Anna Vančová, Deník

Praha /ROZHOVOR/ – Film Ondřeje Trojana Občanský průkaz je dobové retro. Aby diváci uvěřili, že se ocitají v mrazivém bezčasí 70. let, bylo nutné velmi pečlivě hlídat dobové detaily, od oblečení po veškeré rekvizity, auta, vzhled domů i ulic… Vždyť normalizace není tak časově vzdálená, abychom neměli v živé paměti, jak to tenkrát vypadalo. Kostýmní výtvarnice filmu, Katarína Bieliková, si také z té doby leccos pamatuje - narodila se totiž v roce 1965 v Martině. Je absolventkou VŠMU v Bratislavě, obor scénické a kostýmní výtvarnictví. Koncem 90. let se s manželem, kameramanem Martinem Štrbou, přestěhovali do Prahy a oba se významně podílejí na vytváření současné tváře českého filmu. Spolupracuje hlavně s režisérem Janem Hřebejkem – jsou to snímky Horem pádem, Kráska v nesnázích, Medvídek, U mě dobrý, Nestyda, Kawasakiho růže i nejnovější Hřebejkův film Nevinnost. S Ondřejem Trojanem jako režisérem ji spojuje již film Želary. Za film Horem pádem byla nominována na Českého lva v kategorii Nejlepší výtvarný počin a na letošním festivalu filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu získala Cenu za výtvarný počin za film Ženy v pokušení.

Praha /ROZHOVOR/ – Film Ondřeje Trojana Občanský průkaz je dobové retro. Aby diváci uvěřili, že se ocitají v mrazivém bezčasí 70. let, bylo nutné velmi pečlivě hlídat dobové detaily, od oblečení po veškeré rekvizity, auta, vzhled domů i ulic… Vždyť normalizace není tak časově vzdálená, abychom neměli v živé paměti, jak to tenkrát vypadalo. Kostýmní výtvarnice filmu, Katarína Bieliková, si také z té doby leccos pamatuje - narodila se totiž v roce 1965 v Martině. Je absolventkou VŠMU v Bratislavě, obor scénické a kostýmní výtvarnictví. Koncem 90. let se s manželem, kameramanem Martinem Štrbou, přestěhovali do Prahy a oba se významně podílejí na vytváření současné tváře českého filmu. Spolupracuje hlavně s režisérem Janem Hřebejkem – jsou to snímky Horem pádem, Kráska v nesnázích, Medvídek, U mě dobrý, Nestyda, Kawasakiho růže i nejnovější Hřebejkův film Nevinnost. S Ondřejem Trojanem jako režisérem ji spojuje již film Želary. Za film Horem pádem byla nominována na Českého lva v kategorii Nejlepší výtvarný počin a na letošním festivalu filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu získala Cenu za výtvarný počin za film Ženy v pokušení.

Praha /ROZHOVOR/ – Scenárista hořké komedie Občanský průkaz, která má za sebou (téměř) první víkend v kinech, je nositelem hned dvou Českých lvů, za filmy Musíme si pomáhat a Horem pádem. Oba režíroval Jan Hřebejk, Jarchovského souputník a spolužák už na gymnáziu. Jejich spolupráce neustále pokračuje, právě připravují původní drama ze současnosti Nevinnost, jejich desátý společný film. Občanský průkaz vznikl na motivy literární předlohy Petra Šabacha, dalšího „parťáka“, jehož knížky tvůrčí tandem Jarchovský – Hřebejk často využívá. A konečně režisér, Ondřej Trojan, je také dlouholetým kamarádem a spolupracovníkem: Jako svůj druhý scénář napsal Jarchovský (spolu s Hřebečkem) generační filmovou komedii Pějme píseň dohola. Tu natočil v roce 1990 jako svůj režijní debut jejich spolužák z FAMU, nikdo jiný než režisér Občanského průkazu, Ondřej Trojan… Pro Trojana Jarchovský také zpracoval adaptaci souboru povídek Květy Legátové Želary. Trojan ostatně „pro změnu“ většinu filmů Jarchovského a Hřebejka produkoval, zkrátka, je to pořád ta samá parta.

Praha /ROZHOVOR/ – Občanský průkaz má za sebou první úspěšný víkend v kinech. V roli Petrova táty se v něm objevujel herec, kterého všichni tak nějak od pohledu znají, jen si kladou otázku, odkud vlastně. Martin Myšička také původně hercem být ani nechtěl, bavila ho matematika. Hrál sice ochotnické divadlo, ale na herectví se necítil. Fascinoval ho vesmír, a tak se přihlásil na MATFYZ. Studoval tam dva roky, jenže zjistil, že mu divadlo přeci jenom chybí. Rozhodl se zkusit štěstí, přihlásil se na DAMU a uspěl. Stále však váhal, zda dát přednost vědecké nebo herecké kariéře, rozhodl se proto studovat obě školy současně a obě nakonec úspěšně absolvoval. V roce 1995 obdržel cenu Alfréda Radoka pro talent roku za ztvárnění knížete Myškina v absolventském představení Idiot. Myšička je pořád hlavně divadelní herec, opora souboru Dejvického divadla v Praze. Před filmovou kamerou debutoval roku 1995, kdy si zahrál, velmi sugestivně, roli homosexuála Kytky v Ondříčkově Šeptej. Ondříček jej pak obsadil i do své černé komedie Jedna ruka netleská. Role získal i v dalších filmech a dokonce seriálech jako Letiště, Expozitura, Přešlapy nebo Ulice, takovou veřejnou proslulost, jako třeba jeho kolega z divadla Ivan Trojan, ale nemá – zatím.

Praha /ROZHOVORY S HERCI/ - Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Herzův snímek Habermannův mlýn měl premiér minulý čtvrtek. Co si o tématu myslí špičkoví herci, kteří ztvárnili hlavní role? A jak se jim pracovalo s režisérem Herzem?

Praha - Kozí příběh získal hlavní cenu za nejlepší celovečerní animovaný film pro mládež na mezinárodním dětském festivalu NUEVA MIRADA v Buenos Aires.Devátý ročník festivalu (2. - 8. září 2010) představil kromě hraných dětských filmů i rozmanitou soutěžní přehlídku sto padesáti devíti krátkých animovaných filmů rozdělených do dvanácti soutěžních bloků. O tomto velkém úspěchu naší kinematografie informovala ve čtvrtek produkční společnost Bonton Film.