Let číslo 93

80%

Komentáře a recenze 40

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 088 bodů
8
Let číslo 93 je tísnivou podívanou, která diváka upoutá do sedačky a naprosto věrně mu naservíruje tyto děsivé chvíle, které předcházely události, která zasáhla USA přímo do srdce. Greengrass to cele natočil natolik působivě, že jsem jen seděl se zatajeným dechem a cítil na sobě tu bezmoc a beznaděj, kterou prožívali cestující letu číslo 93. Jeden z nejsilnějších diváckých zážitku roku 2006.
Pete69
Pete69
29 761 bodů
3.5
Tetno film jsem shlédl s velkým sebezapřením. Celé mi to případá, jako by to bylo točeno mobilním telefonem. Až na posledních 15 minut, kdy se cestující letu 93 odhodlají k útoku na teroristy se tam nic neděje. Cílem bylo zmapovat zmatek, který panoval 11.9.2001, ale tomuto filmu se to příliš nepovedlo a spíše působí zmateně režie a kamera.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
10
Precizně tepavé drama, které vyvolává emoce zhmotněním ryzí objektivity, až by člověk zapomněl, že je to "jenom film".
lamps
lamps
15 156 bodů
9
Dlouho jsem se nemohl chytit a chtě nechtě mi snímek připadal více jako dokument, než očekávané drama o skupině lidí v zoufalé situaci. Ovšem jak jsem byl zpočátku skeptický, tak druhá polovina byla naprosto strhující, Greengrass to rozehrál ve velkém a v samotném závěru jsem zíral na obrazovku tak vyjeveně, že to muselo vypadat asi dost směšně. Už jen s přihlédnutím k tomu, z jakého námětu film čerpal, jakým působivým způsobem vše podal a jak nakonec převálcoval i ambiciózní Stoneho World Trade Center, odhlédnu od počátečních rozpaků a budu jen vřele doporučovat...
bayern
13 716 bodů
6
Film věrně kopíruje události z 11 září a poukazuje na obyčejné lidské hrdiny,kteří zabránili dalšímu neštěstí.Je to lehce dokumentární snímek,ale depresivní a pro obyčejné smrtelníky,kteří let prožili a museli v bezmoci čekat co se v příštích okamžicích stane,prostě hrůza.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Miluju ten pocit. Miluju pocit, když žiju v tom, že jsem viděl tuny filmů a žiju v tom, že film na tak vysoké úrovni už jen tak nenajdu a že jsem ty pravé vrcholy kinematografie viděl snad všechny. Jenomže i v tomhle ohledu je život krásný, protože vždy dokáže překvapit. I proto je nadále možné, že uvidím filmovou pecku, která je za jasný plný počet a rázem jí též můžu řadit mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděl. Přesně tyhle pocity u mě vyvolal snímek Let číslo 93 režiséra Paula Greengrasse. Let číslo 93 mapuje příběh jednoho ze čtyř letadel, které 11. 9. 2001 unesli islámští extrémisté a ve finále byl Let United 93 jediným ze čtyř letadel, které nezasáhlo svůj plánovaný cíl. Proč vlastně? Protože došlo ke vzpouře a dle oficiálních závěrů chybělo jen pár sekund na to, aby pasažéři Letu United Airlines 93 ve finále vyvázli ze zdravou kůží. Příběh Letu United Airlines 93 je jednoduše univerzální a dalo se tak čekat, že se jednou dočká filmové adaptace. A ta nakonec dorazila relativně brzy. Režisér Paul Greengrass si ke svému novému filmu napsal scénář a film z velké části vznikl především díky kooperaci s pozůstalými obětí letu United 93, kterými se Greengrass snažil o co nejreálnější vyobrazení pozůstalých. Celkově si Greengrass celý příběh Letu United 93 nastudoval a skutečně se snažil o co nejvěrnější zpracování. A povedlo se mu natočit jeden z nejsilnějších filmových zážitků všech dob. Let číslo 93 je jednoduše výjimečný film. Jde o hrozně těžce uchopitelné téma, které se velmi snadno mohlo Greengrassovi rozpadnout pod rukama. Jenomže Greengrassovi vyšlo hned několik věcí- Do hlavních rolí obsadil neznámé ale zcela schopné herce a fakt, že Greengrasss do hlavní role neobsadil žádnou velkou hvězdu, která by na sebe strhávala příliš pozornosti dává filmu ještě větší pocit uvěřitelnosti. Jde o skvělou poctu těm, kteří na palubě letu United 93 zemřeli a zároveň jde vyloženě o intenzivní zážitek, u kterého navíc nesejde na tom, že máte události kolem 11. září důkladně nastudované. Je totiž velmi nepravděpodobné, že byste u konce filmu nebyli tak napjatí a hlavním hrdinům přáli úspěch. I přesto, že víte, že se toho Happy Endu stejně nedočkají. Nejdůležitější na tom je fakt, že Let číslo 93 není patriotickým filmem. Greengrass se nutně nesnaží udělat z Američanů hrdiny, kteří nemají žádné vady a Islámisty se nutně nesnaží všechny hodit do jednoho pytle. Let číslo 93 nebojuje proti žádné (sebevíc za vlasy přitažené) náboženské víře a ani se nutně nesnaží za vlasy přitáhnout z vyšetřování podložená fakta. Greengrassovi jde v jeho filmu o jediné- O co nejrealističtější a nejuvěřitelnější zpracování. Snaží se předat divákovi film, který ve svém zásadním příběhu navíc strašně moc vypovídá o síle lidské odvahy. Hádám, že kdyby se podobného filmu chopil takový Oliver Stone, podobně jako v JFK by se pustil do konspiračních teorií o tom, že za 11. září možná fakt stojí sám George W. Bush. Jenomže na tohle Greengrass prostě kašle- Nepouští se do teorií, nehledá nutné odpovědi na to za jakým účelem se to vlastně celé doopravdy stalo a zároveň skutečně nechce být patriotický. A zároveň servíruje i jeden z nejděsivějších filmových zážitků, kde především s atmosférou Greengrass prostě pracovat umí. Je to naprosto fascinující dílo, které je bohužel založené na zcela tragické lidské události. Greengrass ale prostě natočil mistrovské dílo bez chyb. Greengrass do Letu číslo 93 necpe své vlastní politické a ideologické názory a prostě se jen snaží padlé uctít co nejvěrnějším podáním a zároveň přitom točí filmařsky naprosto fascinující dílo. Kameraman Barry Ackroyd celý film víceméně točí ve formě dokumentu, která ve vás vyvolá dojem, že jste skutečně na palubě United 93. Do velké míry tak jde Let číslo 93 vnímat jako snahu o co nejvěrnější dokumentární rekonstrukci, která hodně těží ze své autentičnosti. Geniální je poté fakt, že John Powell film doplnil hudbou, která naprosto dokonale padne k filmu a především to emocionálně silné finále ještě silněji působí i díky ní. Je velmi snadné, aby vás Let číslo 93 dohnal k slzám a přitom z filmu není cítit pocit, že na vás filmaři pocitově útočí a především nemáte pocit, že je tenhle film jakousi formou přiživení. Podobně jako v případě Schindlerova seznamu se tu prostě jeden talentovaný filmař snaží připomenout jeden tragický historický bod a přitom všem se mu skutečně daří v divákovi vyvolat pocit, že může být rád jak jsou jeho osobní problémy malicherné a jak skutečně může být hůře. Děsivé atmosféře, kterou Let číslo 93 představuje v pasážích, kdy jsme přítomní na palubě letadla se upřímně nevyrovná žádný horor. Živelná kamera vám dodává pocit, že jste skutečně svědky vrcholové ukázky lidské zoufalosti a ve finále skutečně držíte palce a začnete doufat, že se koukáte na film, který se odehrává v nějakém alternativním vesmíru, kde to celé možná dopadne zcela jinak. A i po finále Letu číslo 93 je následně několik minut těžké vrátit se na úroveň emocionální vyrovnanosti. Soucítíte s pozůstalými a budete se jenom modlit, aby se podobné události už jen tak nestávali. Let číslo 93 je jedním z těch filmů, které v hlavě utkví velmi snadno. Je to naprosto strhující filmové dílo, které má mnoho pozitivních aspektů a je především vrcholnou ukázkou filmařských schopností. Greengrass natočil jeden z nejvíce strhujících filmů všech dob, který je zároveň jeden z emocionálně nejsilnějších. Jde o brilantní poctu a zároveň skutečně jeden z největších filmových milníků. Naprostá paráda!
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
8
Neskutečný filmový zážitek, který stačí vidět jednou a už vám slza za slzou kape po tváři. Greengras předvedl vynikající režii a skvěle vystihl tu bezmoc všech cestujících. Délka není nijak vražedná, tudíž vám to nebude vadit shlédnout. Tempo absolutně zběsilé a ten pád prostě nemohl být vystižen lépe.
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 011 bodů
5
Já nevím. Tento film má oficiálně docela vysoké hodnocení, 85%, ale mně se příliš nelíbil. Samozřejmě že když si představím, že bych v tom letadle seděla sama nebo někdo z mých blízkých, tak by to byla hrůza. Ale dívat se v televizi na to, jak únosci ohrožují posádku i pasažéry, a jejich rodiny, zejména manželky, se doma hroutí, modlí, nevědí, co mají dělat, to je dost slabý scénář, řekla bych. A takový ryze americký přístup prakticky ze všech těch katastrofických filmů. Mám pocit, že konkrétně Američané se vyžívají v podobných situacích a v "rýpání se v ranách". Už mě to vyloženě unavovalo. Když si čtu hodnocení jiných, málem si o sobě začínám myslet, že jsem necitlivá a nic mě nedojme. Vim ale, že to není pravda. Jen si spolu s jiným divákem (opravdu jedním z mála!!) myslim, že jde o takový typický americký katastrofický film s tou výjimkou, že jde o skutečnou událost. To je vždycky zajímavé. Ale mohlo to být natočeno jinak. Film "Let 93" o stejné události, ale natočený jiným režisérem a s jinými herci, jsem neviděla, takže nemohu hodnotit, který z těch filmů je lepší. Na tento film jsem se dívala jako na historický dokument, ale nedojal mě. I když konstatuji s povděkem, že na závěr nevlály americké vlajky, ani nezaznívala americká hymna.
mojmir.sedlacek
6 033 bodů
10
Mno... nevím, co napsat. Nemám rád Američany, ani jejich patriotské filmy, takže už od začátku jsem k tomuto dílu přistupoval s nemalým despektem... První půlhodina mi přišla jen jako zběsilé lítání odnikud nikam, když až potom jsem se zamyslel, že to tak vlastně má být:) a začal si film konečně užívat. Leč přesto mi to nepřišlo kdovíjak světoborné a divil jsem se oněm závratným hodnocením místní elity... Pak se ale film přehoupil do poslední třetiny a já zůstal sedět, přikován ke křeslu, neschopen promluvit, a jen jsem fascinovaně sledoval onen předem ztracený, leč přesto neskutečně energický a touhou přežít nabitý boj... Opravdu, gradace snímku je jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl. Dokumentární kamera tomu jen prospívá, stejně jako absence známých herců a snaha o co nejautentičtější ztvárnění. Výborná pocta padlým. Smekám. Za poslední část jednoznačně 100%, klidně i víc, za ten zbytek sice o dost méně, ale stejně těch 5* nemůžu nedat:)
mimon
4 334 bodů
5
Poněkud znepokojující vzpomínka na rok 2001.