byl pro tehdy devětadvacetiletého Jana Svěráka skutečně nabitý. Nejdříve v březnu uvedl tehdy nejdražší český film Akumulátor 1, nápaditou satiru na hollywoodské blockbustery, a o půl roku později představil její protipól – rychle a levně natočenou i sestříhanou road movie s nulovými komerčními ambicemi, odrážející nespoutanost mládí a hravost filmaře překypujícího tvořivou energií. Do dějin tuzemské kinematografie se zapsala obě díla, a protože jsme si třicetileté výročí Akumulátoru 1 už připomínali, dnes je čas znovu se podívat na Jízdu.

Už za měsíc budeme moci vyrazit na After Party, avšak trochu vážnějšího rázu, než je většina z nás zvyklá. Očekávaný tuzemský titul totiž patří mezi nejnadějnější debuty posledních let. Světovou premiéru si odbyl před pár týdny na věhlasném festivalu v Benátkách, což pro naše hrané celovečerní snímky rozhodně není standardem.

Nedávno jsme představili jednu z letošních vánočních pohádek, která si esteticky i příběhově bere hodně z popularity Harryho Pottera. Kouzlit se však nebude jen na obrazovkách České televize během Vánoc, ale už o měsíc dříve, kdy do kin vstoupí rodinná fantasy Čaroděj Kajtek o sotva pubertálním chlapci obdařeném magickými schopnostmi.

Distribuční společnost Falcon připodobňuje novinku, kterou uvidíme už za dva měsíce, ke známým rodinným snímkům jako S tebou mě baví svět, Jak dostat tatínka do polepšovny či novějším Špuntům na vodě. Léto s Evženem by se tedy nemělo zařadit do proudu romantických, či spíše lifestylových komedií, nýbrž chce laskavým humorem potěšit celou rodinu.

Mohlo by se zdát, že Christopher Nolan si konečně bude chtít trochu odpočinout – vždyť loni získal vytouženého Oscara (respektive rovnou dva) díky Oppenheimerovi, oceněnému za nejlepší režii i jako nejlepší film. Jeden z nejpopulárnějších filmařů současnosti si však oddechnout nehodlá a už za dva roky nás zavede do dalšího ze svých opěvovaných světů.

„Miluju tě,“ dojemně vyhrkne princezna Leia (Carrie Fisher) ve chvíli, kdy její životní lásku Hana Sola (Harrison Ford) čeká zmrazení v karbonitu. „Já vím,“ suše odvětí neukočírovatelný hejsek a tato bez přehánění ikonická hláška se od té chvíle, tedy od jara roku 1980, stává nezapomenutelnou součástí popkultury. Za zmínku však stojí, že s tímto nápadem nepřišel ani George Lucas, ani scenáristé páté epizody Hvězdných válek Lawrence Kasdan a Leigh Brackett, nýbrž samotný Ford.

Do kin zanedlouho vtrhne snímek, který si na svou premiéru musel počkat nečekaně dlouho. Svébytně pojatý dokument Králové Šumavy totiž měl premiéru už na jihlavském festivalu dokumentárních filmů na podzim roku 2019, kde získal cenu studentské poroty. Jeho distribuci do kin však zabránila covidová pandemie, a tak tvůrci s uvedením počkali na stoleté výročí protagonisty.

„Neexistuje takový život, který by aspoň na okamžik nebyl nesmrtelný.“ Nadějeplná slova polské básnířky Wisławy Szymborské nás uvádějí do stejnou měrou trudného i vitálního příběhu ovdovělé překladatelky a tlumočnice Petry, jíž se krátce po čtyřicítce nečekaně zhroutil svět. Musí se smířit s tím, s čím se smířit nejde, a zároveň fungovat nejen pro svou dospívající dceru, ale i pro neustále bdělé strážce byrokratických pořádků. Do kin vstupuje Rok vdovy, jeden z nejlepších českých filmů posledních let.

V roce 2000 vyšel knižně první Deník princezny (The Princess Diaries) a teenagerská romance se okamžitě stala bestsellerem. Už o rok později spatřila světlo světa filmová adaptace, která se stala nečekaným komerčním hitem a nakopla kariéru tehdy devatenáctileté Anne Hathaway. Přestože následovalo dalších jedenáct knih (některé dokonce i ve více svazcích), zpracování do filmové podoby se dočkala už jen jedna. I dvojka z roku 2004 v kinech bodovala, zdálo se však, že tím trampoty Mii Thermopolis končí. Fanoušci se však mohou radovat.