Charlie Watsonové je právě 18 let a je emo goth, což ještě není gay, protože se píše rok 1987. Pracuje jako prodavačka hotdogů a hrozně by chtěla vlastní auto, takže se pochopitelně velmi zaraduje, když od majitele vrakoviště zadarmo dostane starého žlutého VW brouka. Méně se zaraduje, když se u ní doma v garáži brouk složí na robota, vytáhne paprskomet a začne strašidelně chrochtat...
Přiznávám, že Garyho Oldmana mám jako herce velmi ráda už od dob Pravdivé romance (1993), Leona (1994), Pátého elementu (1993) přes všechny možné Batmany a Harry Pottery. Ale moje srdce si jaksi "navěky" získal svojí rolí Smileyho v adaptaci románu Johna le Carrého Jeden musí z kola ven (2011).
Opětovné návraty ke klasice světové literatury jsou s filmovým médiem spjaty od počátku. Takzvaná klasika by měla být neustále revidována, znovu vnímána. Jedině tak si může udržet svůj status. Každá doba se na adaptacích podepíše svým intuitivním čtením každého díla. Dnes vládne trend gumování patosu ze stránek klasických pilířů romantického žánru. To na diváky platí. Před časem se o tom přesvědčil Joe Wright, režisér Pýchy a předsudku, a nyní v tomto duchu pokračuje i Cary Fukunaga ve své adaptaci nejznámějšího románu Charlotte Brontë.
