prezident George Bush: Franku, rád bych vás viděl ve zvláštní funkci, kterou hodlám vytvořit. Může to znamenat dlouhé hodiny, nebezpečné noci a setkávat se s nejhoršími vyvrheli naší společnosti.
Frank Drebin: Chcete mě do svého kabinetu?

detektiv Nordberg: Výborně, všichni poslouchejte. V klidu se seřaďte směrem k východům. To je ono. Nikdo neutíkejte. Jen klidně. Jeden po druhém. To je ono. Jen zůstaňte v klidu, ať nikomu neublíží ta atomová bomba, co tu za chvíli vybouchne.

Quentin Hapsburg: Postarejte se, aby se nic nestalo poručíkovi Drebinovi, než se vrátím. Pak budu mít to potěšení zabít vás osobně.
Frank Drebin: To potěšení je na mé straně.

Arthur Dunwell: Co je to za puch?
Frank Drebin: To bude nejspíš ze mě. Koupal jsem se ve sračkách. Miluju to.

(Frank Drebin a kapitán Ed Hocken jsou na palubě policejní lodi.)
Frank Drebin: Je to skvělej den pro naši akci. Tahle mlha nás bude krýt celou cestu k Hapsburgovu skladišti.
kapitán Ed Hocken: To není mlha, Franku. Zavařil se nám už druhej motor. Chlapci se to snaží hasit.

Frank Drebin: Jane, ještě jednu otázku. Říkala jsi, že doktor Meinheimer má fotografickou paměť, ale dnes večer si nedokázal vzpomenout, že jsme se už setkali.
Jane Spencerová: To je zvláštní, ale v poslední době prožívá tolik stresu.
Frank Drebin: Má nějaké rozlišovací znamení? Třeba jizvu, mateřské znaménko, tetování, srostlé prsty nebo třetí nosní dírku?
Jane Spencerová: Má mateřské znaménko ve tvaru obrazu "Whistlerova matka" na pravé půlce zadku.
Frank Drebin: Jo, rozumím. A nevšimla sis dnes na něm něčeho zvláštního?
Jane Spencerová: Ne. Jenom je o stopu vyšší a začal psát levou rukou. Franku, co se mi snažíš naznačit? Že Quentin našel nějakého dvojníka doktora Meinheimera a že zítra ten dvojník přednese prezidentovi podvržený projev?
Frank Drebin: To je geniální. Mnohem lepší než na co jsem přišel sám.

Frank Drebin: Zábavný večírek. Je tu mnoho známých plastických operací.

Frank Drebin: Ten člověk je špinavý jako podvlíkačky horníka v lednu.

(Komisařka Anabella Brumfordová telefonuje.)
komisařka Anabella Brumfordová: Ano? ... Co provedl? ... Kolik zvířat uprchlo? ... Ach, můj bože!
(V průběhu hovoru k ní přijde Frank Drebin.)
Frank Drebin: Paní komisařko vypadáte dnes báječně.
komisařka Anabella Brumfordová: Uvědomujete si, že kvůli vám je toto město plné pobíhajících opičáků?
Frank Drebin: Ano a není to spíš vina voličů?

Jane Spencerová: Franku, nejde nám to spolu. Vždycky jsi žil jenom svou prací u policie.
Frank Drebin: A ty ses pořád starala jenom o zónovou víru.
Jane Spencerová: Ozonovou díru! Nikdy ses nepokusil to pochopit.
Frank Drebin: Jak tohle můžeš tvrdit. Utratil jsem poslední pětník, abych koupil těch tisíc akrů brazilského deštného pralesa. Pak jsem ho dal vykácet a vypálit, abychom si mohli postavit dům našich snů.
Jane Spencerová: Franku, jak jsi mohl být tak ukrutný!
Frank Drebin: Ukrutný?! Víš jak bylo těžký přestěhovat celý kmen domorodců? Zkus si to někdy!

Frank Drebin: Máte nějakou spojitost s tímto ústavem?
Quentin Hapsburg: Oficiálně ne, ale dá se říci, že se s Jane vídáme poslední dobou dost často. Jak se vede moji prdelce?
(Jane Spencerová se stydlivě pousměje.)
Frank Drebin: To je výborné. Taky jsem s ní chodil. Prima holka a spisovatelka. Napsala knihu o sexuálních disfunkcích mužů. Nejspíš jste ji četl.
Quentin Hapsburg: Zřejmě jsem přeslechl...
Jane Spencerová: Franku, prosím tě...
Frank Drebin: To je v pořádku. Jsem si jist, že zvládneme tuto situaci s rozvahou, jako rozumní dospělí lidé, kterými přeci jsme. Že jo... Ty blbečku připosranej!

dr. Albert S. Meinheimer: To je příšerné co se tu událo poručíku. Plně doufám, že odhalíte viníky.
Frank Drebin: Je mi líto, ale nemohu být příliš optimistický. Máme před sebou ještě dlouhou cestu. Je to jako souložit. Je to namáhavý a pracný úkol. Zdá se, že to bude trvat do nekonečna a ve chvíli, kdy si myslíte, že všechno hraje pro vás, nestane se vůbec nic.

(Frank Drebin zahlédne Jane Spencerovou.)
Frank Drebin: Nemohl jsem uvěřit, že je to ona. Bylo to jako sen, ale byla to ona. Přesně taková, jakou jsem si ji pamatoval. Ten překrásný jemný obličej a tělo, které by dokázalo rozehřát i sýrový sendvič. Ňadra, jako by říkala "Hej, koukněte se na nás!" Je to ten typ ženy, před kterou klesáte na kolena a děkujete bohu, že jste mužem. Ano připomínala mi mou matku. O tom nebylo sporu.
(K Franku Drebinovi přistoupí Ed Hocken.)
kapitán Ed Hocken: Franku, prober se. Zíráš na ni jako by to byla tvoje matka, člověče.

(Frank Drebin objevil další oběť výbuchu.)
Frank Drebin: Fuj. Tenhle je pěkně zřízenej.
kapitán Ed Hocken: Pojďte všichni sem. Frank našel další trosku.

Frank Drebin: Nějaké další oběti?
kapitán Ed Hocken: Právě na jedné stojíš Franku.

kapitán Ed Hocken: Jsem rád, že jsi tady Franku.
Frank Drebin: Přijel jsem nejrychleji, jak jsem mohl, Ede. Gratuluju. Prý je Edna opět v jiném stavu.
kapitán Ed Hocken: Ano! Jestli chytnu toho chlapa, co to spískal...

(Frank Drebin vchází do místnosti, kde předtím došlo k výbuchu.)
Frank Drebin: Pokud jde o práci u policie, každou chvíli se stane něco, na co člověk nemůže bejt připravenej. Tentokrát se nějakej dementní kretén nejspíš plnej nenávisti sám k sobě a kterej pravděpodobně půl roku neplatil činži, definitivně zcvoknul.

John Sununu: Pane prezidente. Jsem opravdu hrdý, že zde mohu dnes večer uvítat naše státní dodavatele energie. Nejprve zástupce naftařského průmyslu, společnosti pro konstruktivní využívání ropných nalezišť, známé pod zkratkou "SKVRNA", pana Terence Baggetta. Za uhelný průmysl, předsedu společnosti komplexního uhelného řízení, zvané "KOUŘ", pana Donalda Fenswicka. A za jaderný průmysl, zástupce hlavního ředitelství bezpečnosti, neboli "HŘIB", pana Arthura Dunwella.

komisařka Anabella Brumfordová: Ráda bych vám představila nejstatečnějšího muže Ameriky. Tento týden byl vyznamenán za zabití svého již tisícího překupníka drog. Dámy a pánové, představuji vám Franka Drebina, poručíka kriminální policie.
Frank Drebin: Teda, po pravdě řečeno, ty poslední jsem náhodou přejel autem. Naštěstí se ukázalo, že to byli překupníci drog.

Quentin Hapsburg: Que sera sera... Mluvíte francouzsky, ne?
Frank Drebin: Ne, bohužel, ale líbám tak.

Quentin Hapsburg: Nevšiml jsem si, že by vaše jméno bylo na seznamu pozvaných.
Frank Drebin: Nestyďte se. Občas používám své dívčí jméno.

Frank Drebin: Zajímalo by mne, co tam Savage táhne.
Ed Hocken: Sex, Franku?
Frank Drebin: Teď radši ne, Ede...

Frank Drebin: (křičí v restauraci za Jane) Jsem svobodný! Zbožňuju svůj stav! Mám více sexu, než když jsem vedl kursy ve skautu!

Jane Spencerová: Dostal jsi moje dopisy?
Frank Drebin: Všechny. Ale nečetl jsem je. Roztrhal jsem je a spálil.
Jane Spencerová: Takže jsi nedostal ten šek na sedmdesát pět tisíc dolarů, co ti odkázal strýček?

Janin zaměstnavatel: Vy stále myslíte na něj, viďte? Jak se jmenoval... Frank?
Jane Spencerová: (zasněně) Ano...
Janin zaměstnavatel: Nemůžete na něj zapomenout, že?
Jane Spencerová: Na koho...?

Frank Drebin: Jane. Co nám můžeš říct o člověku, kterého jsi viděla minulou noc?
Jane Spencerová: Kavkazský typ.
Ed Hocken: Kavkazský?
Jane Spencerová: Ano, víte velký běloch. S knírkem. Metr devadesát.
Frank Drebin: To je pěkně velký knírek.

71 ? ?
  • Nosnica 50%
  • lucyky 65%
  • dav.bal 75%
  • jeromes 95%
  • RoCo 60%
  • lamps 90%
  • Elizabett 55%
  • Petrson 80%
  • HappyPiere 75%
  • squirrelpool 100%
všechna hodnocení (97)
jak hlasovat?

V žebříčcích uživatelů

16. místo z 43 v žebříčku uživatele Dark_Knight30
23. místo z 84 v žebříčku uživatele squirrelpool
33. místo z 145 v žebříčku uživatele vladimir-lada-but
216. místo z 303 v žebříčku uživatele MIRKA DOLEJŠOVÁ
Sdílet tuto stránku:

Partneři: