Name: Sedm samurajů
Released: 1954
Duration: 207 min
Rating: 79
Cast: Toshirô Mifune, Takashi Shimura, Keiko Tsushima, Kamatari Fujiwara, Daisuke Katô

Komentáře a recenze 19

Dle počtu bodů

Pete69

29 697 bodů 8. 2. 2023

8.5

Pořádná nálož minut, která za to ale nakonec stojí. Příběh dosti podobný Sedmi statečným, jestli tvůrci že Sedmi samurajů čerpali nevím, ale je to dosti pravděpodobné. Film se sice pomalu rozjíždí, ale když dojde na hlavní obranou část, je to paráda.. bitvy v nehostiném prostředí, působí to velmi syrové snad až na finální/smrtící údery, které jsou dosti opatrné. Film na mě každopádně udělal dojem.

xxmartinxx

22 280 bodů 8. 5. 2010

Sedm samurajů má ve své formální dokonalosti, jako mnoho velmi dlouhých formálně dokonalých filmů, zásadní problém s tím, že sice každá scéna je úžasná, celkově ale chybí gradace, plynulost a nakonec jakási lidskost. Druhá polovina je naštěstí v tomhle ohledu mnohem vyváženější. I tak rozhodně ne Kurosawůw vrchol... natož vrchol japonského filmu.

hanys_

18 771 bodů 29. 8. 2012

Ano, je to legenda, díky které vznikla další legenda. Ale ty 3 a půl hodiny mě budou strašit ještě dlouho. Fakt mě to nebavilo. A to jsem se tak na tuhle modlu těšil.

Sheldon

16 059 bodů 11. 12. 2015

ilm je natolik známý, že jste ho zřejmě již viděli, ostatně často je reprízován v televizi. Děj se odvíjí svižně, ve filmu je řada komických momentů a celkově se jedná o jeden z nejlepších mistrových filmů. Sedm samurajů bylo nominováno na Oskary za výpravu a kostýmyv černobílém filmu a Kurosawa si odnesl Stříbrného lva za režii na MFF v Benátkách. V rámci Projektu 100, který byl programován do distribučního ročníku 2009 se na plátna českých kin dostala restaurovaná verze, odpovídající původnímu tvaru uváděnému pouze v Japonsku (v USA a v Evropě se hrály kratší verze, především 158 minutová, na níž se podílel sám Kurosawa). V Československu se film v roce 1960 hrál v „unikátní“ 105minutové verzi. Ta sice zachovávala základní dějovou linii, ale eliminovala všechny „odbočky“, tvořící nedílnou podstatu Kurosawova mistrovského díla. Sedm samurajů je kultovní snímek, který by rozhodně neměl ujít Vaší pozornosti.

lamps

15 156 bodů 12. 5. 2016

9.5

Japonci na sebe mohou být právem pyšní, protože již v roce 1954 přišli s tak úchvatnou dobrodružnou podívanou, na jakou se v Hollywoodu nejen do té doby, ale i pár let poté nikdo nezmohl. Bylo již řečeno mnohé i o amerických Sedmi statečných, kteří si celý námět vypůjčili a dle mnohých i předčili, ale já bych se do nějakého srovnávání moc nehrnul. Sedm samurajů je přeci jen strašně odlišný snímek, z něhož je cítit specifická japonská kultura a který nám celý příběh ropitvává daleko detailnějším, emotivnějším a reálnějším způsobem než americký příbuzný. Samurajové nebyli žádní kovbojové, kteří při nepřátelském ataku nehnou ani brvou, ale parta obyčejných veselých lidí s obdivuhodnou vytrvalostí a odvahou. A třeba z toho pohledu se mi japonský snímek zalíbil trochu více, nejenže představuje hrdinství a odhodlanost hlavních postav, ale věnuje se i jejich charakteru a zpočátku nelehkému soužití s utlačovaným obyvatelstvem. 207 minut možná vypadá úmorně, ale věřte mi, že lepším způsobem než sledováním Sedmi-statečných-samurajů pod vedením mistra Kurosawi je strávit asi nelze..

hrumsrt

9 279 bodů 14. 1. 2024

Na Sedm samurajů se musíte nachystat.. Několikrát o tomhle kousku budete číst v kdejakých filmových výčtech toho nejlepšího a patrně i se značkou - minimálně - nejlepšího japonského filmu.. A pokud to s kinematografií myslíte vážně nemělo by vás Sedm samurajů minout, jen je Vám nejsem schopný říct, kdy se na ně asi tak dívat, co je potřeba znát a vidět před tím, no a zda je lepší vidět nejprve Sturgesových Sedm statečných.. Prostý příběh o partě japonských tajemných hošíků, kteří ještě nezapomněli, co to je spravedlnost a jen za naturální odměnu jsou ochotní bránit jednu drobnou vesničku zemědělců.. Na třech hodinách sledujete proces zverbování hrstky vybraných samurajů, které si hlavní ctnostný hrdina pro svoje poslání rozhodne odzkoušet, zda mají potřebné morální a samurajské kvality, aby se ctí bránili vesničany i za tu nejvyšší cenu.. Oproti pistolím a puškám tu ale logicky máme meče, které sice nejsou tak efektivní a ani účinné, ale odebírají ze souboje prvek jisté náhodnosti a o to více posilují zkušenosti každého bojovníka. No a taky každému zobrazenému souboji dávají daleko intenzivnější pocit prožitku.. První verbovací polovina je sice podrobena jisté monotónnosti, ale díky prostoru navíc dává vyniknout hlubší interakci postav a relevanci všech jednotlivých zkoušek, které tady neslouží jen jako nutný prostředek pro poskládání osudové sedmičky. Ale chápu, že absentuje na gradaci a napětí, jelikož se příběh snaží dostát všem postavám podobnému prostoru, což nakonec je ale ku prospěchu na divákově vztahu ke každému hlavními hrdinovi... A právě i na rozdíl od Sedmi statečných, kde jasně dominuje ústřední trojice kladných postav a na zbytek už spíše není čas, tady Kurosawa s respektem a až možná narcistním prostojem dává na obdiv téměř všem členům sedmičky.. Proč ale stojí Sedm samurajů opravdu za to, je až polovina druhá, která přidává na akci a na několika epických scénách, které jsou samotným vrcholem zobrazení samurajů na filmovém plátně.. I když asi chápu, že Sedm statečných jsou daleko známějším a přístupnějším filmem, tak i přes jistou kolísavou pozornost v rámci sledování, bych nakonec přece jen vyzdvihl právě původní japonský kousek, jelikož naběhnout sám s katanou v ruce proti přesile je prostě hrdinštější než sem tam někoho postřelit... Nevěřím, že po tom někdo sáhne spíše než po jeho variaci na Divokém západě, ale je to zatracená škoda, tady je každý sek katanou cítit a kromě hudebního doprovodu ho cupuje v každém ohledu.. 80%

JosefTomas

9 025 bodů 12. 1. 2017

O perfektním dílu se těžko píše, protože by se člověk zmohl jen to, aby vypsal všechno, co ve filmu funguje. Když Vám ale jako tady funguje úplně všechno, je těžké se ve stručnosti rozepisovat. Určitě to chce ale zmínit skvělý blocking a střih v pohybu, což je asi taky nejlepší definice daného režiséra.

Klajnik

8 589 bodů 28. 2. 2024

Pronudil jsem se tou 3,5h verzí a to jsem člověk, který je ochotný koukat na dlouhé i staré filmy. Tento kousek ke mně však absolutně nepromlouval. Je tam příliš málo obsahu i na tu 160min verzi - natož na tu 207min... Film je utahaný, protože postavy nejsou dostatečně psychologizované na to, aby mě zaujaly a já s nimi prožíval jejich osudy. Nutno dodat, že stupidní westernovou pohádku Sedm Statečných rovněž nesnáším, ale tamní protagonisty považuji za výraznější postavy (i když ne o moc). Některé ze Sedmi Samurajů shledávám hanebně nevyužité/neprokreslené, v důsledku čehož mě zcela najímali. Scénář nenese dost myšlenek, hloubky ani přesahu a také není dostatečně zacílený. Kurosawa si však dovolil ztrácet divákům čas zbytečně dlouhými scénami, ačkoliv mi ten film nepřijde - ani na svou dobu - natolik formálně úchvatný (jasně kompozice se promyšlená, ale 3,5h se jen nad ní rozplývat nebudu), abych jím byl unášen i tehdy, když se zrovna nic moc neděje. Ironií je, že i když se něco děje, tak to na mě působilo, jakoby se nic nedělo. Už po hodině jsem byl filmem velmi otráven, což jistě snížilo mou schopnost prožívat, ale faktem jest, že Kurosawa naprosto nebyl schopen pracovat s tempem a gradací. Celé to působí na jedno brdo a závěrečné bránění vesnice před vlnami banditů nemohlo být jiné než nudné. Jednak mě nezajímaly postavy - tedy ani jejich snažení, ale je takřka jistotou, že akce v takto starém filmu nebude možno označit za strhující: žádné explicitní násilí, přílišná statičnost, žádná dynamika a slabá vize, protože i s technologickými omezeními té doby by z toho šlo dostat více. Herecký projev je afektovaně teatrální. To má jistě dobové i kulturní opodstatnění, ale výsledkem je zkrátka přehrávání. ___Nějaké pozitiva to jistě má (kompozice některých scén, komicky ustrašený rolník, chmurný konec), ale celek ve mně zanechal silný negativní dojem. Těch pár myšlenek mi nepřišlo působivě vykrystalizováno, abych si z toho sedl na prdel. A vůbec? ___Proč se o hlavních postavách referuje jako o samurajích, když to jsou roninové - tedy samurajové bez pána? Pokud by se s tímto konceptem operovalo více, hned mě napadá ctnostný protagonista, který přišel o pána a tak hledá něco nového, za co bojovat. Ochránit vesnici před násilnickými bandity by nemuselo být tou nejhorší volbou. Další roninové by smysl viděli už jen v materiálnu a bojovali jen za prachy. Také by mohli skončit bez pána z různých důvodů (třeba porušením kodexu bušido). To vše by mohlo vést k dramatickým pnutím mezi hlavními hrdiny, z čehož by šlo více cílit na nějaké charakterové archy - také by to otvíralo témata k diskuzím a dodalo by to postavám na interesantnosti.