Moonlight

Oscarové výsledky bývají sázkou do loterie a mnohokrát se stalo, že favorizovaný titul se v nejprestižnější kategorii musel poklonit překvapivému vítězi. Nejlepším filmem roku se tudíž nestali Dobyvatelé ztracené archy, Zuřící býk, E.T. Mimozemšťan, Zachraňte vojína Ryana nebo Zkrocená hora, která přitom měla během ceremoniálu roku 2006 slušně nakročeno. Citlivý příběh o dvou kovbojích, jejichž náklonnost přerůstá v zakázanou romanci, vcházel do oscarového večera s osmi nominacemi, z nichž proměnil ty za nejlepší původní hudbu, nejlepší adaptovaný scénář a nejlepší režii pro Anga Lee. Tchaj-wanský režisér se po letech vrátil k tomu, co mohlo stát za překvapivou ztrátou v poslední a nejdůležitější kategorii, kde mu vypálilo rybník mnohými zpochybňované drama Crash.

Netflix nepochybně umí vyprodukovat zajímavé filmy, potažmo umožňuje vděčnou distribuci kvalitním projektům, jimž by se v kinech nedostalo pozornosti. Často však nabízí druhořadé zboží a z pozice mazaného obchodníka přihlíží, jak roste poptávka zcela nezávisle na jindy kruciální kvalitě. Momentálně nejsledovanější film s názvem Mea Culpa má extrémně špatné ohlasy od kritické i divácké obce a zdá se, že svérázný tvůrce Tyler Perry vyvolává trapnost a kýč trochu naschvál.

Oscarové ceremonie se pochopitelně snaží průšvihům a neplánovaným změnám vyhýbat, přesto se občas situace vyvrbí tak, že je nejcennější soška ve světě filmu někomu odebrána. V čerstvé paměti stále máme situaci z předávání v roce 2017, kdy došlo k záměně obálek a namísto Moonlightu, skutečného vítěze ceny pro nejlepší film, byl nejdříve vyhlášen La La Land. Navzdory šoku a zmatení všech zúčastněných se situaci podařilo vyřešit ještě na pódiu. Historie oscarových ceremonií však pamatuje jeden ještě problematičtější okamžik.

Je to možná nejžhavější filmové téma posledních týdnů, k němuž se vyjádřilo mnoho celebrit a nakonec ho musela uvádět na pravou míru také osoba, již se proti její vůli týká. Margot Robbie byla hlavní tváří loňského megahitu Barbie, který v lednu sice sklidil osm oscarových nominací včetně té na nejlepší film roku, avšak Robbie i režisérka Greta Gerwig ve svých kategoriích ostrouhaly. Herečka přesto vyjádřila radost ze zbylých nominací a projevila týmového ducha, jenž je pro mnoho tvůrců spolu s kvalitou jejich výrobku důležitější než hmotné ceny. Kde je ale pravda? Opravdu hercům a herečkám na zlatých soškách s výrobní cenou kolem tisícovky dolarů (23 430 Kč) zas tak nesejde?

Oscarové kvóty volající po větší diverzitě filmového průmyslu se staly vděčným strašákem a terčem kritiky i posměchu v internetových diskuzích. Z konkrétní podoby výkřiků je jasné, že pocházejí častěji od lidí, kteří nemají jasnou představu, k čemu se vlastně vyjadřují (ostatně si křiklouni zjevně ani neuvědomují, že ještě do žádného ročníku nezasáhly, premiéru si odbydou právě letos). V omyl ale může být člověk uveden zcela bezděky, kdy k němu jednoduše nedoputovalo dost informací. Vysvětleme si tedy spolu, co jsou tyto kvóty zač a jak (pokud vůbec) nějak ovlivní filmový průmysl.

Produkční a distribuční společnost A24 je ve filmových kruzích pojmem, který s každým rokem a každou novou premiérou nabývá na významu. Nezávislé studio založené před jedenácti lety má na svém kontě dva Oscary za nejlepší film (Moonlight; Všechno, všude, najednou) a především sérii autorských hororů, které diktují směr expandujícího žánru a mají kultovní fanouškovskou základnu. Podle reportáže magazínu The Wrap ale společnost s hodnotou 2,5 miliardy dolarů na nízkonákladových projektech finančně strádá a potřebuje svou působnost rozšířit do mainstreamu. Pomoci jí k tomu má například série Pátek třináctého.

Společnosti Disney vůbec nevychází poslední filmové a seriálové projekty, které ve velkém prodělávají a sbírají až nenávistné ohlasy. A to se ještě chystá hraná verze Sněhurky, které zadělávají na problémy třeba smělá prohlášení její představitelky Rachel Zegler o zastaralosti předlohy. Řešením má být nicméně další hraný remake, tentokrát populárního animáku Na vlásku z roku 2010. V hlavní roli princezny Lociky by si mnozí přáli vidět Florence Pugh, Disney pak dle nových informací na režisérský post lanaří slavného Baze Luhrmanna.

Předělávka klasického animáku Lví král vydělala roku 2019 ohromné peníze a na druhém díle, který se zaměří na život krále Mufasy, momentálně pracuje renomovaný režisér Barry Jenkins (Moonlight). Prezident Walt Disney Pictures Sean Bailey přitom pro New York Times prozradil, že daný svět skýtá potenciál pro mnohem větší filmovou sérii.

Hraná předělávka slavného animáku Malá mořská víla vstoupí do českých kin 25. května, ale psalo se o ní dlouho dopředu. Společnost Disney pokračuje ve svém lukrativním, byť veřejně často kritizovaném trendu hraných remaků, přičemž vášně vzbuzovalo hlavně obsazení černošské herečky a zpěvačky Halle Bailey do titulní role. Právě její výkon se přitom po světové premiéře nejvíc vyzdvihuje.

Bědování nad nekonečným přívalem nepůvodních děl, pokračování a remaků je ve filmovém průmyslu možná oprávněné, ale rozhodně existují pozitivní výjimky. Některá pokračování milovaných hitů lidé zkrátka chtějí vidět, nové kabáty opatřené moderními efekty či aktuálními společenskými tématy mnohým látkám sluší. A proč by nešlo pomocí moderních technologií a současných autorů a autorek znovuoživit třeba následující díla, na nichž se zub času z různých důvodů podepsal a jejichž sdělení si zaslouží připomínat?