Michèle působí nezničitelně. Je šéfkou úspěšné herní společnosti, kde prosazuje stejně tvrdá pravidla, podle kterých se řídí i její život. Když je doma napadena a znásilněna neznámým mužem, její život se promění. Rozhodne se ho najít, což vede k bizardní hře, která se může každou chvíli ošklivě zvrhnout.
Tak Verhoeven natočil na stará kolena film, kterýmu dá každej čtyřku. Trochu smutné, ale asi to jinak nejde ani v mém případě. Prostě fajn žánrovka, co vždycky udělá radost.
Psychodrama od mistra. Verhoeven naťukává dost otázek, na které ale nemá odpovědi a to mi tady dost vadilo. Ok, Michele byla parádní chladnokrevná a manipulativní svině, ale co dál?
Elle je hodně černá komedie od mého oblíbeného režiséra, k jehož filmům se rád vracím. Jelikož natáčel ve francouzské produkci, tentokrát odhodil inspiraci mistrem Hitchcockem a vzal si na paškál mistra Chabrola i s jeho dvorní herečkou. Není to ale samozřejmě pouze o inspiračních zdrojích, jako brilantně zrežírovaný úchylný thriller oproštěný od veškeré erotiky s přidanou hodnotou různých forem lásky. Nejúchylnější na celé věci je to, že je to vlastně nejnormálnější film ve Verhoevenově kariéře.