Skřivánci na niti

Během pražského jara byl schválen do výroby čtvrtý film Jiřího Menzela, inspirovaný motivy z povídek knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Po povídce Smrt pana Baltazara z Perliček na dně (1965) a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966), jež získala Oscara, šlo o další spolupráci nadějného filmaře a úspěšného spisovatele. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim v období stalinismu posílal na převýchovu politicky nepohodlné osoby. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa) se potkává s holičem Kudlou (Ferdinand Krůta), mladým adventistou Pavlem (Václav Neckář) a jeho láskou Jitkou (Jitka Zelenohorská). Nad všemi bdí dozorce Anděl (Jaroslav Satoranský). Film satirizující politické represe z padesátých let putoval hned po svém dokončení na dvacet let do trezoru. Navíc z něj musela být odstraněna scéna se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým. Premiéra filmu Skřivánci na niti proběhla až v roce 1990 a v témže roce za něj na festivalu v Berlíně Menzel získal Zlatého medvěda. (NFA)