VOD 19. 4. 2024
VOD tipy: Dorazila Aristokratka ve varu, druhá část Rebel Moon i šílený KozubDámy a pánové, s radostí vám oznamujeme, že ČESKÉHO LVA ZA MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII získá v sobotu večer architekt a výtvarník KAREL ČERNÝ.
20. ročník výročních filmových cen
ČESKÝ LEV 2012
Tisková zpráva č. 12 ze 28. března 2012
Dámy a pánové,
s radostí vám oznamujeme, že ČESKÉHO LVA ZA MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS ČESKÉ KINEMATOGRAFII získá v sobotu večer architekt a výtvarník KAREL ČERNÝ. Plzeňský rodák (* 7. dubna 1922) si poprvé přivoněl k filmu na prahu dospělosti, když byl se svým tehdejším děvčetem v podstatě náhodou přizván do komparsu romance Ohnivé léto (1939). Před kamerou se pak mihl ještě několikrát, ovšem jeho skutečná filmařská kariéra se brzy vydala zcela jiným směrem.
Vystudoval v Praze architekturu a na přelomu čtyřicátých a padesátých let se vrhnul do práce s plnou vervou. Jako výtvarník se tak podílel kupříkladu na dnes už legendární Cestě do pravěku (1955). Samostatnou práci architektonickou poprvé odvedl na příběhu Emila Zátopka, nazvaném Jeden ze štafety (1952). V následujících letech a desetiletích spolupracoval na téměř stovce filmů a více než stovce televizních inscenací a seriálů.
Z těch nejproslulejších a nejpopulárnějších jmenujme například Krále Šumavy (1959), Černého Petra (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965), Intimní osvětlení (1965), Hoří, má panenko (1967), Hříšné lidi města pražského (1968), Nebeské jezdce (1968), Ecce Homo Homolka (1969), Smuteční slavnost (1969), Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Tajemství proutěného košíku (1978) či třeba Lucii, postrach ulice (1980).
Vrchol jeho tvorby ale bezpochyby přišel na začátku osmdesátých let, kdy si na svého dřívějšího častého spolupracovníka vzpomněl Miloš Forman, který se už jako americký občan chystal natočit v Praze svého Amadea (1984). Za práci na tomto celosvětovém hitu byl architekt Karel Černý vyznamenán cenou Americké akademie filmových umění a věd – Oscarem.
Jeho barrandovské kariéře ovšem „úspěch na Západě“ příliš neprospěl a soškou samotnou se její majitel až do revoluce nesměl chlubit. Ve svobodnějších časech ovšem vyznamenání evidentně putovalo z ruky do ruky, o čemž svědčí i jeho dnešní ošoupanost. Do bytu v jihočeském Táboře, kde hollywoodské vyznamenání dnes přebývá společně s panem Černým, ovšem už zanedlouho přibude obyvatel zbrusu nový a řádně nablýskaný – křišťálový Český lev!
Dosavadní držitelé ocenění za Mimořádný přínos české kinematografii (do ročníku 2009 se tato kategorie jmenovala Dlouholetý umělecký přínos české kinematografii):
- 1993 – režisér František Vláčil
- 1994 – režisér Jan Švankmajer
- 1995 – režisér Karel Kachyňa
- 1996 – režisér Jiří Menzel
- 1997 – režisér Miloš Forman
- 1998 – režisér Jiří Krejčík
- 1999 – kameraman Miroslav Ondříček
- 2000 – režisérka Věra Chytilová
- 2001 – režisér Otakar Vávra
- 2002 – režisér Juraj Jakubisko
- 2003 – kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
- 2004 – herečka Stella Zázvorková
- 2005 – režisér Jan Němec (I)
- 2006 – režisér Ivan Passer
- 2007 – režisér Vojtěch Jasný
- 2008 – režisér Juraj Herz
- 2009 – herečka Jana Brejchová
- 2010 – scenárista a herec Zdeněk Svěrák
- 2011 – herec Josef Somr