Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí. Cheryl (Reese Witherspoon), hlavní hrdinka filmu Divočina, se takto cítí už delší dobu. Po smrti matky a krachu manželství, si myslí, že už přišla o všechno. Do života jí navíc vstoupí i drogy a náhodné známosti na jednu noc. A když už má pocit, že nemá co ztratit, udělá nejimpulzivnější rozhodnutí svého života. S nulovou zkušeností s divokou přírodou a s obludně těžkým batohem, poháněná zbylou vůlí, rozhodne se úplně sama zdolat 1770 km dlouhou vysokohorskou trasu pojmenovanou PCT - Pacifik Crest Trail. Což je nejdelší, nejtěžší a nejdivočejší stezka v celé Americe, cesta vedoucí od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Cheryl cítí, že když v této zkoušce dokáže obstát a překoná všechny překážky, bude na konci této cesty stát znovu a pevně na vlastních nohách. To ale zdaleka zatím netuší, co na ní na této pouti čeká. Vyrazí na trasu hodně nepřipravená a mnohokrát se dostane na dno svých sil. Od začátku přemáhá chuť ten bláznivý podnik vzdát. Batoh jí do krve sedře záda, část cesty projde jen s jednou botou, nevyhne se setkání s chřestýši a medvědy, překonává zničující vedra i sněhové závěje. Prožije odhodlání, hněv, beznaděj, vyčerpání, osamělost a na konci své pouti znovuobjeví vlastní sílu, radost, odvahu a krásu. (Cinemart)
Divočina je ale naštěstí podstatně lepší. Jednak tím, že hlavní hrdinka není až taková kráva, a především díky záběrům krásné a drsné přírody a díky kameromanovi, střihači a režisérovi, který má na svědomí skvělý Klub poslední naděje. Ti dokázali z nezajímavého až nesympatického námětu vykřesat dílo, které audiovizuálně místy stojí za to a některé jeho scény jsou libové.
Divočina
Wild
