Quentin Dupieux

6.2
Quentin Dupieux
Francouzský filmař a hudebník s renesančním rozptylem profesí Quentin Dupieux se narodil 14. dubna 1974 v Paříži. V náctiletém věku ho pohltil svět umění a začal fotografovat a natáčet. K natočenému materiálu si postupně začal skládat vlastní hudbu a pořídil si svůj první syntezátor. Od té doby se specializuje na elektronickou hudbu. Když si majitel hudebního vydavatelství kupoval od jeho otce auto, objevil Dupiexův hudební potenciál a zaštítil vydání jeho první desky singlu Flat Beat, kterého se prodalo 3 miliony kopií. Dupieux skladbu vydal pod pseudonymem Mr. Oizo, pod kterým se na hudební scéně prezentuje dodnes. Zároveň k singlu natočil i vlastní klip. Po úspěšném singlu vydal roku 1999 své první album s názvem Analog Worms Attack, načež navázal dalšími šesti alby, z nichž poslední vydal roku 2022. K vybraným skladbám vždy natáčel autorské videoklipy, kterých se drží i dnes. Hudební i klipová tvorba mu vynesla několik prestižních ocenění, mimochodem byl nominován i na netradiční cenu oceňující nejlepší vizuál obalu desky, který si sám navrhoval. Na hudebním poli se stal předním představitelem elektronické muziky a formoval její rozmach na přelomu milénia. Svůj filmový celovečerní debut realizoval roku 2001 filmem Nonfilm. Již tady zastával pozici režiséra, scenáristy, kameramana, střihače i skladatele. Zároveň projevil svůj smysl pro absurdní a osobitý humor a zcizovací prostředky, což je něco, co se objevuje napříč celou jeho filmografií, která je realizována nízkonákladově, za krátký časový úsek a s kratší stopáží okolo 80 minut, aniž by však jakkoliv utrpěla na řemeslné a obsahově důmyslné kvalitě. Dalším počinem kombinujícím sci-fi prvky s názvem Steak (2007) mapoval příběh navrátilce z psychiatrické léčebny, který se potýká s absolutní změnou venkovní reality. Skutečný mezinárodní zářez předvedl s absurdním thrillerem Pneumatika (2010), který sleduje vraždící pneumatika. Oslňující hříčka byla uvedena na festivale v Cannes a etablovala ho jako předního autora nezávislých a osobitých snímků. Jeho následující díla byla pravidelně uváděná na předních festivalech a hravým způsobem posouvala hranici média, komedie i reality samotné. Zmínit můžeme Realitu (2014) o zoufalém začínajícím režisérovi, který se snaží najít perfektní hororový výkřik, policejní Pozor na oči! (2018) či dobrodružnou komedii vyrovnávající se s porozvodovým životem Jelenice (2018). Roku 2020 zabodoval se surrealistickou road-movie Moucha v kufru (2020), kde dva přátelé v autě naleznou mamutí mouchu, kterou se posléze rozhodnou ochočit a vytrénovat. Tento snímek zůstává tím nejlepším startem k seznámení s režisérovou tvorbou. V roce 2022 uvedl hned dva kusy. Na Berlinale představil časoprostorovou jízdu Neuvěřitelné, ale pravdivé. V Cannes pak dekonstruoval žánr superhrdinských filmů snímkem Kouření způsobuje kašel. V současnosti se chystá na příběh o novináři setkávajícím se se světoznámým umělcem Daaaaaali!.
Narození:
14. 4. 1974
Paříž
Přezdívky:
Mr. Oizo

Znáte z


Quentin Dupieux: Filmy a pořady 64