ladynka: Komentáře

Komentáře 95

Od nejnovějších

Du sheng (1990)
13. 1. 2015
6.5
All for the Winner, aneb Stephen Chow a zvrhlejší verze God of Gamblers, s širokou škálou gagů od těch dementních až po geniální. A ačkoli pro mě osobně sorta trapnějších převládala a Chow rozhodně není Chow Yun-fat, díky originálnímu nástupu na scénu (zpomalovačka) je to za tři.
Song jia huang chao (1997)
13. 1. 2015
8
"Sestry Sungovy. Jedna milovala peníze, jedna moc a jedna svou vlast." Snímek nabízí tyto tři klíče k období před a po vzniku Čínské republiky (1912), které významným způsobem zasáhly do dějin státu. Ideály ztělesňuje osoba Suna Yat-Sena, moc peněz Kung a vojensko-politickou sílu Chiang Kai-Shek (Čankajšek). Pozitivem je, že političtí oponenti zde nejsou polarizování na velké Dobro (Národní strana) a Zlo (komunisti), i když je patrný trochu korektní přístup (což zřejmě souvisí s dobou vzniku filmu). A díky propojení jednotlivých postav (právě sestry Sungovy a jejich manželé) nepůsobí film roztříštěně, ale události se jeví jako jednolitý dynamický proces. Velkou zásluhu na tom má i slušná výprava a cit režisérky působivě zkomponovat obrazy malých dějin, které ovlivňují ty velké a naopak.
Maai hung paak yan (2001)
13. 1. 2015
8.5
"I don't do rape, illegal gang bang or anal sex. I just kill." Co může dělat chudák nájemný zabiják, když kvůli ekonomické recesi v Hong Kongu nezavadí o kšeft? Zatraktivnit zakázky! Nápaditá černá komedie se spoustou verbálních vtípků, společenských narážek ("The more you kill. The more you save!") a povedených parafrází. Pro fanoušky Killera (1989) povinnost!
Cheong feng (1999)
13. 1. 2015
8
Mission, to je esence stylu Johnnie Toa. V podstatě jednoduchý příběh (co také natočit za 18 dní takřka bez scénáře) dává režisérovi prostor k experimentování. Žánr gangsterského filmu posouvá díky novému pojetí akce a komponování mizanscény. Důležitá tady totiž není samotná akce, ale i okamžiky před ní (tzv. statické záběry nehybných postav vytvářejících dojem spoutané energie skloubením pohybů kamery, střihu a hudby). Vztahy řadových členů triády odlehčuje černým humorem ("Je to jen jeden prst..."), prostor dostává i typický znak Milkyway snímků, princip náhody versus osud.
Moon to (2007)
13. 1. 2015
8
Další vážnější film Dereka Yee, který se tentokrát zabývá obchodem s drogami. Ztvarnění velkého světa obchodu i mikrosvěta malých dealerů a uživatelů se opírá o živé, komplexní charaktery s výtečným hereckým obsazením (Andy Lau, Daniel Wu, Anita Yuen a dokonce hraje i Louis Koo:-). Obdobně jako v ONIM se nebojí zobrazování násilí (viz vpád policie), bohatě využívá skvělou kameru, hudbu a zpomalovačky. Hůř dopadly symbolické scény (obloha, holubi, krysy, pes), které vyznívají příliš násilně vmáčknuté do děje (oproti ONIM, kde vše působí přirozeněji).
Wong gok hak yau (2004)
13. 1. 2015
10
Atmosférický snímek utopený v neonových světlech nočního Hong Kongu; vyjma úvodu a epilogu se odehrává během jediné štědrovečerní noci. Působivé je zejména střídaní všedních rutinních událostí s výbuchy násilí (napadá mě srovnání se Sympathy for Mr. Vengeance). Film na několika místech podporuje nenápadná hudba, ale u nejnapínavějších okamžiků se téměř neobjevuje a nechává účinkovat pouze obraz v kombinaci se zpomalenými záběry a podtrhuje tak ponuré ladění celého filmu, kde např. červená barva není rozhodně ta radostně vánoční... Postavy? žádné černobílé postavy, tj. hodní a zlí, žádní sympatičtí zločinci nebo komické figurky odlehčující napjaté okamžiky, jen realistické charaktery, kterým opravdu věříte jejich pohnutky a kteří mají tu smůlu, že jsou ve špatný čas na špatném místě – totiž Jednu noc v Mongkoku….
Sladký pták mládí (1962)
13. 1. 2015
8.5
Na jedné straně výrazná teatrálnost, přehnaná gesta a vypjatost, tj. znaky, které by možná měly smysl v divadle viděné z 15. řady, ve filmu však působí příliš okatě a strojeně. Na druhé straně se dočkáme typického williamskovského rýpaní do pokřivených mezilidských vztahů a rozboru rozpolcených charakterů "Na každého z nás čeká soukromé peklo." Fantastická Geraldina Page jako neurotická stárnoucí hvězda a Paul Newman přesvědčivý jako okouzlující ale také nevyrovnaný muž v zoufalé snaze využít poslední šanci "Princezno, musíte mi otevřít ty správné dveře. Na ty dveře úspěchu klepu už tak dlouho, že mám zkrvavené prsty. Tak jsem na ty dveře klepal, otevřenými ranami." Jejich vzájemné slovní souboje jsou pro mě hlavní ozdobou filmu; film otevřeně mluví o alkoholu, závislosti na drogách, ventiluje se zloba a krutost, pokrytectví, zprvu jednoduchá zápletka se větví, žádná z hlavních postav není jen černá nebo bílá... (typický 10 :-) Bohužel na hře při převedení do filmového scénáře musely být zjemněny některé situace, které mají zásadní vliv na celé dění a vhodněji pasují k pozměněnému závěru...
Žena za výlohou (1945)
13. 1. 2015
6.5
Ve své době zřejmě trochu skandální snímek, který už dnes zaujme jen poměrně zdařilou atmosférou a zákeřným koncem, který vyznívá, jako by vám film vrazil nůžky do zad.
Příběh z Filadelfie (1940)
13. 1. 2015
10
Můj neoblíbenější film z žánrové škatulky jménem romantika. Důvod? Má proklatě daleko k cukrkandlovým výlevům. Naopak jde o výjiměčně povedenou konverzační komedii, která stíhá trefně glosovat i svět kolem sebe. "Nenávidíte mě, slečno Imbriová?" "Nemůžu si dovolit někoho nenávidět. Já jen fotím." Celý snímek stojí především na chytrých a vypointovaných dialozích ("Snad ses nevzdal své milované whiskey?" "Ne, jen jsem změnil barvu. Teď jsem na pastelové odstíny. Víc mi sluší.", kde exceluje Zrzka Katharine Hepburn, sarkastický Cary Grant a taky škytající James Stewart.
Pýcha a předsudek (2005)
13. 1. 2015
6
Filmová adaptace, která je redukována téměř výhradně na romantickou linii mezi Elizabeth a Darcym, ztvárněnou unylými pohledy a aranžující postavy do kýčovitých scenérií. Kam se poděl vtip a ironie předlohy, kterou tak věrně vystihl seriál? Ne že by se úplně vytratily, ale mají hodně otupené hrany. Zůstávám raději u seriálu.
5. epizoda (1995)
13. 1. 2015
9.5
Setkat se s tímhle seriálem po letech bylo o to příjemnější, že jsem měla možnost ho vidět v původním znění a že moje vzpomínky mě nezradily a seriál zůstal takový, jaký jsem si ho pamatovala. Důstojná adaptace románu Jane Austen, která na rozdíl od filmu (2005) nemusela krátit a osekávat, takže jí zbyla spousta času na vtip a lehkou ironii, s níž komentuje okolní společnost. Disponuje také výstižnějšími a hlubšími charaktery, takže postavy svojí plochostí nepřipomínají žehlící prkno (zas ten zpropadený film:-).
Samuraj (1965)
13. 1. 2015
8.5
Složitě propletený ale dokonale pochopitelný příběh jedné éry plný intrik, lstí a zrady demonstrovaný na životě jednoho samuraje. Výborný Mifune; střih a kameru (polodetaily, závěrečný souboj) kazí v některých chvílích zbytečný vypravěč-vysvětlovač, kdy sděluje informace, jež jsou jasné už z předchozího dění.
My Man Godfrey (1936)
13. 1. 2015
8.5
Okouzlující screwball comedy o komorníkovi (Godfrey), přijatém do jedné z nejtrhlejších snobských rodin. Matinka má svého "ochránce" ("Why don't you stop imitating a gorilla and imitate a man?"), dcery po nocích rozmlacují okna nebo parkují koně, kde se dá i nedá... "Do they go on this way all the time?" "Oh, no! This is just a quiet evening!". Komorníkovi tedy nezbyde než okouzlit všechny členy rodiny a trousit kolem sebe kousavé poznámky na adresu okolní smetánky. Jen je škoda, že nikdo jiný tolik nevyčnívá a Irene spíše než milou, ztřeštěnou dívku připomíná osobu s diagnózou F 44.9.
Mong ming yuen yeung (1988)
13. 1. 2015
10
Anglický název je On the Run a jde o jeden z tzv. "hongkongských noir" (Stephen Teo). Hlavní atrakcí zde není čistá akce jako např. u Johna Woo, ale ve středu pozornosti je město, v němž se děj odehrává. Je využito lokací k rozehrání jednoduchého, ale dynamického příběhu. Má také patřičně temnou noirovou atmosféru a nejednoznačné postavy, kde potěší např. uvěřitelný a tentokrát do lidí nekopající Yuen Biao. PS: Probouzí se tu také strašák roku 1997.
Seppuku (1962)
13. 1. 2015
10
Bezchybné spojení tragického lidského osudu a sociální kritiky.
Samurai 7 (2004)
13. 1. 2015
8
Předělávka Kurosawových Sedmi samurajů se vydává trochu odlišnou cestou než originál. Odehrává se v budoucnosti, do hry se zapojují mechanické stroje, přidává několik atraktivních zápletek (romantika, politika). Bohužel se spousta změn děje na úkor věrohodnosti prostředí a hloubky charakterů a samurajové mají také hodně hyperbolizované schopnosti. Ale v podstatě jde o efektní a napínavou podívanou se sympatickými hrdiny (v téhle verzi mě nejvíce zaujal Kyuzo).
Transformers (2007)
13. 1. 2015
2
Bánální příběh s tunami klišé (ať už jde o osoby nebo jejich motivy), infantilní vtípky, které nerozesmějí, postavy, které nezaujmou. Není vidět žádná originalita, jen velká dávka efektů posbíraných z jiných akčních filmů a otravný uhlazený styl. Zaujaly mě jen pěkné triky.
2046 (2004)
13. 1. 2015
6
Všechny filmy Wong Kar-Waie, které jsem dosud viděla, byly vizuálně krásné, měly zajímavé postavy a nápady. Tady mi režisér sice servíruje magické obrazy a ožívá motivy ze svých předchozích filmů, ale zároveň zhmotňuje postavy, které možná mají působit jen odtažitě a neosobně, jenže pro mě navíc vyznívají příliš povrchně (oproti upřímným zpovědím hrdinů Days of being wild, Chungking express, Fallen angels). Určitou jistotu by mohlo poskytovat herecké složení, ale moje oblíbenkyně Maggie Cheung se zde jen mihne, na afektovaný projev Zhang Ziyi jsem alergická a Tony Leung musí pronášet fráze jako: "Jsi ještě mladá. Máš život před sebou." Škoda.
Kakushi-ken: oni no tsume (2004)
13. 1. 2015
8.5
Samurajské melodrama, které sice opakuje některé části z režisérova předchozího filmu (Twillight Samurai), ale také se mnohem lépe snaží ukázat dobu, kde se odehrává, tj. polovinu 19. století. Jde o období končícího šógunátu (Tokugawa), kdy se také Japonsko otevíralo okolnímu světu a novým věcem a myšlenkám (ve filmu symbolizované děly a střelnými zbraněmi) v konfrontaci s tradicemi samurajů. Bohužel se mi zdá, že se film neubránil jisté idealizaci té doby a spíše než pronikavou studiíí je jen nostalgickým snem...
Opilý anděl (1948)
13. 1. 2015
8
Působivý snímek protkaný řadou symbolů o zvláštním vztahu dvou lidí, z nichž jeden, doktor a alkoholik, se jen zdánlivě jeví jako slaboch. Druhý je gangster, naopak navenek vystupující jako sebevědomý člověk, ale svým chováním jen dokumentuje, že je slabý a zlomený. Svérázný lékař Sanada ("Nechvástej se tady. Já zabil víc lidí než ty." Je to takový předchůdce dr. House, i když ten pacienty nemlátí - zatím :-), vyžaduje od pacientů disciplínu a odvahu ("Zbabělce léčit nebudu." ) a připomíná pozdějšího legendárního Rudovouse.
Sbohem buď, lásko má (1944)
13. 1. 2015
8
Jde o filmovou adaptaci Chandlerova románu Sbohem, miláčku (Farrewell, My Lovely). Kniha samotná obsahuje několik motivů a zápletek (inspirací byly Chandlerovi jeho rané povídky), které ovšem dohromady v románu působí nesourodě. Ve filmu jsou některá zauzlení osekána (např. poznání Malloye či Amthora) nebo přímo vypuštěna, případně se mění osoba. Děj je tak zhuštěný a je lépe provázán, aniž by ztratil charakteristické chandlerovské znaky, ktéré podtrhuje působivé černobílé ladění se svými stíny, mlhou a geniální halucinační scénou. Jen ten konec.. to opravdu bolelo :-(
Pride and Prejudice (1940)
13. 1. 2015
6
Adaptace, která má příliš mnoho odlišností pro mojí hnidopišskou povahu - z Lizzy je blondýna, chemie mezi páry nefunguje, bystré postavy přišly o polovinu důvtipu a děj je přestavěný a zkrácený (Kde je Pemberley? Já vyžaduji Pemberley!) a to, co na konci provedli s lady Catherine, je doslova schválnost! Aspoň že na pana Darcyho se dá koukat a moje oblíbená figurka, pan Collins, je jako vždy roztomilý.
Wanted (2008)
13. 1. 2015
4
Akce je skutečně parádní, vracející se záběry vyloženě potěší, ale ze sektářského společenství vrahů bez kritického zvážení příjímaného mladým člověkem jen proto, aby se vymanil z šedivé existence, je mi těžko od žaludku.
Kung Fu Panda (2008)
13. 1. 2015
10
Pro příznivce martial arts jako já jde o výborný bojový film s řadou odkazů a parafrází, které dojdou opravdu jenom "zasvěceným". Nehledě na jednoduché vtípky pro děti (pády apod.) je tu řada situací, které potěší právě fanouškovské srdce (prohlídka suvenýrů - takhle teď chodím okukovat 2 DVD Fist of Legend :-), ale počítá i se znalostí prostředí a fintiček klasických kung-fu filmů (schválně, komu připomněly ty misky Školu hada, výcviková místnost Shaolin Temple a Pět postrachů je bez komentáře :-)
Mumie: Hrob Dračího císaře (2008)
13. 1. 2015
4
Na Mumii 3 jsem šla s těmito předpoklady: 1. Je to už 2. pokračování úspěšného snímku, takže se dá odhadnout, že dějové schéma a žánr zůstává. 2. Prostředí se přenáší do Číny a oživení by měl vnést také nový záporák, na kterého jsem se těšila (Budou souboje!). Jenže snímek nedokáže splnit ani očekávání velkolepé dobrodružné podívané. V klopotných posunech mezi akčními sekvencemi brzdí několikrát opakované dialogy o potřebě rodinné soudržnosti, akce je místy hodně nepřehledná (přestřelka u chrámu) a Jet Li zoufale nevyužitý (tohle už zavání rouháním!). Dějové lince také neprospěje přemnožení pomocníků jedné i druhé strany a zkousnout jejich motivaci dá opravdu práci o hodně tolerantnímu divákovi. A na závěr - svět minimálně první Mumie se řídil nějakými pravidly (jedna věc udělá tohle, další věc něco jiného, ten bude takový a takový), ale v tomhle světě je opravdu chaos, kde se může stát opravdu cokoli a nikdo se nad tím na plátně nepozastaví, bohužel. Hodnotím za pouhou přítomnost čínských herců a úvodní scénku ve stanu.
Hachimitsu to Clover (2005)
13. 1. 2015
10
Obyčejný život několika studentů a jejich přátel. Možná obyčejné... Ale kouzlo seriálu spočívá v celkové stylizaci právě těchto příhod, kdy se tváře a postavy mění podle toho, v jakém rozpoložení se nachází, co právě prožívají. Vtipné momenty doplňují další animované vsuvky (šipky, komentáře, bubliny), takže situace dostávají ještě další rozměr. Co mi ale na seriálu přišlo nejúžasnější - naprosto plynulé přechody od dojemných scén k situační komice (např. Morita provokuje s melodií v telefonu). Nakonec si ale trochu rýpnu. Většina hrdinů je svým způsobem zábavná, ale chováním trochu dětinská (evidentně záměr). Je škoda, že zde sice řeší problémy s dospíváním, ale podle jejich chování to vypadá, jakoby ani dospět nechtěli. Ono je to pak pohodlnější, protože se nemusí potýkat s dalšími závazky a zodpovědností. Ale to je jen drobná výtka, protože tahle infantilnost mě hodně štvala vlastně jen u Hagumi, kde to bylo až patologické. Mým oblíbencem se stal Morita a jeho výkřik "Belive in my pure love!" s nůžkami v ruce mě bude pronásledovat ještě dlouho...
Stín imperátora (1996)
13. 1. 2015
10
Jeden z ukázkových příkladů typických vztahů v čínském filmu, založených na rodinných vazbách a reprezentujících kódy jako loajalitu a bratrství (příp. náhradní synovsko-otcovský vztah). Drama, střípkovitě skládající mozaiku vztahu dvou osobností, vypovídá nejen o době jejich velkolepých skutků a vznešenosti (osoba panovníka), ale zobrazuje i jakousi netečnou krutost povahy vladaře i doby, do níž patří.
Ip Man (2008)
13. 1. 2015
7.5
Ani po třetím sledování Ip Mana jsem nedokázala setřást pochybnosti, které ve mně vyvolal. Ano, na první pohled je to určitě výborný bojový film s rozmanitými a dynamickými souboji (pravda, lehce předrátováno na tak drsný a kontaktní styl), ale další věci ve mně vzbuzují rozporuplné reakce. Laděním do tmavších a tlumených barev se odklání od jasných barevných kompozic nedávných wu-xia nebo Fearless, připomíná temnou SPL přenesenou do tradičních kulis kung-fu filmů. Bohužel ale nepřebírá nejednoznačné postavy a je to vidět hlavně na Ip Manovi. Např. Fearless měl lidského a chybujícího hrdinu, který se překonáváním svých nedostatků vyvíjí v opravdovou osobnost. Ip Man je osobnost, ale je to idealizovaná osobnost, značně lichotící obraz. Ip Man se buď straní zásahů do kritických událostí nebo se vmísí pod tlakem vnejších okolností. Kde je nějaký vnitřní konflikt, vývoj, nějaký hnací prvek pro jeho jednání x nejednání? Něco takového tu není, protože Ip Man zkrátka žádné špatné vlastnosti nemá. Bohužel tu není ani žádné odlehčení, které by ho polidštilo. Humor (v jediném okamžiku – jsem přece ve válce) přináší situace, nikoli samotný hlavní hrdina, v tom se liší od sympatičtějšího Iron Monkey. Na mém hodnocení se tedy z velké části podílí nadšení z tvrdých a nápaditých soubojů ale zůstavá tu mírná výčitka k přehnané glorifikaci hlavní postavy.
Torchwood (2006)
13. 1. 2015
6.5
Nadsázka s vážnou tváří. Spojení, které funguje v Dr. Who se sebeshazovačným humorem, tu znamená jen opatrné našlapování kolem obvyklých klišé bez podvratných ironických proudů. Sthující melodramatické výstupy, které s hrdiny lomcují v extrémních polohách miluji x nenávidím.. Fráze o potřebě přátel a plnohodnotného života. Skvělá hudba.
Průšviháři (2008)
13. 1. 2015
8
Výrazné plus - dojímací scény podle porovnání s jinými tituly měly mnohem menší zastoupení, trefné dialogy, komika jednotlivých scén (např. vývoj soužití). Mínus - Castaway On The Moon je nápaditější a bližší (zejména pro geekovskou duši) a Antique... to je prostě moje srdcovka. Smůla. 80%
Strážce pořádku (2010)
13. 1. 2015
10
Justified vychází z detektivek, nicméně od těch vědeckých a přetechnizovaných z poslední doby se radikálně odlišuje. Hlavního hrdinu, US maršála stylizuje jako westernového hrdinu (oblečení, konflikty, souboje, přestřelky), seriál se pak odehrává převážně v zapadlých končinách. Protivníci mají punc venkovských křupanů. Většinu dějových linií jsou hlavní postavy osobně provázány mezi sebou a původně zločinec se často stane pomocníkem policisty a naopak. Právě posun ve vztazích a jejich osobní zangažovanost (otcovsko-synovské konflikty) se výrazně liší od ryze profesionálně laděných krimi.____Givens je svérázný maršál, který už leccos zažil a má cynický přístup k vymáhání zákona. Proto může v jedné chvíli přátelsky konverzovat s bývalým parťákem, aby ho vzápětí postřelil. Boyd je mistrem nevyzpytatelnosti, který umí jedinečným způsobem využít situace ve svůj prospěch. A nejen on ale i další postavy vynikají v pohybovaní se na pomezí zločinu, což se odehrává příjemně jednoduše - výhružka je opravdová a použití baseballových pálek či střelných zbraní tu vyznívá zatraceně drsně.____ Celkově je to hodně ukecané a pomalé, ale právě proto je to originální. 1. série (5*), 2. série (5*).____ 3. série ztrácí na hlavních záporácích, kteří zejména v osobě Quarlese představují jiný typ než předchozí dvě sezóny. Přesto je je finále podobně hutné, ale zároveň mnohem trpčí. Vyústění zřejmě do budoucna počítá s návazností na další díly, kde bude zachována kontinualita vztahu hlavních protivníků - Raylana a Boyda. 3. série (5*).____ 4. série postrádá nového záporáka a jednotlivé případy jdoucí mimo hlavní linii, která rozvíjí novou zápletku táhnoucí se z minulosti a zahrnující většinu dosavadních postav. Zpočátku to nevypadá nijak vyjímečně, ale po ekapádě Ellen May, vězeňské vsuvce a hledání Drewa nabere děj obrátky a dostane hrdiny do stejně krajních situací jako předchozí série. 4. série (5*).
Iron Man 2 (2010)
13. 1. 2015
7.5
Jako primárně akční blockbusterový film Iron Man 2 rozhodně neobstojí, spíš jakoby šlo o několik dohromady poslepovaných sitcomových dílů. Samotný snímek nemá velkolepé akční finále, ale je v něm několik akciček, které zakončují jednotlivé "epizody". Jejich vrcholem ale nejsou akční scény. Iron Man se honí s protivníky a vyústění netvoří akce, ale její vtipné následky (spuštění alarmu u aut, ex-wife apod). Proto pro mě osobně fungovala dvojka jako konverzačka a ztřeštěná komedie, a to dokonale. Viděno v původní verzi s titulky.
Stáhni mě do pekla (2009)
13. 1. 2015
8
Strašidelná braková zábava se sociálním komentářem a výborným koncem.
Fire of Conscience (2010)
13. 1. 2015
6
Větší a mohutnější akce, povrchnější postavy a naivnější splétání příběhu. V jistém smyslu trpí syndromem pokračování (jako návazání na úspěch snímku The Beast Stalker), protože všeho je tu víc a je to i víc vyhrocené, jenže zároveň i značně nekoherentní.
Zelená zóna (2010)
13. 1. 2015
6
Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly aneb Zelená zóna sice vypadá jako nelítostná kritika mocenských struktur, ale skončí smířlivě, čímž si může divák oddechnout, že je o spravedlnost nějak postaráno. Svojí kritikou vlastně potvrzuje stávající systém (kontrolovaná rebelie).
Akce nemluvně (2006)
13. 1. 2015
5.5
Potěšila mě role pro Michaela Huie, jehož postava pro mě představovala to nejzábavnější z celého filmu (jeho typický sympatický podvodník).
Přesný cíl (2010)
13. 1. 2015
6
Triple Tap je film, který se snaží být chytrý a hrát na rozpoložení hlavních hrdinů, až přechytračí sám sebe. Zpočátku sází na povrchní líbivost (cool záběry závodů, postava Kwana), ale zároveň se snaží vydolovat nějakou psychologii postav. Ovšem scény konfliktů a střetů rozdílných názorů či naopak napětí vztahů osob si blízkých vyznívá často do ztracena. Měly by někam posouvat děj a zejména hlavní postavu (směrem k psychopatologickému chování). Tady se ale neubráním srovnání se starší Double Tap, na níž Triple Tap volně navazuje. Leslie Cheung zde ztvárnil "podobně" zmagořivší postavu, ale jako mnohem tvárnější herec Kooa ve všech směrech překonává. V Triple Tap sledujeme jen topornou snahu o něco, v Double Tap opravdového plnocenného hrdinu. Oproti tomu je pořád fajn sledovat Daniela Wu i z druhého sledu na pozadí před hlavními figurami. Se svými přirozenějšími gesty, mimikou a neexkluzivním vzhledem strčí dřevěnějšího kolegu hravě do kapsy. _____Závěrečný moment, kdy místo posledního správně zapadnuvšího kousku se celá stavebnice příběhu zhroutí, je závěrečným podrazem na diváka. Nikoli zacyklení příběhu v jeho tragické osudovosti (ONIM, The Beast Stalker). Tohle je vytahování se, kdy chci pořád něco něco víc, ale nestačím na to. Co takhle návrat čistým filmům, které uměle dosazené vzrušení a twisty nepotřebovaly?
Hvězdná brána (1997)
13. 1. 2015
10
SG1 je pro mě kultovní seriál. Přesto si myslím, že poslední dvě série jsou nějakým trapným omylem a další díly jsou někdy nedomyšlené, polopatické nebo zkratkovité. Trpí různými klišé typickými pro sci-fi ale i americké seriály vůbec. Např. všichni v galaxii včetně jiných ras se bez problémů domluví: - "Myslíte, že mimozemšťani jedí jablka?" - "Proč ne, vždyť mluví anglicky."__Nepřátelé zde snadno umírají, zatímco celý tým SG1 má cheat na nesmrtelnost: To je samá sebevražedná mise nebo záchrana planety. Nikdo se už nestaví říct jen ahoj." Sem tam to vypadá jako vojenská agitka, kde USA jsou jako hodný ochránce a Rusové jako zlí cizinci: - „Jestli tím chcete říct, že všechno ruské je nekvalitní, tak tahle ponorka je švýcarská.“ - "Občas začne hořet, ale čas odměřuje přesně..."__Ale jsou tu také dobrodružné mise, fascinující protivníci, všudypřítomný humor a nadsázka a hlavně výborně poskládaný tým hrdinů. Vážný a hrdý Teal'c, chápající všechno doslova: „Nic jsme nechytili, rybaříme.“ * Geniální vědkyně Carterová: „Budou-li potřeba další hloupé nápady, víte, kde mě hledat.“ * Naivní, idealistický a upřímný Daniel: „Je to jenom rádio. Je na to, aby mě mí přátelé našli... a zastřelili tě.“ * A nakonec to nejlepší, sarkastický plukovník O'Neill: „Výborně! Takže jsme mrtví a máme tady Goa’ulda na útěku. V tom vidím problém. Ještě někdo v tom vidí problém?“ * Z vedlejších postav tým kadetů a vlastně celá epizoda Proving Ground: „Dobře, tak fajn. Jsou nadějí letectva, programu i celé planety. Potěš Pánbůh!“ * Mimoň Martin: „Jen proto, že jsem z jiné planety, nemám žádná práva?! Copak Ženevská dohoda nezahrnuje mimozemšťany?! Musím se na to podívat na internetu.“ * A také vědci Felger a Coombs: - „Trhni si, Coombsi! Mí hrdinové aspoň žijí. Já se nemusím převlékat za Klingona!“ - „Vulkánce, Felgere! Vulkánce!! Jak si můžeš říkat vědec a neklanět se před oltářem Star Treku?“ - „Á, jak se z toho dostaneme?! Má to co dělat s emitorem tachyonů?“
Mentalista (2008)
13. 1. 2015
5.5
Nesympatický hlavní hrdina a suchopárná detektivka nemají proti mnohem zábavnějším konkurentům v Castleovi šanci. Důvodem ke sledování je pro mě zvědavost, kam až a jakým způsobem je schopen nihilistický Jane zajít. Ano, baví mě sledovat jeho vyšetřovací postupy.
Whitechapel (2009)
13. 1. 2015
8.5
První série vzkřísila děsivou legendu a umně ji zaranžovala do současnosti. Starosvětskost anglických detektivů zůstává, moderní metody nejsou přímou součástí případu - jsou představené spíš s pomocí výsledků (analýza DNA). Pracuje se tu postaru s kombinací stop a logických úvah, jako nejlepší pomocník tu slouží tabule.____Tam, kde první série začala, druhá navazuje. Detektivové jsou tu za outsidery. Vyšetřování je přivádí na temná místa, setkávají se s brutálními důkazy násilí, ale svědkové odmítají spolupracovat. Vzhledem k tomu, že cca od půlky je jasné, kdo za zločiny stojí, se druhá série jeví jako méně působivá, ale ta spíš stojí na rozvíjení postav. Detektivové stojí semknutí proti okolí, které o vyšetřování nijak nestojí, musí se strachovat o své blízké, cítí bezmoc, hroutí se. A obsese tak už nikdy nebudou zábavou alá Monk. Jenže jak říká Miles Chandlerovi:"Nobody said you had to be the greatest detective that ever lived, only the best detective that you can be." 1. série 5*, 2. série 5*, 3.série 4*-, 4. série 3*.