Josef Skupa

trakonický rodák, tíhnul již od dětství k loutkám. Tento kandidát profesury, posluchač Umělecko-průmyslové školy v Praze, se zajímal i o mimoškolní sochařinu, (jejíž aprobaci získal až po válečné přestávce), od níž byl již jen krůček k modelování panáčků. Přišla 1.světová válka, Skupa narukoval a shodou šťastných okolností byl převelen do Plzně. Zde mu byla nabídnuta externí spolupráce s Městským divadlem ve funkci scénografa, jistý čas pobyl i v kreslírně Škodových závodů. Jistě se cítil velmi přitahován velkým divadlem. Ale to vše bylo takřka zapomenuto ve chvíli, kdy v Měšťanské besedě nahlédl do zákulisí "Loutkového divadla českých feriálních osad" v Plzni, které tehdy vedl lidový loutkář Karel Novák. Záhy se stal předním členem tohoto souboru a posléze i vedoucím. Roku 1920 vyřezal řezbář Karel Nosek podle Skupova návrhu figurku Spejbla, který měl být partnerem Kašpárka. Skupa se tak pokoušel oživit tradiční lidové typy loutkového divadla novým komickým typem. Tato syntéza však nebyla nejšťastnější. Roku 1926 přišel poprvé nesměle na scénu Hurvínek. Zrodila se tak jedna z nejpopulárnějších divadelních dvojic. Skupovo pojetí se však stále více vzdalovalo Novákovu tradičnímu pohledu na divadlo, což nakonec vedlo k jejich rozchodu. Roku 1930 založil prof. Skupa první profesionální loutkovou scénu nového typu. Spejblovic rodina se ještě téhož roku rozrostla o další členy - Hurvínkovu věrnou kamarádku Máničku a pejska Žeryka. Základní čtveřice typů je ucelena roku 1971 příchodem Mániččiny pedantické bábinky Kateřiny. Zdroj : Divadlo Spejbla a Hurvínka