Zdeněk Svěrák

V první polovině 90. let se o Janu Svěrákovi hovořilo jako o nejspíš nejtalentovanějším filmaři z generace mladých českých tvůrců. A zcela oprávněně. Obecná škola to dotáhla až k oscarové nominaci, Kolja ji o pár let později už proměnil. Oba tituly patří mezi naše nejoblíbenější porevoluční snímky, v mezidobí však dal Svěrák do kupy ještě dva další podařené snímky, jimž se pohříchu dostalo mnohem méně pozornosti.

Pro každého z nás je českou filmovou klasikou něco jiného, neboť máme své favority, na které nedáme dopustit. Přesto jsme se rozhodli na danou otázku odpovědět a přinášíme vám obsáhlý přehled toho nejlepšího, co byste v české kinematografii neměli minout a co mezi naši klasiku určitě patří.

V československém filmu druhé poloviny 20. století můžeme vysledovat řadu proudů či tvůrčích uskupení, jež se od sebe nějakým způsobem odlišovaly. Zatímco 60. léta máme spojená hlavně s uměleckými, poetickými i sociálně kritickými snímky nové vlny, v těch 70. slavily úspěch chytré komedie z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Byla by však škoda zapomínat na další geniální filmaře, kteří právě v těchto dekádách slavili největší úspěchy.

Už je tomu 85 let, co měla v kinech premiéru jedna z nejslavnějších tuzemských filmových komedií. Škola základ života v režii Martina Friče vznikla primárně na motivy divadelní hry Jaroslava Žáka, která zase vzešla z autorovy sbírky fejetonů s názvem Študáci a kantoři – přírodopisná studie. Dobová kritika měla k filmu o rebelující třídě septimánů a jejich necitlivých učitelích určité výhrady, avšak většinou ihned rozpoznala unikátní charakter a kvality této sociálně-kritické tragikomedie, jejíž přednosti zůstávají i dnes dobově poplatné.

Hořká komedie Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Kulový blesk patří mezi stálice televizního programu a nejoblíbenější normalizační díla. Populárním tvůrcům se zde podařilo spojit absurdní cimrmanovský humor s prvky melancholie a nostalgie, díky čemuž je snímek něčím víc než jen prvoplánovou řachandou. Nově ho najdete na iVysílání České televize, kde bude dostupný do 4. listopadu.

Ve čtvrtek v noci zemřel jeden z nejvýznamnějších českých filmových dramaturgů Václav Šašek. Na svém kontě má téměř 60 snímků jako dramaturg a 26 scénářů jako autor. Bez něj by neexistovala česká nová vlna a těžko si bez něj představit i 70., 80. a 90. léta naší kinematografie.

Léto se pomalu blíží ke konci a Česká televize se rozhodla, že svému publiku odhalí programové plány na nadcházející podzimní období. Na své si opět přijdou milovníci populárních kriminálek i StarDance, Osady a českých filmů, které míří z kinosálů na televizní obrazovky poprvé.

Armáda se krátce po sametové revoluci stala oblíbeným ztělesněním neduhů socialistické společnosti. Na konci května 1991 měl premiéru komediální Tankový prapor, o pouhý měsíc později se v kinech objevila komornější, méně divácky vděčná a notně temnější Tichá bolest, která navzdory svým nesporným filmařským kvalitám právě ze zmíněných důvodů větší ohlas nevyvolala. A o další rok později spatřila přítmí kinosálů vojenská řachanda Černí baroni. Všechny tři snímky se vracely do tuhých poměrů 50. let a hořkosladce zobrazovaly absurdní byrokracii zelených hlav.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech neznamená pouze přehlídku současného filmu. V bohatém programu si můžete připomenout i několik desetiletí staré filmy a objevit zaprášené poklady kinematografie.

Vesničko má středisková patří k evergreenům českých televizních stanic, a pokud by někomu repríza několikrát do roka nestačila, může ji zhlédnout na Netflixu, Voyu a na dalších streamovacích platformách. Každý film však vždy nejvíc učaruje v kině, a právě tam se snímek Jiřího Menzela podle scénáře Zdeňka Svěráka v následujících měsících vrátí.

Pro milovníky Divadla Járy Cimrmana si režisér a scenárista Patrik Ulrich připravil šestidílnou cestopisnou minisérii s názvem Stopy Járy Cimrmana. V průběhu třicetiminutových epizod zavede divačky a diváky na místa spojená s pobytem fiktivního věhlasného českého génia, přičemž průvodci jsou herci z divadla v čele s Miroslavem Táborským.

57. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se letos v západočeském lázeňském městě uskuteční od 30. června do 8. července. Organizátoři to uvedli na tiskové konferenci spolu s novým plakátem, prezidentem oceněnou herečkou a retrospektivou zaměřenou na novátorského japonského režiséra.

Samotného a nikdy neexistujícího Járu Cimrmana si za půlstoletí národ tak oblíbil, že po něm začal pojmenovávat ulice, školy, rozhledny, studánky, přírodní scenérie a řadu turistických míst po celé České republice. Cimrman obsadil republiku mnohem více než kterýkoli český velikán. Ani Smetana, Dvořák, Jirásek, Němcová nebo Masaryk nedostávají v českých městech a obcích či přírodních rezervacích tolik prostoru jako Jára Cimrman.

Nedělní večer patří na obrazovce České televize snímku Mimořádná událost. Scenárista a režisér Jiří Havelka tak po úspěšných Vlastnících přichází s další hvězdně obsazenou satirickou komedií. Vyplatilo se populárnímu tvůrci znovu vstoupit do téže řeky?

Na samotě u lesa, Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Kdyby tisíc klarinetů, Pension pro svobodné pány, Radúz a Mahulena. To jsou jen některé z populárních českých filmů, v nichž zanechala svou nesmazatelnou stopu herečka a zpěvačka Naďa Urbánková, jež v pátek ve třiaosmdesáti letech zemřela. Pojďte se proto podívat, v čem si ji budeme připomínat.