Al Pacino

Pokud byste se někoho ptali na nejlepší filmy všech dob, pravděpodobně by ve výčtu klíčových titulů nemohl chybět Kmotr (The Godfather). Jak už to tak u slavných filmů bývá, během let po jeho premiéře se vyrojila spousta historek nejen ze samotného natáčení, ale i z preprodukční fáze, kdy se psal scénář či vybíral casting. A právě na obsazení je dodnes vidět, jak pečlivě tým kolem režiséra Francise Forda Coppoly volil každého herce a herečku.

Na přelomu milénia se jednalo o jednu z nejzářivějších hollywoodských hvězd, dnes však čerstvý šedesátník Russell Crowe patří spíše mezi uznávané béčkové herce. Možná mu uškodila reputace bouřliváka, spíše však zámořská studia přestala dávat tolik prostoru snímkům, v nichž nepřehlédnutelný svéráz od protinožců obvykle dominoval. Nezdá se však, že by to aktuálnímu oslavenci až tak vadilo.

Stejně jako v loňském roce se oscarové předávání neslo v poměrně poklidném duchu a dva roky stará facka Willa Smithe se stává dávnou minulostí. To však neznamená, že by se během několikahodinového přenosu neodehrálo nic zajímavého, co hýbe internetem a co dodává čtení výsledků punc velké filmové události. Na několik zásadních momentů se proto zčerstva podíváme.

Režisér se může plácat po zádech, když jeho představitel nebo představitelka hlavní role bojuje o prestižní zlatou sošku. Očividně totiž odvedl dobrou práci, když rozdával pokyny nad scénářem a pomáhal udržovat věrohodnost či intenzitu hereckého projevu. A co teprve, když se z vašeho obsazení uchází o Oscara hned pět lidí? Naposledy k tomu došlo roku 1976, tedy v době, kdy hollywoodští filmaři začali víc spoléhat na vizuální vyjadřování a pohyblivou kameru. Trochu tak možná upozadili herecké výkony, jež si jejich předchůdci během klasické studiové éry zvykli snímat dost staticky a divadelně. Jestliže tedy můžeme nějaké filmy nazývat „hereckými“, minimálně z pohledu akademické pozornosti to je devět následujících klasických titulů, u nichž v dobrém smyslu nevíme, kam dřív stočit zrak.

Jednaosmdesátiletý Martin Scorsese má stále napilno. V úterý večer převzal na berlínském festivale čestného Zlatého lva za celoživotní přínos kinematografii a tamější publikum dokonce lákal na to, že se do Berlína za pár let možná vrátí s dalším filmem. Než se tak ale stane, čeká jej poměrně překvapivá herecká štace. Zahraje si totiž v chystané variaci na jedno nejslavnějších literárních děl všech dob.

Michael Keaton jistě patří mezi nejcharismatičtější a nejmilovanější herce, ani on však nemá na růžích ustláno. Jeho druhý režijní počin Knox Goes Away, prvním byl thriller Vánoční vrah (The Merry Gentleman) z roku 2008, si odbyl premiéru už v září na festivalu v Torontu. Vlažné reakce vedly k takřka nulovému buzzu. Trvalo další dva měsíce, než se snímku vůbec chopil distributor pro domácí americký trh. Nyní je jen málo pravděpodobné, že se kdy snímek dočká uvedení v českých kinech. Přesto uvádí trailer a chystá se alespoň na některé trhy. Polovina kritiků rozhodnutí světí svou vlažností, druhá mluví o nepochopeném klenotu.

Na stříbrných plátnech ztvárňovala hlavně v 90. letech silné ženské hrdinky a nadbíhaly jí hvězdy jako Mel Gibson, John Travolta, Kevin Costner nebo Clint Eastwood. Pro sedmdesátiletou oslavenkyni Rene Russo bylo herectví vždy přirozené a elegantní, i když mu nikdy nehodlala obětovat veškerý elán a soukromí. Po raketovém vzestupu a sérii pamětihodných rolí si od roku 2005 dala šestiletou pauzu, načež se vrátila jako Thorova matka v nejvýdělečnější franšíze dekády. Přes třicet let žije s renomovaným filmařem Danem Gilroyem, miluje zahradničení a prozradila, že trpí bipolární poruchou. Přestože už hraje jen sporadicky, každý její projekt si zaslouží vaši pozornost.

Když jsou vašimi příbuznými Henry, Peter a Jane Fondovi, máte cestu k hollywoodskému výsluní zdánlivě usnadněnou. Dnes šedesátiletá Bridget Fonda si to namířila mezi hereckou smetánku ve čtyřiadvaceti letech a v devadesátkách byste těžko hledali pilnější umělkyni s pestřejším výběrem rolí, od těch akademicky vážených až po absolutně kultovní. Sympatická blondýna ovšem nepotismus těžce snášela a poté, co si roku 2003 při vážné autonehodě poranila obratel, se ze showbyznysu i z veřejného života kompletně vytratila.

Vedení Netflixu má skvělý obchodní čich, ale v minulosti se už několikrát ukázalo, že v taktu a ohleduplnosti by mělo brát doučování. Jistě, chystaná minisérie Griselda o kolumbijské narkobaronce ovládající miamskou drogovou scénu není totéž co pořad o sériovém vrahovi Jeffreym Dahmerovi, na který si hromadně stěžovali pozůstalí jeho obětí. Mafiánští potomci zesnulé Griseldy Blanco, již si zahrála hvězdná Sofia Vergara (Taková moderní rodinka), přesto Netflix žalují kvůli tomu, že produkce vznikala bez jejich souhlasu a nenabídla jim žádnou finanční kompenzaci.

Málokdy se comeback povede zrovna takovýmto způsobem. Americký režisér a scenárista Terrence Malick se po natočení dvojice snímků Zapadákov (1973) a Nebeské dny (1978) na celé dvě dekády stáhl z veřejného povědomí. Přestěhoval se do Paříže, a přestože občas napsal nějaký scénář, v zásadě si od filmového světa udržoval odstup. Až ve druhé polovině 90. let o sobě dal vědět, a to naprosto dechberoucím způsobem.

„Pozdrav mého malého kamaráda!“ Jen málokterý akční thriller je tak nabitý hláškami jako právě Zjizvená tvář (Scarface, 1987) s jedním z nejpamátnějších výkonů Al Pacina. Krvavá a vulgární jízda je zároveň obžalobou americké migrační politiky 80. let a s ní související neschopnosti autorit bojovat proti rozmáhajícímu se drogovému průmyslu. Jen nemnoho remaků v dějinách dokázalo tak smysluplně aktualizovat témata z předlohy a navíc vytvořit zcela svébytně zábavné dílo.

Spekuluje se o tom dlouho, ale zvěsti obklopující Nelítostný souboj 2 se dle aktuálních informací režiséra Michaela Manna brzy změní ve skutečnost. Pokračování detektivky Nelítostný souboj (Heat) z roku 1995, v níž se policista Vincent Hanna (Al Pacino) pokoušel překazit grandiózní loupež profesionálnámu zloději Neilu McCauleymu (Robert De Niro), bude dalším projektem osmdesátiletého filmaře, jenž ho minulé léto vydal v knižní formě. V rozhovoru pro Entertainment Weekly Mann potvrdil, že o účasti jedná s Adamem Driverem, jehož režíroval v blížícím se životopisném snímku Ferrari.

Mezi známé scény původního Vymítače ďábla (The Exorcist, 1973) patří i ta, v níž podivně se chovající Regan (Linda Blair) vyšetřuje nemocniční personál. Jeho součástí je i bezejmenný asistent radiologa, jemuž scénář dopřál i několik replik během angiografického vyšetření. Na první pohled se nejedná o nic výrazného a několik minut vyplněných medicínskou hantýrkou a procedurami mělo podpořit realistickou atmosféru, které se režisér William Friedkin pokoušel dosáhnout. Jenže na scénu lze nahlížet i výrazně temnější optikou.

Filmová trilogie Kmotr se po loňském padesátém výročí od premiéry prvního dílu opět dostává na televizní obrazovky. Stále diskutovaná a legendární klasika navazuje na kořeny gangsterského žánru, který však variuje a ohýbá, čímž položila základy pro zcela odlišný proud. V čem byla v rámci gangsterek skutečně inovativní?

Celovečerní dokument Sly na Netflixu nabízí v 95 minutách úplně jiný pohled na akční personu než nedávný třídílný Arnold. Sylvester Stallone si vybírá i méně známé tituly své filmografie, líčí těžký vztah se svým otcem a sype si popel na hlavu, že sám nebyl dobrý otec.