Turisté rádi zjišťují, jestli v uličkách staré Prahy stále přežívá duch Franze Kafky, jejího nejspíš nejslavnějšího rodáka. Nyní se ale otevírá unikátní okno, kdy mohou slavného židovského spisovatele skutečně potkat. V centru se totiž od pátku 12. dubna začal natáčet film oceňované polské režisérky Agniezsky Holland o krátkém životě tohoto literárního velikána.
Od středy 6. března až do neděle bude zejména v okolí pražské Letné probíhat jubilejní 40. ročník filmového festivalu FAMUFEST, který nenabídne pouze nejnovější studentské počiny. Zásadní milník je totiž potřeba oslavit také řadou koncertů, speciálních akcí, přednášek a v neposlední řadě se bude vzpomínat na ty největší osobnosti, které z dveří FAMU vyšly a začaly dobývat českou či světovou kinematografii.
Po vizuálně působivém debutu S láskou Vincent, kde dvojice polských režisérů Hugh a DK Welchmanovi těžila z odkazu a trademarku slavného malíře Vincenta van Gogha, se partnerské duo pustilo do adaptace ikonické polské knihy, Reymontových Sedláků, za které autor obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Režiséři se úspěšně popasovali se složitou výzvou a publiku přinášejí naturalistický pohled na polský venkov na konci 19. století. Při sledování hnou diváky výrazné emoce jako údiv, úžas, smutek, zmar či bezmoc.
Již mnoho se napsalo o agresivních výrocích některých polských politiků (převážně spojených s dosud vládnoucí stranou Právo a spravedlnost) vůči filmu Hranice a jeho autorce Agnieszce Holland. V českém veřejném prostoru neexistuje snad nikdo, kdo by podobnou rétoriku schvaloval či komu by alespoň přišla nějak ospravedlnitelná. Mnohem zajímavější je však situace kolem tuzemské reflexe samotného filmu. Většinu dosud publikovaných kritických ohlasů lze totiž rozdělit do dvou protichůdných táborů, které vytyčují (minimálně) jednu velmi podnětnou otázku o povaze filmového média.
Režisér a scenárista Béla Tarr převezme v úterý 31. října od Akademie múzických umění v Praze čestný titul doctor honoris causa, a to na základě nominace Filmové a televizní fakulty (FAMU), kde bude po celý zimní semestr vyučovat v rámci mentoringového programu. Čestný doktorát je spolu se jmenováním profesorem a Zlatou medailí AMU nejvyšším oceněním života a díla, které univerzita uděluje. Slavnostní ceremonie proběhne dle tradice v Sále Bohuslava Martinů na HAMU.
Režisérka Agnieszka Holland natočila drama o humanitární uprchlické krizi na hranicích mezi Polskem a Běloruskem s příznačným názvem Hranice (Zielona granica). Snaží se mít soucit s imigranty i policisty. Přesto na ni bývalá polská vláda uspořádala lynč.
Z letošního benátského festivalu si Agnieszka Holland za Hranici (Zielona granica) odvezla zvláštní cenu poroty, mnohem zvláštnějšího přijetí se však dočkala v rodném Polsku. Dosud vládnoucí politická garnitura totiž na režisérku ostře zaútočila, označila její dílo bezmála za nacistickou propagandu a hanobení polské národní cti. Není přitom pravděpodobné, že by politici v tu dobu film viděli, takže se možná ozývalo jejich špatné svědomí – dění na polsko-běloruské hranici, které film sleduje, totiž z žádného úhlu pohledu nejde označit za zvládnuté a důstojné.
Polská kina odmítají promítat vládní propagandistický spot před novým filmem Agnieszky Holland Hranice, který vyvolal jak nadšené přijetí kritikou, tak rozhořčení polských politiků. „Nečekala jsem takovou tsunami nenávisti,“ reagovala režisérka, jež vystudovala pražskou FAMU, na příliv hejtů.
Navzdory velmi kladným ohlasům si očekávaná novinka Agnieszky Holland odvezla z Benátek „jen“ zvláštní uznání poroty. I tak však snímek Hranice výrazně rezonoval, a to nejen ve specifickém prostředí festivalu. Například polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro jej označil za nacistickou propagandu.
Jubilejní 80. ročník benátského festivalu 9. září večer vyhlásil vítěze. Pro prestižní ceny nejstaršího festivalu na světě dokráčeli především odhadovaní favorité, přesto se našlo pár nečekaných úspěchů. Velká režisérská jména, kterých letos bylo požehnaně, vyšla nasucho.
Nedávno jsme psali o tom, že slavná polská režisérka Agnieszka Holland pracuje na neortodoxním životopisu Franze Kafky, jehož bychom se mohli dočkat už příští rok. Ještě předtím se však absolventka FAMU a držitelka mnoha filmových cen připomene dalším snímkem, a to rovnou v hlavní soutěži prestižního festivalu v Benátkách.
Snad už příští rok se vydáme tajemstvím opředenými uličkami pražského Starého Města, kde se budeme snažit porozumět složité osobnosti jednoho z našich nejznámějších spisovatelů. Režisérka Agnieszka Holland prý ke zfilmování osudu Franze Kafky přistoupí velmi originálně.
Historické drama Muž, který stál v cestě pojednávající o politikovi Františku Kriegelovi, který jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat bezprostředně po okupaci v létě roku 1968 takzvaný Moskevský protokol, již brzy vstoupí do českých kin. Spíš než odvahou Františka Kriegela postavit se sovětskému diktátu se však média zabývají sporem probíhajícím mezi scenáristou Ivanem Fílou a producentem Miloslavem Šmídmajerem.
Agnieszka Holland natočí drama o spisovateli Franzi Kafkovi, Jiří Vejdělek další komedii o aristokratce, debutanti budou řešit závažná témata současnosti. Radní Státního fondu kinematografie podpořili ve velké výzvě na výrobu celkem sedm celovečerních hraných filmů, mezi které rozdělili téměř 61 milion korun.
Tento týden se do kin po dlouhých odkladech dostává nejdražší český film všech dob – Jan Žižka od režiséra a producenta Petra Jákla. Film byl z velké části financovaný Američany, má mezinárodní obsazení a je původně natočený v angličtině. (V kinech poběží i dabovaná verze.) Poslední informace říkají, že Jan Žižka vyšel na 450 milionů korun. Jaké jsou ostatní dosud nejdražší české filmy?
