Martin Svoboda

Temný případ (True Detective) se v roce 2014 stal jedním z největších popkulturních fenoménů své doby a výrazně přispěl k renesanci Matthew McConaugheyho. Tvůrce Nic Pizzolatto však nedokázal zažehnout stejný plamen znovu a jeho další dvě série se nedočkaly stejně mohutné reakce. S odstupem pěti let tedy dostala příležitost nová šéfka Issa López a svět seriálových nadšenců s napětím vyhlížel, jak si poradí u diváctva a kritiky.

Hororový Vřískot (Scream) se nám po celkem nadějném restartu rozpadl pod rukama v důsledku série více či méně spojených událostí. Naposledy sérii opustil nový režisér Christopher Landon s tím, že „práce jeho snů se změnila v noční můru“. Před ním zařadila zpátečku největší hvězda projektu Jenna Ortega, oficiálně kvůli přeplněnému harmonogramu a povinnostem vůči druhé Wednesday. Kostky domina se však začaly řítit, když dostala padáka Melissa Barrera za svá slova podpory civilistům v Palestině a kritiku Izraele. Nad tímto drastickým rozhodnutím studia nejeden člověk z branže nevěřícně kroutí hlavou dodnes.

Šedesáté výročí premiéry dnes slaví Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Snímek Stanleyho Kubricka, jenž byl zlomový jak pro jeho kariéru, tak pro kinematografii i společnost jako celek. Satirická komedie tne do živého a testuje hranice toho, o čem se smí vtipkovat. V první řadě však reaguje na největší fóbie své doby. Ty se vztahovaly k nesnesitelně možné nukleární válce, jež mohla začít každým okamžikem. Ještěže klíče k nukleárním zbraním mají v kapsách jen ti nejpovolanější, že ano?

Někdy, když si čteme zcela šíleně znějící titulek článku o chystaném filmu, nezbývá než počítat s rizikem, že se jedná o záměrně matoucí formulaci, která má prostě čtenářstvo přimět ke kliku. Co naplat, doba internetové konkurence je neúprosná. Zdá se však, že taktika studia A24 je takové titulky shromažďovat a skutečně na jejich náměty točit. Protože právě to, co jste si o pár řádků výš přečetli, nám slibuje i trailer na chválené melancholické drama Tuesday.

Bořek stavitel, původním jménem Bob the Builder, je figurou, jež už vstoupila do širokého povědomí a stala se populárním popkulturním odkazem i pro lidi, co samotný seriál nikdy neviděli. Vlastně není ani tak starý – premiéru si odbyl v roce 1998, napřímo měl tedy šanci zasáhnout jen jednu a půl generace. Přesto se zdá, že jeho záběr je mnohem širší. Věří tomu i filmoví producenti, kteří plánují celovečerní animák.

Po Bratrstvu neohrožených (Band of Brothers) z roku 2001 a Pacifiku (The Pacific) z roku 2010 přichází duchovní nástupce těchto milovaných, již takřka klasických válečných televizních sérií. Vládcové nebes (Masters of the Air) jsou po filmech Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon) a Napoleonovi dalším velkým projektem Apple TV+, jímž tato platforma nejhodnotnějšího světového brandu dává najevo, že to se svým videoobsahem myslí vážně.

Třetí Deadpool se stal tak trochu maskotem hollywoodské stávky. Když se v jedné z jejích fází snímek natáčel, Ryan Reynolds neměl kvůli statutárním definicím „herectví“ a „scenáristiky“ dovoleno improvizovat, protože by tím de facto psal scénář a byl stávkokazem. Nevyhnutelně to vyvolávalo otázku, jak může snímek, jehož přední devízou je právě bezprostřednost hlavní star, za takových podmínek fungovat. Na odpověď si musíme počkat do 25. července, zatím si musíme vystačit se zprávou, že snímek je dotočený.

Kladivo na čarodějnice slaví 55 let od premiéry. Často je považováno za opus magnum Otakara Vávry, což je jistě příhodné vzhledem k tomu, jak velký kus jeho portfolia zabírají nafouklé a nudné propagandistické produkce. Paradoxně si však od něj nejvíc připomínáme dílo, jež se k režimu staví kriticky. Tímto snímkem pověstný režisér, jenž se nad českou kinematografií tyčil v dobrém i zlém celé jedno století, skutečně prokázal veškerý svůj technický talent. Ale také jím demonstroval, proč nikdy nebyl schopný předložit skutečné mistrovské dílo.

Tom Ripley. To jméno snadno utkvěje v paměti. Něco na něm zkrátka je, jak v první upoutávce poznamenává jedna postava za druhou. Na Netflix se chystá seriálová adaptace populární knižní série, kterou vzali do rukou ti nejpovolanější ze všech.

O tom, že se Barbie v různých obměnách chystala řadu let, se toho v posledním roce napsala spousta. Mattel vždy chtěl, aby šlo o progresivní film, který zlepší veřejný obraz jejich brandu. Ale jen do té míry, aby to nečeřilo vody víc, než je nutné. Producenti tedy komunikovali se řadou filmařek a většinou s nimi nenašli společnou řeč. Barbie tak shodila ze stolu například komička Amy Schumer, která se ráda nechává slyšet, že snímek podobný tomu od Grety Gerwig mohla uvést o řadu let dříve, kdyby jen bylo studio ochotné jí dát zelenou o dekádu dřív. Není ale jediná.

Studio A24 ovládlo loňské Oscary a jeho pozice nejrespektovanější současné filmové značky jen roste. Jeho nynějším cílem je testovat hranice toho, kam až může komerčně i umělecky vyrůst. Zlí jazykové by řekli, že se po poměrně odvážné éře chystá dělat tvůrčí kompromisy. Jestli je to dobře, nebo špatně, posoudíme až podle výsledků jejich snahy. Nyní zkouší své publikum na festivalu Sundance filmem A Different Man (doslova Jiný muž), kde se střetá tolik žánrů a tolik podnětů, že z toho jde lidem hlava kolem.

Už roky si pravidelnější filmoví diváci a divačky pokládají otázku, proč se americká filmová akademie tak moc zatoulala od komerčního vkusu. Byly ostatně doby, kdy o hlavní Oscary soutěžily zpravidla ty nejúspěšnější produkce roku. Nůžky se začaly rozevírat koncem sedmdesátých let, Akademie se nikdy necítila příliš pohodlně okolo masově komerčních titulů následujících model Star Wars. Přesto stále platilo, že oscarového vítěze většina veřejnosti alespoň zná. Ne, za tu změnu nemůže woke Hollywood, to by se sošky automaticky nasypaly na Black Panthera a bylo by hotovo. Může za to internet.

Prvotní instinkt při výběru filmu radí pustit si trailer. A právě to může být největší chyba. Stejně tak se někomu jeví jako věc cti, že si o snímku před návštěvou kina nic nepřečte. Jenže riskuje, že se pak střetne s úplně jiným dílem, než jaké očekával. Podívejme se na případy, kdy publikum bylo připravené na úplně jiný zážitek, a zapřemýšlejme, v jaké míře za to mohou naše dohady a v jaké vychytralí marketéři.

Aristokratka ve varu je pokračování pět let staré Poslední Aristokratky, což je vcelku odvážná volba. Tento typ snímků přeci jen nevzniká s tím, že by je měl někdo držet v paměti déle než po dobu cesty z kina. Nicméně nezoufejte. Jiří Vejdělek ve své žhavé novince opět inspirované předlohou Evžena Bočka zopakuje každý jeden… no říkejme tomu „vtip“, který řekl minule. Aby vám nedejbože něco neuniklo.

Katey Sagal dnes slaví 70 let. Je paradoxní, že žena, jež se narodila v samotném Los Angeles do rodiny pracující v showbyznysu a vystudovala uměleckou školu, ztvárnila jednu z nejpověstnějších maloměšťaček všech dob. Peggy Bundy svou leností a nezájmem o povinnosti dobré matky čeřila vodu, ale také se stala campovou ikonou emancipace.