Avatar

Když na sobě vliv nezastavitelného času nepociťujete, není co řešit. Devětašedesátiletý Kevin Costner má období největší filmové slávy zřejmě za sebou, ale momentálně zažívá uměleckou a zjevně i životní renesanci. Příští měsíc v Cannes uvede první celovečerní část své (možná) čtyřdílné westernové ságy Horizon: An American Saga, která do amerických kin poputuje v červnu. Po předčasném odchodu ze seriálu Yellowstone, který je v zámoří extrémně populární, se rovněž chystá na další osobní projekty. Mezi nimi má být také „malý příběh o muži a ženě“ v jeho režii, v němž si chtěl mermomocí zahrát australský idol Chris Hemsworth (Thor). O roli však přišel právě na úkor Costnera, jenž do intimní romance obsadil sám sebe.

V prvních pár minutách filmu Godzilla x Kong: Nové impérium (Godzilla x Kong: The New Empire) vidíme japonského megaještěra probudit se v Koloseu, kde spokojeně podřimoval od konce minulého dílu. Okamžitě se brutálně porube s kajdžu, zlikviduje půlku města a druhou půlku pokryje vrstvou křiklavé zelené krve, díky jejíž fantaskní barvě si snímek může zachovat nízkou věkovou přístupnost. Tomuhle se říká statement. Kdo po téhle scéně zůstane, si rozhodně nebude moct stěžovat na to, že film je přeplácaná blbost.

Když se někdo zmíní o sci-fi filmech, většina fanoušků má po ruce alespoň obecný kanonický přehled. Nejdůležitější je pravděpodobně Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey), nejslavnější Star Wars, nejfilosofičtější na západě Blade Runner a na východě Stalker. Ke sci-fi se minimálně jednou přikloní snad každá velká režisérská osobnost, neboť v nesnadné charakterizaci a ohraničení tohoto žánru spatřují možnosti pro nekonečně kreativní vyjadřování, ať už vizuální nebo příběhové. Ve většině případů sci-fi filmy vychází z jiných kulturních zdrojů včetně literatury a komiksu, v dnešní době často rozvíjí či remakují klasická díla a série. V tomto článku se ovšem zaměříme na osm finančně nejúspěšnějších sci-fi historie, jejichž námět pramení přímo z myslí filmařů a neopírá se o žádné přidružené médium nebo značku.

Do kin vtrhla druhá Duna (Dune: Part Two) a jestli nějaký její klad musejí uznat i zapřisáhlí odpůrci poetiky Denise Villeneuva, je jím strhující vizuální stránka. Ne nadarmo se hovoří o tom, že tento zážitek je třeba si dopřát v kině, a to ideálně na co největším plátně a s co nejlepším zvukem – více srovnatelných příležitostí letos zřejmě nebude.

Kevin Costner býval největší hollywoodskou hvězdou. Zářil jako herec pod nejslavnějšími režiséry, a když pro Tanec s vlky (Dances with Wolves) roku 1990 poprvé obsadil režisérskou židli, Akademie jej zavalila Oscary. Jeho kariéra bohužel nabrala strmý výkyv, westernový Wyatt Earp od Lawrence Kasdana zůstal bez povšimnutí, Vodní svět (Waterworld) se utopil v zákulisních problémech a nechvalně proslulý Posel budoucnosti (The Postman) Costnera přivedl na buben. Charismatický tvůrce však vytrval, vyškrábal se zpět na vrchol díky seriálu Yellowstone a nyní v plnohodnotném traileru konečně ukazuje svůj vysněný westernový projekt Horizon: An American Saga, jehož první část půjde do kin 28. června.

S videoherními adaptacemi se díky úspěchu seriálového The Last of Us a animáku Super Mario Bros. ve filmu (Super Mario Bros.: The Movie) roztrhne v následujících letech pytel. V srpnu pak dorazí do kin jeden z nejšílenějších projektů – adaptace ulítlé hry Borderlands od režiséra Eliho Rotha, v níž vezmou kvér do ruky rovnou dvě držitelky Oscara Cate Blanchett a Jamie Lee Curtis. Společnost jim pak bude dělat např. Kevin Hart.

Osmapadesátiletý Robert Downey Jr. byl na vrcholu slávy v letech 2008 až 2019, kdy herecky táhl komiksovou sérii MCU jako geniální miliardář Tony Stark. Ze zavržené hvězdy devadesátých let, jež opustil s pověstí trestně stíhaného narkomana, se všestranný herec proměnil v nejlépe vydělávající tvář Hollywoodu. Svým charismatem přirozeně vyplnil superhrdinský kostým a zhmotnil postavu, jejíž rozlučku v Avengers: Endgame mnozí považovali za hodnou oscarových vavřínů. Těch se však Downey zřejmě dočká až letos zásluhou životopisného hitu Oppenheimer, jenž čtyři roky po smrti Iron Mana znovu resuscituje hercovu kariéru. Dost nevybíravě a s věčným nádechem ironie na to poukázal sám Downey, když převzal cenu BAFTA za nejlepšího vedlejšího herce.

Že by bublina konečně splaskla? O 3D filmech se v poslední době nemluví zdaleka tolik jako před lety, kdy hlavně v souvislosti s prvním Avatarem leckdo zmiňoval trojrozměrné snímky jako nevyhnutelnou budoucnost kinematografie. Koncem roku 2022 přišlo do kin očekávané pokračování Avatara, ale kromě něj nenacházíme mezi divácky nejúspěšnějšími tituly nedávné minulosti žádná díla, u nichž by 3D hrálo skutečně zásadní roli. Je tedy 3D už opravdu mrtvé?

V redakci Kinoboxu rozhodně patříme ke vstřícnějším divákům Cameronova namodralého opusu. Přestože by někteří z nás možná jmenovali lepší způsoby, jimž by nepotopitelný režisér Titaniku (Titanic), Vetřelců (Aliens) a dvou Terminátorů mohl uplatňovat svůj talent, stále jsme schopní respektovat jeho volbu. Zvlášť když oba díly Avatara byly vynikající podívaná. Přesto je trochu smutné, že šance, že se Železný Jim ještě někdy vrátí na planetu Zemi, se jeví rok od roku méně pravděpodobná. Nyní připomněl, že Avatar by nemusel skončit ani u nyní chystaných pěti dílů.

James Cameron je mužem mnoha vlastností, střídmost ale není jednou z nich. Proto se po po bezprecedentním úspěchu prvního Avatara rozhodl oznámit hned čtyři pokračování, jež vzniknou takřka jako jedna megaprodukce. Není ale úplný blázen, vždy tedy avizoval, že v případě potřeby půjde celý projekt stopnout trojkou a práce na dalších dílech se může zastavit, pokud se dvojka nedočká úspěchu. O něm samozřejmě železný Jim (na rozdíl od zbytku světa) v nejmenším nepochyboval. A měl pravdu.