80%
45 let je v nejlepším slova smyslu malým filmem, neokázalým, komorním a přesto neobyčejně vnitřně dramatickým, emocionálně působivým, ozdobený silnými hereckými výkony obou hlavních představitelů a podpořený citlivou Haighovou režií, prostou zbytečných efektů, spoléhající především na sílu nevysloveného a neukázaného.