Ondřej Vetchý

Ondřej Vetchý je jedním z nejrespektovanějších českých herců současnosti. Po studiích na Pražské konzervatoři účinkoval v letech 1984 - 1987 v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v letech 1987 - 1989 v pražském divadle E. F. Buriana. Od roku 1989 působí v angažmá v pražském Činoherním klubu. Ve filmu se poprvé objevil v roce 1978 ve snímku Leť, ptáku, leť! Nejvýrazněji na sebe ale upozornil rolí čerta Janka v nejmilovanější české pohádce S čerty nejsou žerty z roku 1984. Objevil se i v řadě dalších snímků jako Neříkej mi majore! (1981), Sestřičky (1983), Jak básníci přicházejí o iluze (1984). První hlavní roli dostal ale až v roce 1987 ve snímku Dům pro dva. Za svůj výkon získal Evropskou filmovou cenou Félix a strhl tak na sebe pozornost diváků, kritiků i filmových a divadelních tvůrců. Rázem se mu pracovní nabídky jen hrnuly a na Ondřeje čekala řada výborných rolí. Vedle těch divadelních to byly snímky Let asfaltového holuba (1990), Marta a já (1990), Obecná škola (1991), Černí baroni (1992), Golet v údolí (1994), Kolja (1995), Báječná léta pod psa (1997) nebo Tmavomodrý svět (2001). Nevyhýbá se ale ani televizní tvorbě, a to jak v podobě pohádek pro děti, tak v podobě seriálů. Za zmínku určitě stojí pohádky Císař a tambor (1998), O pyšném panovníkovi (1998), Čarodějné námluvy (1997) nebo Tajemství staré bambitky (2011). Cizí mu ale není ani dabing. Ondřej namluvil i postavy z pohádek Legenda o Mulan (1998), Kuky se vrací (2010) nebo Myši patří do nebe (2021). Televizním divákům se pak rozhodně zapsal do povědomí jako hlavní kriminalista v oblíbeném seriálu Případy 1. oddělení, ale i jako vesnický fotbalista z Okresního přeboru (2010) nebo prvorepublikový detektiv z pořadu Případy detektivní kanceláře Ostrozrak (2000). Nezapomíná ale ani na dámské publikum a nebojí se ani účinkování v českých romantických komediích. Těmi nejoblíbenějšími jsou Ženy v běhu (2019), Bezva ženská na krku (2016) a Pohádky pro Emu (2016). Často spolupracuje se Zdeňkem a Janem Svěrákovými a v poslední době externě spolupracuje i s Divadlem Járy Cimrmana. Za svou hereckou kariéru si Ondřej vysloužil šest nominací na Českého lva. Nominace za herecké výkony ve snímcích Golet v údolí (1995), Po strništi bos (2017), Jak jsme hráli čáru (2014), 7 dní hříchu (2012), Vendeta (2011), Báječná léta pod psa (1997) a Tmavomodrý svět (2001) sice neproměnil. Ale nakonec získal Českého lva za vedlejší roli ve snímku Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka (2012). Vedle herectví se od mládí se věnuje bojovým sportům, konkrétně judu, ve kterém je nositelem prvního danu. Ondřej je otcem tří dětí, nejstarší dceru Veroniku má se svou první ženou, mladší dceru dceru Rebeku a nejmladšího syna Árona má se svou současnou manželkou Irenou.