Postava k podpírání

Film je cestou po odcizeném světě. Začíná záběrem na křižovatku, kde před objektivem kamery přechází žena s kočárkem, malý chlapec, vojáci, pohřební průvod. Film se sestává z navazujících sugestivních obrazů. Nezapomenutelný je pro mne průchod suterénními prostorami s odloženými revolučními transparenty. Začátkem příběhu je, když hlavní hrdina Herold v zapadlé oprýskané uličce historického jádra města uvídí Půjčovnu koček. Vejde dovnitř a prohlíží si obyčejný komunální podnik. Kdyby na stěnách byly blond vlasaté hlavy, mohlo by to být kadeřnictví, ale zde jsou na stěnách velké fotografie kočičích hlav a neopominutelný výpůjční řád. Je propracován s dokonalou precizností a určuje občanům, jak se mají o kočku starat a jaké jsou pokuty, pokud bude překročena výpůjční lhůta. Přicázející prodavačku nesměle požádá o kočku a ta mu ji rutinovaně vydá, včetně ploché plechovky připomínající olejovky. Doma Herold kočce otevře konzervu s myškami místo sardinek a nakrmí ji. Druhý den hledá ve městě půjčovnu, ale nemůže ji najít. Čekají jej pokuty, vymáhání, past sklapla. Začíná Heroldova pouť světem úřadů, institucí. Herold navštěvuje různé kanceláře, je zkoumán a odesílán, neboť jeho problém se nehodí do schématu práce. Prochází kanceláří s obrazem panoramatu Hradčan, kde je zpovídán, navštěvuje obří nedohlednou kartotéku, která nedokáže zodpovědět jeho prostý dotaz. Při vstupu do svatyně Úřadu je podrobně zkoumána pravost jeho dokladů pomocí tajných značek čitelných proti světlu. Je odeslán do čekárny pana Kyliána. Když přichází, je již víceméně zaplněna, několik lidí stojí podél stěn. Jeden pán stojí vedle lázeňských kamen se sprchou. Zbývá poslední volná židle. Herold na ní usedá a cítí pohledy ostatních. Ze stolku vedle židle bere noviny, aby se za nimi skryl, ale ty jsou psány arabským písmem. V místnosti je těžká atmosféra. Každý čeká na svůj soud. Za dveřmi do sousední místnosti se ozývá telefon. Ponurou atmosféru v místnosti umocňuje to, že tabulky jediného okna jsou neprůhledné. Jeden muž si zapaluje cigaretu. Mladá žena jej obdaří vyčítavým pohledem a vrhá se k oknu a otvírá je. Za oknem je režné zdivo. Okno je zazděno. Když napětí dosáhne vrcholu, dav poruší pravidla. Zaklepe na dveře a nakonec bez dovolení vejdou do kanceláře. Ta je prázdná, jen uprostřed, na podlaze, leží telefonní aparát. Rozezní se zvonek. Někdo zvedne sluchátko: Prosím, mohu mluvit s panem Kyliánem? Lidé se rozchází. Na točitém schodišti pozorují muže nesoucího lázeňská kamna se sprchou na zádech. Vytrvale a soustředěně jde do schodů, ale na každém dalším závitu se ocitá o patro níž. Herold je zbaven kočky nakonec v zahradní restauraci člověkem, jenž popírá, že by byl Kylián.