Daniela Kolářová

Daniela Kolářová je česká filmová a divadelní herečka. Narodila se v roce 1946 v Chebu, ale dětství a dospívání strávila v Karlových Varech, kde maminka pracovala jako účetní v divadle. Daniela Kolářová tak byla v divadle od malička a svou první roli získala v devíti letech v pohádce Císařovy šaty. Vedle divadla se ale věnovala i sportu a po maturitě na gymnáziu uvažovala i o studiu na Vysoké škole tělovýchovy a sportu. Nakonec ale vyhrálo divadlo a v roce 1964 se Daniela Kolářová přihlásila na DAMU. Po absolutoriu v roce 1968 získala angažmá v Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) a od roku 1971 je členkou souboru Divadla na Vinohradech a hostuje i na jiných pražských scénách. Například za roli matky ve hře U cíle v Divadle Komedie získala v roce 2005 Cenu Alfréda Radoka. Filmová a televizní kariéra V 70. a 80. letech 20. století byla Daniela Kolářová jednou z nejobsazovanějších hereček nejen u filmu, ale i v televizi. Před kamerou debutovala v třetím ročníku na DAMU v komedii Soukromá vichřice (1967) a o rok později se představila i v seriálu Sňatky z rozumu (1968). Rok 1969 ji svedl dohromady s Jaromírem Hanzlíkem (častým kolegou z divadla) a vytvořili oblíbený herecký pár, který se společně objevil ve velkém množství projektů. Tím prvním byla historická komedie Slasti otce vlasti (1969) a poté následovaly kriminálka Na kolejích čeká vrah (1970), komediální seriál Taková normální rodinka (1971), muzikál Noc na Karlštejně (1973), romantická komedie Léto s kovbojem (1976), seriál Doktor v vejminku (1982), rodinné komedie Lucie, postrach ulice (1984) a ...a zase ta Lucie (1984). Ve výčtu filmografie Daniely Kolářové ale nesmí chybět ani seriál Nemocnice na kraji města (1977), romance Setkání v červenci (1978), komedie Kulový blesk (1978), seriál Zlá krev (1986) a seriál Lékárníkových holka (1996). Často také Daniela Kolářová spolupracuje se Zdeňkem Svěrákem. V roce 1976 s ním natočila komedii Na samotě u lesa a poté se pod vedením jeho syna Jana Svěráka představila v komediích Obecná škola (1991), Akumulátor 1 (1993), válečném dramatu Tmavomodrý svět (2001), komedii Vratné lahve (2007) a komedii Betlémské světlo (2022). Za drama Kawasakiho růže z roku 2009 obdržela Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a o rok později, tedy v roce 2010 se sešla s většinou hereckého obsazení z Takové normální rodinky u jejího filmového pokračování s názvem Rodinka. Za zmínku ale jistě stojí i seriál Život a doba soudce A. K. (2014), komedie Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021), pohádka Jak si nevzít princeznu (2021) a seriál Zlatá labuť (2023). Účast v politice a charitativní činnosti V 90. letech vstoupila Daniela Kolářová do politiky a od roku 1990 do roku 1992 byla poslankyní České národní rady. Po dvou letech v ní ale odmítla pokračovat a v posledních několika letech se věnuje hlavně charitativní činnosti. Je předsedkyní správní rady společnosti Duha pečující o lidi s mentálním postižením a snahou o jejich integraci do běžného života. Osobní život Při studiu na DAMU potkala Daniela Kolářová svého budoucího manžela, herce Jiřího Ornesta. Vzali se v roce 1974 a narodili se jim dva synové Šimon Ornest a Matěj Ornest. Šimon Ornest je hudebník, zpěvák, pedagog a manažer a kapelník skupiny The Tap Tap. Po čtrnácti letech manželství se Daniela Kolářová s manželem Jiřím Ornestem rozvedla, aby si ho v polovině 90. let vzala podruhé. Tento svazek jim vydržel až do Ornestovy smrti v roce 2017.