Stanley Kubrick

V kultuře možná nejcitovanější snímek Stanleyho Kubricka, slavné Osvícení (The Shining) s Jackem Nicholsonem a Shelley Duvall, nás poprvé uzamklo do fascinujícího labyrintu tajuplných i univerzálních motivů před 45 lety. Ve své době často odmítaná adaptace stejnojmenného románu Stephena Kinga dle kritiků nepochopila esenci hororu. Tyto názory ale zkouškou času v nejmenším neprošly, zato Osvícení dál stojí jako kinematografická mohyla, která žánrovým klišé uniká s vytrvalostí maratonce.

Jak moc je pro herce důležitý jeho hlasový projev? Bavíme-li se o Jamesi Earlu Jonesovi, jenž naposledy vydechl včera ráno ve věku 93 let a jehož hluboký chraplák naháněl husí kůži snad i Morganu Freemanovi, můžeme si rovnou odpovědět výčtem jeho nesmrtelných dabérských momentů ze Star Wars, Lvího krále, Simpsonových či všemožných dokumentů. Darth Vader, největší záporák kinematografie, by byl bez Jonese poloviční. Rodák z Mississippi přitom válel i v televizi a na divadelních prknech a spadá mezi malou hrstku umělců přezdívaných EGOT podle čtyř největších uměleckých ocenění, jež lze v zámoří vyhrát – Emmy, Grammy, Oscar a Tony.

Filmy si řada z nás zamilovala pro jejich umění pohltit svými světy a emočně se napojit na postavy, jejichž příběhy mohou být pro leckoho motivačním budíčkem či dokonce základem pro obnovovaný světonázor. Jenže kinematografii utváří také znepokojivé portréty sériových vrahů, jejichž nepodchytitelná mentalita společnost děsí i fascinuje v současné éře true crime žánru víc než kdy jindy. Mnoho děl s touto tematikou se opírá o hledisko kladných postav, jež po zabijákovi pátrají, potažmo jsou mu (nebo jim) vydané napospas. V tomto článku ovšem naleznete vybrané filmové příběhy, jež nás do nevypočitatelné mysli člověka schopného připravit někoho jiného o život bez logické motivace noří vůbec nejsilněji a z nebezpečného subjektu dělají hlavního antihrdinu.

I mistr hororu se někdy utne. Spisovatel Stephen King je nejprodávanějším knižním autorem současnosti, jeho díla mají globální věhlas a řada z nich posloužila jako inspirace pro jedny z nejmilovanějších filmů kinematografie. Přece se mu však občas vytýká (podobně jako například Stevenu Spielbergovi) způsob, jakým své vzrušující příběhy odhalující lidskou temnotu a brutalitu zakončuje. Zpochybňovaná zakončení románů Osvícení nebo To King obrátil v ukázkový kompromis v knize Mlha (The Mist), již roku 2007 úspěšně zfilmoval Frank Darabont (Vykoupení z věznice Shawshank). Konec filmu spisovatelův ambivalentní přístup vytěžil velmi jednoznačně a drasticky, přičemž King Darabontovi přiznal, že udělal dobře. Vyvarujte se dalšího čtení, pokud nechcete příběh vyspoilerovat.

Připravit druhého člověka o život je podle desatera a pro většinu z nás i na základě morálního kompasu nejhorší hřích. A co teprve, když zabíjení a podrobování situacím, jež lidskou oběť připraví o veškeré zbytky svobody a důstojnosti, probíhá v masově organizovaném měřítku. V kinech máte jedinečnou šanci vidět důležitý a výjimečný snímek Zóna zájmu (The Zone of Interest), v němž režisér Jonathan Glazer unikátním způsobem vykresluje ignoraci holokaustu za druhé světové války na příběhu osvětimského velitele Rudolfa Hösse (Christian Friedel), jenž s rodinou obývá honosnou vilu v těsném sousedství děsivé továrny na smrt. Při této příležitosti se ohlédneme za desítkou dalších filmů z celého světa, ať už hraných či dokumentárních, jejichž forma a styl sdělení ostře kontrastují s hollywoodským heroismem a hrůzu z válečných zločinů či morálního selhání servírují v mnohdy nestravitelně autentickém duchu.

Pětatřicetiletá americká herečka Emma Stone patří nepochybně k nejrespektovanějším a nejpopulárnějším osobnostem své generace v Hollywoodu. Má dar vybírat si role, jež kombinují divácký, kritický a akademický zájem, jak dokazuje její oscarový výkon v La La Landu. Její aktuální snímek Chudáčci půjde do českých kin koncem ledna a v USA patří mezi oscarové favority. V rámci jeho propagace se spolu s kolegy rozhovořila o svých nejoblíbenějších filmech, přičemž jejich volby vyvolaly pořádnou melu.

Vzhledem ke Kubrickově komplikované pověsti si už možná v hlavě sestavujete příběh, který vám budeme vyprávět. V tomhle případě je v tom však nechvalně proslulý filmař naprosto nevinně.

Nemůže být náhoda, že takřka každý týden míří do tuzemských kin nějaká hororová premiéra. Historicky spíš podceňovaný filmový žánr v posledních letech trvale vzkvétá a těší se značné návštěvnosti, což s ohledem na záplavu méně a méně originálních duchařských námětů může kdekoho otravovat. Pavučina, která se dle traileru jeví právě jako otravná a tuctová duchařina, nicméně využívá zahlcení jednolitými hororovými koncepty ve svůj prospěch. Zatímco zpočátku je k nim nápadně uctivá, postupně se vydává překvapivými cestičkami a vrší na sebe jeden vzrušující zvrat za druhým.

První Tron šel do kin v roce 1982, volné pokračování navázalo po dlouhých 28 letech v případě snímku TRON: Legacy 3D. Nyní známe kromě režiséra a titulního herce další posilu, hvězdného Evena Peterse, který ztvárnil nechvalně známého sériového vraha Jefferyho Dahmera v kriminální sérii na Netflixu.