Krystyna Krauze

Krystyna Krauze je s českým prostředím spjata od dětství, kdy její rodiče v tehdejším Československu pracovali. Během studií politologie na univerzitě v Gdaňsku se v druhé polovině 80. let angažovala v polském opozičním hnutí. Od roku 1988 působila v Československo-polské Solidaritě. Účastnila se demonstrace 17. listopadu 1989 a dva dny nato byla deportována z ČSSR s razítkem „nežádoucí osoba“. V roce 2015 obdržela z rukou polského prezidenta řád Zlatý kříž za zásluhy.

Po změně režimu vystudovala dramaturgii na pražské DAMU (1995), scenáristiku na Státní vysoké filmové, televizní a divadelní škole v Lodži (1998) a Katedru dokumentární tvorby na FAMU (1999), kterou absolvovala filmem Mistr Vyskočil aneb Něžná imprese o dialogickém jednání. Do polštiny přeložila přes tři desítky divadelních textů českých autorů (Petr Zelenka, Pavel Kohout, Ivan Vyskočil, David Drábek, Karol Sidon ad.). Edičně připravila antologii současného českého dramatu Opowieści o zwyczajnym szaleństwie (2006, Příběhy obyčejného šílenství). Napsala několik vlastních (dosud nerealizovaných) filmových scénářů a dramatizací literárních předloh (F.M. Dostojevskij, F. Werfel, W. Gombrowicz). Za monodrama Kobieta publicznie aktywna (Veřejně činná žena) získala 1. cenu v dramatické soutěži Tespis 2004.

Pro polskou a českou televizi natočila řadu dokumentů, například  Droga do nieba (1996, Cesta do nebe), Nic není absurdní – portrét rabína Sidona (1997), Życie na cmentarzu (1999, Život na hřbitově), Jak Bláhovi k sedmi babičkám a dědovi přišli (1999),  Augustiniáni (2001), Náš Vašek – O moci bezmocných (2012), Tatarské touhy (2013). V letech 2008-2011 byla zástupkyní ředitele Polského institutu v Praze. V roce 2014 jí udělil ministr kultury ČR medaili Artis Bohemiae Amicis jako ocenění jejího dlouhodobého a významného šíření dobrého jména české kultury v zahraničí. 

V roce 2014 natočila celovečerní dokument Návrat Agnieszky H. (spol. režie Jacek Petrycki) o polské režisérce Agnieszce Hollandové a jejím vztahu k Československu. V současnosti pracuje na dokumentárním cyklu mapujícím situaci žen v zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Tádžikiskánu a Uzbekistánu. (Artcam)