I když byly dosud natočeny čtyři celovečerní filmy o Jánošíkovi, slavného lidového hrdinu příliš neznáme. Známe jen lidovou legendu o slavném zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával a kterého po zradě popravili zavěšením na hák za žebro. Opravdového Juru Jánošíka, mladíka z Těrchové, jehož krátký, ale dramatický život inspiroval generace Slováků k vytvoření legendy, přibližuje až film režisérek Agniezsky Holland a její dcery Kasii Adamik. Výpravný velkofilm vznikl podle scénáře Evy Borušovičové, která několi let studovala archivní záznamy a dokumenty.
Ach Bože! Já celkem chápu, že pro Slováky je Juro Janošík něco jako rodinný poklad. Ale nechápu důvod, pro který se vezme legenda, vytrhá se z ní to, co je chronicky známé, zbytek se zdrsní, natočí se roztřesenou kamerou, proloží se spoustou sexuálních a místy až obscéních záběrů a vznikne film, ze jehož naturality je na zvracení. Český dabing Vojty Dyka udělal z Janošíka tak trochu přihřátého chlapce a to věci taky nepřidá...
Tak mně se tento film líbil. Ten Václav Jiráček se mi na toho Jánošíka velmi dobře hodil. Holt ta Agnieszka Holland je šikovná. A režírovala tento film spolu se svou dcerou Kasiou Adamik. Líbil se mi i Tomáš Uhorčík v podání Ivana Martinky. Krásná slovenská příroda a hudba polského skladatele Antoni Komasa - Łazarkiewicze jen umocňují zážitek z filmu. Vyzdvihla bych rovněž působivou kameru Martina Štrby. A závěrečná poprava mě vzala za srdce.