Unaveni sluncem

75%
Unaveni sluncem
Plakát traileru

Píše se polovina třicátých let a zasloužilý hrdina revoluce plukovník Kotov tráví zaslouženou dovolenou spolu se svou rodinou. Je to asi padesátilý muž s nezanedbatelným kouzlem osobnosti. Má pohlednou mladou ženu a šestiletou dceru Naďu. Jeho prázdniny probíhají celkem uspokojivě, je nádherné počasí a v domě vládne pohoda a blahobyt, jaký si v Rusku jistě nemohl dovolit jen tak někdo. Zásahy okolního světa narušují idylu jen zřídka, o to závažnější bývají. Jedno z takových vyrušení představuje několik tanků, které se objeví nedaleko Kotovovy dači na poli. Každý člověk s nezeleným mozkem pochopí, že dělat vojenské cvičení ve vzrostlém obilí je nesmysl, a Kotov má kromě takového mozku i docela slušnou autoritu, vojáci tedy zase odjedou a dovolená může pokračovat. A pak přijede Míťa, který si kdysi chtěl vzít za ženu nynější Marusju Kotovovou a který pracuje pro KGB.

Film Unaveni sluncem natočil v roce 1994 ruský režisér Nikita Michalkov a natočil jej velmi dobře. Nepříliš složitý děj je vyprávěn pomalu, což vyvolává poklidnou atmosféru letních prázdnin a v první polovině filmu se zdá, že se vlastně vůbec nic nestane. Později se napětí mezi Kotovem a Míťou stupňuje, oba muži jsou však dost chytří na to, aby svému okolí nekazili léto, a divák je tak stále udržován v příjemně bezstarostné náladě. Brutální, nespravedlivý a nevyhnutelný konec filmu je pak o to působivější. Značnou zásluhu na kvalitě filmu mají herci.

Režisér filmu Nikita Michalkov obsadil do role plukovníka Kotova sám sebe a své herecké schopnosti zcela jistě nepřecenil. Jeho Kotov je silný a statečný muž, milující manžel a výborný otec. Roli malé Nadi ztvárnila Michalkovova dcera Naděžda a svým výkonem s přehledem strčila do kapsy Andreje Chalimona, u nás a v Americe lépe známého pod jménem Kolja. Další bezchybný výkon podal Oleg Menšikov coby Míťa, člověk, který dělá to, co dělá, jenom proto, že mu nic jiného nezbývá, a to už poměrně dlouhou dobu. Jak již bylo řečeno, Unaveni sluncem je znamenitý film. Někomu jako důkaz postačí fakt, že byl v roce 1994 oceněn Hlavní cenou poroty na festivalu v Cannes a o rok později Oscarem.




martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
28 421 bodů
10
Slunce hřeje a chrání, ale dokáže i spálit na uhel. Takové je motto ruského snímku popisující ponurý stalinismus, kdy si nikdy nikdo a od nikoho není ničím jistý, bezmocnost se jakkoliv bránit zrůdnosti doby a hlavně jednu velkou čistku. Je krásný letní den. Plukovník Kotov, blízký spolupracovník Stalina, tráví den spolu se svojí ženou Marusjou, malou dcerkou Naďou a dalšími členy velké rozmanité rodiny včetně prarodičů, služebné a studentky umění. Ani na nich není poznat, že by je cokoliv trápilo. Jen vesničani mají starosti hned z rána, když jim k poli přijedou tanky s tím, že tam bude vojenské cvičení. Velmi zdařilé je vyobrazení bezmocného bránění se zrůdné moci v podobě staré ženy proti tanku síťovanou taškou. Krutý režim prostě nehledí napravo ani nalevo. Čert vem, že lidi nebudou mít co jíst. Plukovník Kotov však vlivem svého jména zasáhne a úroda pro celou vesnici je zachráněna. Jenomže to nejhorší má teprve přijít. Ne však pro vesnici, ale pro samotnou Kotovu rodinu. Režisér a představitel plukovníka Kotova Nikita Michalkov se podílel i na scénáři a povedlo se mu velmi věrné vyobrazení jednoho krásného dne bohužel pro někoho končící tak , jak by to ještě ani před hodinou nečekal. Dlouhá stopáž je k uchopení oné absurdnosti velikým přínosem. Den začne volně a pro všechny radostně. Nikdo se netrápí, nikomu jakoby nic nescházelo. Když se však objeví starý rodinný přítel, velmi pozvolna se začnou projevovat různá tajemství vedoucí k tíživější a napínavější atmosféře přibližující se k osudové tragédii celé rodiny. A právě ta pozvolnost způsobuje onu šokující tragičnost temné doby nevyhýbajícího se naprosto nikoho. Najednou to přijde jako blesk z nebe. Přijede černé auto a vše je najednou jinak. Vynikající kamera už jen dokresluje excelentní herecké výkony, kterým dominuje dcera samotného režiséra ztvárňující malou dcerku Naďu plukovníka Kotova. Takto profesionální dětský výkon se jen tak nevidí. Snímek velmi zdařile vypovídá o lásce a pomalu odhalující nenávisti a hlavně nezvratnosti osudu ve 30.letech při Velkých čistkách. S ohledem na předešlou ruskou či sovětskou kinematografii se jedná o naprosto vrcholné dílo z této krajiny. Udělení Oskara je zasloužené.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
6
Plně chápu, že někdo to považuje za výborný film, ale já osobně dokážu tyhle příběhy, kde se všichni mají sluníčkově jenom proto, aby je na konci něco zlého potkalo (když to navíc minimálně tušíme předem) ocenit jen velmi částečně. Je to pěkný film, ale zbytečný a nicneříkající.
výfuk
výfuk
2 975 bodů
6
Dříve než jsem viděl první film, viděl jsem druhý a ten mě vůbec nepotěšil. K jedničce jsem tedy přistupoval s menší nákloností. Tímto filmem to mělo vše skončit, tady už bylo vše dáno. Hezky provedené a příběh také není k zahození - perfektní pojetí sovětské situace, ale ve většině případů nesrozumitelné až nesmyslné. Ne děkuji, jednou to stačí!

Dodatečné informace

Původní název:
Unavení slnkom (více)
  • Rusko Unaveni sluncem
  • Rusko Unavení slnkom
  • Rusko Utomlyonnye solntsem
Premiéra v ČR:
24. 1. 1996
Země původu:
Rusko, Francie, SSSR
Přístupnost:
15+
Rozpočet:
2,8 mil. USD
Tržby:
2,62 mil. USD (celosvětově)

Další z kolekce Unaveni sluncem