Muzeum dějin ve Vídni je fenomén, který láká celý svět, nabízí sbírky umění, z kterých přechází mráz po zádech. Mít možnost nahlédnout do tajů tohoto muzea je šance, která se nenaskýtá kdekomu, a právě rakouský režisér Holzhauen chtěl tuto šanci dát všem, kteří si snímek v kině vyberou.
Na druhou stranu je nutno uznat, že i tři týdny po zhlédnutí mi film pevně utkvěl v paměti a pamatuji si z něj doteď velké množství scén, což se mi jindy u dokumentů běžně nestává. Těžko říct, jestli je to tím, že film promlouvá k divákovi spíš obrazem než slovy, nebo tím, že toho neobsahuje zrovna dvakrát mnoho...
