lamps
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 55%
    0
    0
    14. 6. 2017

    Za poctivé a trpělivé budování stísněné paranoidní atmosféry palec nahoru, za finální rozuzlení palec do kyseliny. Pokud vyhledáváte filmy na způsob "odříznuti od světa s neznámým zlem za zadkem" a pokud máte rádi Rona Perlmana, zvládnete to bez usnutí, jestli čekáte něco jako Věc a byť jen špetku tvůrčí originality, budete zklamáni. Všechno vypadá sice pěkně a nadějně, ale ústí do něčeho, co vůbec nikoho nezajímá a na co si nikdo nikdy nevzpomene. Škoda.

  • 65%
    0
    0
    14. 6. 2017
    13. revír (1946)

    Lehce nadprůměrná detektivka, která by strašně moc chtěla být psychologicky propracovaná, ale ve finále je se všemi svými totálními zvraty stejně neuvěřitelná jako rozzlobený Andrew Garfield. Herci jsou velmi dobří a přesvědčiví, tempo příjemné a samotné zvraty pravda překvapivé, ale podávané dosti chabě a nevýrazně, což souvisí hlavně s emocionální odtažitostí Marvanova inspektora Čadka, který slouží jako informační prostředník mezi fabulí a syžetem. Potenciál byl určitě výše.

  • 75%
    0
    0
    7. 6. 2017
    Mutant (2006)

    Přímo ukázková hra s divákem, naštěstí v tom dobrém slova smyslu. Dění okolo lehce srandovního rybího monstra je pouhým spouštěčem hodně chytré a správně černohumorné společenské kritiky, která se s ryze hororovými a zneklidňujícími momenty vůbec nebije, naopak zaklapává všechny motivy do precizně vystavěného a originálního rámce. Logiky je sice často poskrovnu a nesmí se to brát zase tak vážně, jak to zřejmě bráno být chce, ale režie je prostě vynikající, metodicky střídá perspektivy čtyř klíčových aktérů, často nedává moc prostoru k odhadnutí, co nás čeká v příští scéně či záběru, a dokáže i z minima vytěžit hodně kvalitní žánrové muziky (ať už vtipností na ploše komedie nebo fungujícími lekačkami a subjektivními hledisky v hororových scénách s mutantem). Po delší době milé asijské překvapení, takhle konvencím vzdorující a přitom snadno uchopitelný a zábavný brak se v Hollywoodu jen tak nenajde.

  • 90%
    0
    0
    7. 6. 2017

    Strašnej nářez, který si dělá úžasnou legraci z vlastního tematického univerza a navrch představuje nejzábavnějšího batmana ever, který hlásí o sto šest a jeho interakce s mladým Robinem je snad tím nejlepším "buddy" pamlskem od dob Posledního skauta (což je o to víc obdivuhodné, že tady se jede na mládeži přístupných dialozích). Tempo nekolísá ani na sekundu, akce je nadupanější a originálnější než v hraných DC blbinách (vyjma Nolana, of course) a kadence hlášek je chvílemi opravdu smrtící, až si říkám, že malé děti vůbec nemohou tušit, jak vtipnou a komplexní parodii vlastně sledují. Nevím, jaké povzbudivé látky si scénáristé sypali při psaní do kafe, ale chci to taky vyzkoušet - takhle dobrou náladu nenačerpám ani po osmi dvanáctkách a s jednou osmnáctkou na klíně. Amen.

  • 65%
    6
    0
    6. 6. 2017

    Drží to pohromadě určitě mnohem lépe než mechanicky zmontovaný BvS a dokáže to vyloudit spokojenost tím, že se scénář tentokrát zarytě nesnaží stvořit osudový spektákl, kde na sebe hrdinové naštvaně mručí a jsou příliš svázáni seriózností a pravidly reálného světa, ale přesto mě to znovu utvrdilo v tom, že tyhle DC příběhy se těm marveláckým prostě nevyrovnají. Zpočátku lákavé a vtipné fantasy se metamorfuje do zápletky ohrané i v divadelním kroužku hladových dětí v Zambii a do toho jinak sympatické postavy občas divně filozofují a potenciálně kvalitní akci kazí urputné zpomalovačky. Hodně mě bavila chemie mezi Pinem a Gadot (a z ní plynoucí nejlepší scéna rozhovoru o manželství a sexu), seděla mi ta celkově uvolněnější atmosféra a kvituji nečekaný nástup i identitu titulního záporáka, hraného mým britským oblíbencem, ale ten dramatický oblouk kolem duševního vývoje hlavní hrdinky, který měl být v očích scénáře i režisérky zřejmě klíčový, prostě v celkovém kontextu plném klišé a čitelné supermanovské hatmatilky nefungoval. Peněz za kino však nelituji už jen kvůli Gadotce, kterou bych láskou snědl a být Chrisem Pinem, tak klidně hraju i bez honoráře - možná bych si ještě sám zaplatil.

  • 100%
    0
    0
    1. 6. 2017

    První setkání s Kieslowskim a hned láska na celý život. Film, který se k dokonalosti neblíží, on ji svou formální výstavbou a emocionálním dopadem dalece přesahuje. Těžko říci, co mě fascinuje více - jestli hluboké myšlenky a přirozené postavy nebo samotný systém díla, který se díky vynalézavému vývoji motivu voyeurství řadí k těm vůbec nejlepším, jaké si může jen trochu analytický divák přát. Herci, hudba i kamera vynikající, zhruba od poloviny čistá cinefilní extáze. Grazyna Szapolowska je sousedka, kterou by sledoval snad každý :)

  • 60%
    12
    0
    25. 5. 2017

    Čekal jsem to ještě podstatně horší. Bavil mě Depp, na kterého je ve zdejším fiktivním světě nasraný už definitivně celý oceán a jemuž se příště bude mstít snad i ta vychcaná opice, bavil mě akční drajv první poloviny a pár opravdu skvělých nápadů (scéna s gilotinou je top) a baví mě i fakt, že pátý díl Pirátů se baví na účet pátého dílu Rychle a zběsile, ale co se dělo posledních padesát minut, to odráží skoro všechno, co na podobných fantasy ukrutně nesnáším. Najděme pomocí talismanu a vyvolené dívky silnější talisman, který dokáže všechno, co dokázat nejde - aneb jak se stonásobně větším rozpočtem natočit nudnější a křečovitější verzi Odvážné Vaiany. Režie více než solidní, herci více než dobří, ale ten scénář radši proklít a posadit na Bludného Holanďana. Tahle série je tematicky over, i když v jednotlivostech pořád umí překvapit.

  • 70%
    2
    3
    25. 5. 2017

    Průšvih ani náhodou, na to je Covenant pořád zatraceně přitažlivý a soudržně odvyprávěný, se zajímavě využitou dvojrolí pro Fassbendera a několika scénami z ranku luxusního žánrového kalibru. Bohužel, pořád se nemohu zbavit pocitu, že to není úplně vetřelec, byť o nějaké kopírování Ridleymu v žádném případě nešlo. Zatím slušných 70% a více zde: www.subsvet.cz

  • 25%
    0
    0
    12. 5. 2017
    Pavouci 2 (2001)

    Kdysi jsem viděl jedničku, která je sice hrozná, ale přece mi utkvěla v palici jako poměrně zábavný brak s pár ucházejícími hororovými momenty. Dvojku jsem si pouštěl po přečtení obsahu s tím, že se hodně zasměju. Bohužel, dopadlo to přesně tak, jak nemělo - první hodina totiž není filmařsky zase tak příšerná, ale drží se při zemi a nemá ani náznak odlehčené guilty pleasure, zatímco závěr, který je celý na guilty pleasure postaven, je absolutně bez nápadu a směšný nechtěným způsobem. Sice jsem se nenudil a je to trochu lepší než třeba tragický Arachnid, ale pořád je to ze strany tvůrců hrubé fakování každého trochu inteligentního diváka. Jinak herci jsou strašidelní a efekty .... no řekněme, že programátor neměl náladu makat a přenechal práci cvičenému mývalovi.

  • 65%
    0
    0
    12. 5. 2017

    Docela příjemná a místy vážně vtipná oddechovka. která trefně vypichuje falešný kult celebrity v moderní společnosti a ženskou "loajalitu" vůči chudému a skromnému partnerovi. Mě osobně zaujaly i dvě titulní herečky, které byly i na dnešní poměry poměrně pohledné, což bych se předtím od polského filmu neodvažoval očekávat. Nebýt tolika protahovaných hudebních čísel, zvažoval bych i vyšší hodnocení.

  • 40%
    0
    0
    2. 5. 2017

    Jestli měla čtyřka uhozenou zápletku, tak tohle je teprve něco - to už vážně ve Foxu ztratili veškerou soudnost? Všechny předešlé díly mám víceméně rád, už jen pro ty haldy sympatických a hláškujících postav, ale tady je snad každý prvek neuvěřitelně odfláklý a nevýrazný - od šíleného příběhu, kterému se musí smát i pětiletý Jajda, až po jednotlivé gagy, které se vytratily na úkor patetického rodinného žvatlání. Za pozornost stojí snad jen pár hlášek rázné babičky, bezprostřední navrátilec Buck a Scratův boj se zesílenou gravitací, při kterém jsem se musel chtě nechtě chlámat nahlas. Říká se, že méně je někdy více - u téhle série už by ale nejvíce bylo nic.

  • 70%
    0
    0
    2. 5. 2017

    V jednotlivostech moc pěkné (hlavně vizuál celého bradavického prostředí a samozřejmě ikonická ústřední melodie) a podávané v efektivním rodinném balení, ale přece příliš roztahané a upovídané, a přitom nevykreslující postavy (až na závěrečných třicet minut) ani dějové souvislosti tak, jak to zvládá relativně krátká kniha. Mám ten film rád, ovšem oproti některým pokračovatelům je to prostě slabota.

  • 80%
    0
    0
    2. 5. 2017

    Sice pořád moc dlouhé a konceptuálně to samé co jednička, ale tentokrát správně atmosférické a originálnější v inscenaci vrcholných scén (pasáž s obřími pavouky je prostě úžasná, fight s baziliškem na svou dobu taktéž). Navíc dobře rozvedené postavy a hodně zkušené rozkročení mezi filmem veskrze temným a nevinnou rozprávkou pro děti - samozřejmě netřeba dodávat, že zůstat výhradně u temných stránek, byla by to vážně bomba. To ale pochopitelně nelze...

  • 15%
    0
    0
    2. 5. 2017
    Deadgirl (2008)

    Hodně laciný a naivní psychologický "trochu horor", který sice zajímavě aplikuje motivy lidské zvrácenosti, ale nechtěně se stává i festivalem lidské imbecility a jednání tak hloupého, že Homer Simpson by v tomhle světě zastával pozici Stephena Hawkinga. Film, který nejenže nefunguje jako narativní koncept snažící se o postupné nabalování tísnivé atmosféry, ale dle mého selhává i ve svém prvoplánovém sdělení - na tomhle se může někdo (koho si teda nechci představovat) opravdu krásně inspirovat. Mrzí mě, že jsem nad tím ztrácel čas.

  • 45%
    0
    0
    2. 5. 2017

    Nečekal jsem, že zrovna Cranston vleze do úchylné přisprostlé hovadiny, ale on se do ní doslova ponořil hlavou napřed. On sám je sice navzdory hloupé roli pořád sympaťák, stejně jako jeho protihráč Franco, který je občas dokonce i vtipný, ale vše okolo nich je nasáklé hnusným žánrovým stereotypem posledních let, kde je každý zvrat dopředu čitelný a každý skvělý fór zneuctěn deseti lacinými sprostými narážkami. Kromě herců mě pozitivně zaujala pouze svérázná vzpomínka na Růžového pantera, která pobavila fakt upřímně.

  • 10%
    0
    0
    2. 5. 2017

    Nejprve jsem z benevolence nechtěl dávat žádné hodnocení, protože jsem to ani nedokoukal, ale když si s odstupem času na film vzpomenu, zalévá mě vůči němu čím dál větší naštvanost, Snímek, v němž se nestane absolutně nic, co by dávalo jakýkoli racionální význam, pro mě prostě není záležitostí hodnou vyzdvihování či zájmu. Ještě více mám teď naopak potřebu vynášet do nebes klasickou naraci, která dokáže diváka oslovit a dokonce udržet vzhůru - tohle je zajímavé možná opravdu jen tím, jak je to troufale nezajímavé.

  • 50%
    0
    0
    2. 5. 2017

    Na rozdíl od katastrofální černohumorné dvojky se tohle pokračování uchyluje k osvědčenému hororovému schématu, které je sice veškerými zvraty a víceméně i zpracováním výrazně béčkové, ale ten doznívající osmdesátkový feeling nenáročně zábavných a řádně krvavých slasherů je tu znát a člověk se prostě nenudí. Líbilo se mi zasazení do ponurých zamlžených lesů, místy opravdu šťavnaté násilí a pár dobrých režijních nápadů (hlavně mě zaujala v jedné chvíli falešná návaznost pohledu mezi pronásledovanými a Leatherfacem), naopak mě šíleně iritovalo nemožné chování všech postav, strašně stupidní dialogy a také úsměvná nezranitelnost aktérů, kterým v dalším vstupu na scénu nijak nebrání ani sebevětší rozmašírování palice. Zkrátka průměrná žánrovka, byť ta vydojenost námětu už je z toho hodně patrná.

  • 20%
    0
    0
    1. 5. 2017

    Jestli jednička byla (a navždy bude) hororové zlato, tohle je odpadní směsice exkrementů tchořů s žaludečními problémy. Dovést původně nejděsivějšího představitelného záporáka k tomu, aby naháněl záchvaty smíchu, to chce opravdu nepopsatelnou dávku tvůrčí imbecility, kterou se Tobe Hooper po svém prvotním úspěchu bohužel nakazil. Chápu, že se záměrně hraje na odlehčenější notu, ale takhle skrz na skrz špatný a absolutně nesoudržný trash se vážně jen tak nevidí - Dennis Hopper asi v půlce osmdesátých let potřeboval peníze na fet fakticky naléhavě, že se tomuhle skvostu upsal. Jediné malé klady vidím v ucházející hudbě, maskách (obzvlášť dědeček je fakt top) a uječené ženštině, která v mini nevypadá zle a má na svědomí nejlepší scénu filmu - lačné přejíždění motorovkou po odhaleném stehně.

  • 75%
    1
    1
    28. 4. 2017
    Uteč (2017)

    Vítané zjevení v éře bubáčích pubertálních ptákovin, které sice vždy úplně nezvládá skloubení trpělivě budované hororové zápletky s ironicky dvojznačnou kritikou rasismu, ale v celkovém narativním kontextu se jedná o dílo více než vyspělé a fungující, které dokáže překvapit. Více zde:
    http://www.subsvet.cz/2017/04/recenze-utec-krizenec-ironicke-satiry.html

  • 70%
    0
    0
    28. 4. 2017

    Na jednu stranu vynikající druhá polovina, která pod návalem vtipných hlášek a vizuálních nápadů ohledně přitažlivé exotické mytologie přináší přesně to, co jsem od začátku očekával. Na druhou stranu ale šíleně nudná první půle, která kupní klišé na klišé, zbytečné zahlcení otravnými písničkami a nepřekvapivý šablonovitý průběh. Bavil jsem se a s postavami mi bylo dobře (hlavní hrdinka je navíc jednoznačně číslo jedna v žebříčku nejkrásnějších animovaných postav), ale vzhledem k příběhově promakaným skvostům jako V hlavě nebo Zootropolis je tohle přeci jenom slabina, byť vizuálně opravdu mega opojná a originální. Natvrdlá slepice je ale naprosto boží...

  • 100%
    0
    0
    28. 4. 2017

    Jeden z nejlepších filmů devadesátých let, který lze sledovat do zblbnutí, a stejně nás jeho psychologická intenzita a konstantní napětí pokaždé zarazí až pod peřinku. Proč tomu tak je, jsem se snažil stručně dopátrat v rámci poklony Jonathanu Demmemu zde:
    http://www.subsvet.cz/2017/04/jonathan-demme-1944-2017.html

  • 85%
    1
    0
    26. 4. 2017

    Největším problémem filmu je, že očividně vyvolal klamná očekávání. V dnešní době unikátní dílo, které nestrhává pozornost na jednotlivé stylistické a dramatické atrakce, nýbrž staví na nesmírně komplexně zkonstruovaném příběhu, který pokrývá celé dvě dekády, ale díky precizní práci s vývojem motivací a narativních linií zkrátka nenudí a nutí diváka k bedlivému sledování. Více na našem blogu:
    http://www.subsvet.cz/2017/04/recenze-ztracene-mesto-z-opojne-ucteni.html

  • 80%
    0
    0
    22. 4. 2017

    Waititi to má v sobě. Film, který je po celou dobu prvoplánovou a nepolevující kritikou zakomplexovanosti a sterility současného světa, ale zároveň nepřestává chrlit zábavné dějové zvraty, metaforické nápady a sem tam i parádní hlášky, které mi zůstanou na mysli ještě dlouho. A kde nestačí čitelně nalajnovaný vývoj jednoduchého příběhu, tam pomáhá dobře fungující chemie mezi svévolným Rickym a zatvrzelým Samem Neillem, který si připisuje další nezapomenutelnou roli. Vyzbrojen salvou filmových odkazů unikl Waititi do divokého území nekonečné ironie a nadsázky, kde se neztratil, ale dokázal sloučit záměrnou dějovou extravaganci a ztřeštěnost s chytrou komorní story, která sice nedosáhne žádné myšlenkové inspirativnosti, ale na povrchu je tak zábavná a funkční, že by se řada nezávislých autorů mohla učit. Doufejme, že se Taika v Hollywoodu nespálí...

  • 55%
    0
    0
    21. 4. 2017

    Zasazení děje do nacistické léčebny s hrozivými metodami zní velice lákavě, ale nenechte se zmást - Mlha v srpnu má svou komorností a orientací na kladné i záporné postavy mnohem blíže k Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jen tady vystupují dětští protagonisté, kteří se chovají jako uvědomělí dospělí, a nacisté nenahánějí hrůzu ani morální odpor, naopak je nám jich chvílemi téměř líto (Sebastian Koch je totiž za každých okolností alespoň trochu sympatický a Henriette Confurius je neskutečně krásná, vskutku andělská mrcha). Emocionálního ani fyzického naturalismu se bohužel nedočkáme, tohle je pouze pěkně natočená slátanina filmů z psychiatrického oddělení, která nedokáže zužitkovat svůj palčivý historický podtext tak, aby se na ní ve fanouškovských éterech někdy nahlas vzpomínalo...

  • 70%
    3
    0
    21. 4. 2017
    Mimi šéf (2017)

    Navzdory lehké infantilnosti námětu a neatraktivitě trailerů se tvůrcům povedlo stvořit velice příjemnou a zábavnou podívanou, která si na vlně filmových odkazů a neskrývaného parodování hollywoodských vyprávěcích postupů rozhodně dokáže své příznivce mezi dětmi i dospělými najít. Více zde: www.subsvet.cz

  • 65%
    0
    0
    21. 4. 2017

    Boyka se tentokráte snaží být větší sympaťák a film chce promlouvat zápasníkům do duše, ale pořád je to jenom zábavná povrchová podívaná s hromadou klišé a chytlavou choreografií, která ze série nevyčnívá a ani nijak nezapadá. Více v recenzi na našem blogu: www.subsvet.cz

  • 70%
    1
    0
    18. 4. 2017

    Milá pohádka o nemilých věcech. Části fungují takřka na jedničku a při animovaných sekvencích jsem se doslova tetelil blahem nad nekonečnou vizuální a emocionální kreativitou, ale jako celek je vyprávění poměrně těžkopádné, vykalkulované směrem k nepříliš výrazné a nedostatečně zastřešující pointě. Obr Dobr byl pro děti a neměl žádné výraznější sdělovací ambice, Monster Calls nemá jasnou cílovku a své hluboké sdělení podává sice působivě, ale přece ne tak, aby ho děti plně pobraly a dospělí o něm pár minut po skončení ještě přemýšleli.

  • 75%
    0
    0
    18. 4. 2017
    Rozpolcený (2016)

    No konečně. Pár let poté, co jsem Shyamalanovi, dříve zázračnému zjevení filmového mysteriózna, vyhlásil válku a odsoudil jeho novější tvorbu sérií sprostých slov, neústupný Ind se dokázal pochlapit a během necelých dvou hodin mě neuspat, nenaštvat ani nenudit. SPLIT se sice nevyrovná klaustrofobické atmosféře Znamení ani dějové rafinovanosti Vyvoleného, ale celkový koncept vyprávění na bázi postupného odkrývání obou hlavních osobností - lovce a oběti - je nehorázně přitažlivý a ruku v ruce s dokonalým herectvím McAvoye a Taylor-Joy a režisérovým znovuzrozeným citem pro intenzivní a uvěřitelné napětí vytváří impulzivní smršť zajímavých filmařských nápadů a hrátek. Byl jsem trochu zklamán absencí skutečně překvapivých zvratů, ale pokud má Shyamalan s tímhle fikčním světem dlouhodobější plány (což závěrečná scéna naznačuje), jako mezidílo je Rozpolcený více než uspokojující a vydařený. Finále s brokovnicí v ponurých chodbách nejlepší za poslední roky.

  • 80%
    0
    0
    18. 4. 2017

    Ultrabrutálně přepálený akčňák (občas až do takové míry, že jsem čekal, že terčem zlosynů se stane Hvězda smrti a The Rock vytáhne z garáže mustanga se zabudovaným R2-D2), který ale zvládl skoro nemožné - najít fungující balanc mezi nahláškovanou superhrdinskou skopičinou, kde je dovoleno naprosto vše, a vážnějším psychologickým konfliktem ústícím do seriózně motivované nesmyslné skopičiny. A prostředníkem je jednak návykově dávkovaný humor a ohromný nadhled, díky němuž film okamžitě dostane publikum přesně tam, kam chce, a každý sci-fi prvek působí zkrátka vtipně a tak nějak přirozeně, jednak ale také velice dobře vystavěný scénář, který pro změnu zručně pracuje s omezenou komunikativností a mnohem méně se uchyluje k viditelně improvizovaným a rádoby cool dialogům (a když už, tak to i docela šlape, viz delikátní slovní přestřelky mezi Johnsonem a Stathamem, které jsou steroidem první poloviny). Kromě toho, že je akce záměrně přemrštěná a efektní, je zároveň také opravdu královsky zábavná a intenzivní, zakončená dvojím finále, které patří k těm vůbec nejprďáčtějším v historii (Statham nyní aspiruje na chůvu století, jeho scéna s prckem je nejlepší sekvencí celé série). Charlize je skvělá záporačka, Gybson pořád ještě není otravný, Rodriguez pořád miluju a Grayovi upřímně přeji, aby ještě zůstal rychlý a zběsilý - po bídné sedmičce totiž vystřelil můj zájem o tuhle testosteronovou nadílku do značných výšin.

  • 80%
    0
    0
    18. 4. 2017

    Sice mě trochu děsí, že se plně ztotožňuji s postavou skomírajícího podpantofláka ve středním věku, který se zamiluje do sexy kamarádky své dcery a chytá rovnou sedmý dech s vidinou spásného vrznutí, ale na druhou stranu, právě Lester Kevina Spaceyho je jediným charakterem, který scénář vykresluje uvěřitelně a správně tragikomicky, na rozdíl od ostatních svérázných individuí, které představují různé psychické, hormonální či názorové extrémy, jejichž sloučení do jednoho dějového propletence je pravda filmařsky působivé, ale myšlenkově přepálené a zkrátka neuvěřitelné. Herci jsou samozřejmě výborní a přesní (kromě božího Spaceyho například ještě Chris Cooper a jeho militantní magor) a Mendes vede příběh za přispění jednoho z nejkrásnějších melancholických soundtracků velmi suverénně, takže závěrečné minutky se nesmazatelně vryjí do paměti, ale film ověnčený superlativy a považovaný za inspirativní, výstižný a umělecky výrazný by měl prostě vypadat jinak, rozhodně více explicitně a nekonvenčně - tohle je příkladná, dopředu vhodně nalajnovaná hollywoodská skládačka, která se pouze umí tvářit nesmírně chytře a funkčně, a já jí to docela žeru.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: