Přelet nad kukaččím hnízdem

Na počátku 80. let stavěli Brada Dourifa mezi nejperspektivnější mladé herce Hollywoodu. V té době měl na kontě Zlatý glóbus a oscarovou nominaci za roli Billyho Bibbita v Přeletu nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo's Nest) a v New Yorku začínal vyučovat herectví i režii na Columbia University. Mezi jeho studenty byl také Don Mancini, pozdější stvořitel hororové série Dětská hra, v níž Dourif od roku 1988 dabuje vraždící a zjevně nezničitelnou panenku Chucky. Ve čtyřiasedmdesáti letech si herec užívá důchodu a podle webu JoBlo vyslyší pracovní nabídky už pouze ze strany Manciniho, který Chuckyho protáhl filmovou franšízou i televizními projekty.

Pokud k tomu máte vlohy, hrát filmového padoucha může být velice vděčné. Mnozí ikoničtí herci a herečky to preferují před úlohami klaďasů, které sice mají větší prostor a navrch i sympatie dané morálně žádoucím postojem. Skvělí záporáci jsou kořením průměrných žánrových filmů a tažnou silou těch hodnotných a kreativně napsaných produkcí, v nichž neříkají jen prázdné fráze, jde z nich strach a nutí k zamyšlení. Ať už jde o zcela smyšlené psychopaty, mocné byznysmeny s předobrazy v realitě nebo o kontroverzní historické figury, následující seznam zaměřený na oscarové herecké výkony v záporných rolích představí výkvět těch vskutku památných filmových postav. Americká Akademie možná zcela ignorovala Anthonyho Perkinse v Psychu, Jacka Nicholsona v Osvícení (The Shining) nebo Roberta Mitchuma v Lovcově noci (The Night of the Hunter) i Mysu hrůzy (Cape Fear), avšak v minimálně v těchto případech vložila Oscara do těch správných úlisných rukou.

Navzdory klesající popularitě slavnostní ceremonie a dalším kontroverzím spojených s předáváním nejslavnějších filmových cen, zisk Oscara stále zůstává pro většinu (minimálně angloamerických) tvůrců pomyslným Svatým grálem. A bojovat o toto ocenění opakovaně se podaří jen opravdu těm nejlepším.

Před pár týdny jsme se zabývali otázkou, proč se Oscary celé toto století vyhýbají úspěšným megafilmům. Podobných si však můžeme položit víc, a některé jsou staré takřka jako ceny samotné. Další vyvstává, když se podíváme na seznam více než tisícovky oceněných filmů a všimneme si, že počet přítomných hororů se pohybuje okolo dvacítky, často navíc v méně prestižních technických kategoriích. Přitom právě ve Spojených státech žije horor jako bohatá a populární nejen filmová subkultura, co se tedy děje?

Definovat žánr thrilleru není úplně jednoduché. Většinou se jedná o temné příběhy s tajuplnými zápletkami plnými násilí a nebezpečí pro hlavní postavy, přičemž jejich tvůrci kooperují s přidruženými žánry jako krimi, drama nebo sci-fi, v ojedinělých případech také komedie. Takové filmy tvoří nezanedbatelný vzorek, avšak oscarová Akademie dlouhodobě nepřeje temnotě a „podřadným“ žánrům. Třebaže mnozí režiséři považují horor za nejčistší žánr, zlaté sošky sklízí převážně dramata přinášející sociální komentáře a dobově poplatné myšlenky. Thriller (zastoupený v inkriminovaných dílech v různé míře) shrábl Oscara za takřka stoletou historii předávání cen pouze v deseti případech, které si nyní představíme.

Přestože Jack Nicholson už více než dekádu žádný film nenatočil, jeho filmografie přesto zůstává jednou z nejsilnějších všech dob. Za pozornost v ní stojí i leckteré menší snímky, jež sice nedosahují popularity Přeletu nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo's Nest), Osvícení (The Shining) či Čínské čtvrti (Chinatown), přesto je provází velmi zajímavá historie.

Pětatřicetiletá americká herečka Emma Stone patří nepochybně k nejrespektovanějším a nejpopulárnějším osobnostem své generace v Hollywoodu. Má dar vybírat si role, jež kombinují divácký, kritický a akademický zájem, jak dokazuje její oscarový výkon v La La Landu. Její aktuální snímek Chudáčci půjde do českých kin koncem ledna a v USA patří mezi oscarové favority. V rámci jeho propagace se spolu s kolegy rozhovořila o svých nejoblíbenějších filmech, přičemž jejich volby vyvolaly pořádnou melu.

Ve dvaaosmdesáti letech zemřel po dlouhých zdravotních komplikacích hollywoodský herec Ryan O'Neal, jenž byl začátkem sedmdesátých let čelní osobností konkurující Robertu Redfordovi či Clintu Eastwoodovi. Za roli v romantické klasice Love Story (1970), která byla v době svého uvedení šestým nejvýdělečnějším filmem historie, obdržel svou jedinou oscarovou nominaci. Největší stopu zanechal v historickém klenotu Stanleyho Kubricka Barry Lyndon (1975), který Akademie neprávem opomněla na úkor Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem. O jeho úmrtí informoval na Instagramu hercův syn Patrick.

Příbuzenské vztahy jsou v Hollywoodu nezanedbatelné. Stejně jako ve většině obchodních sfér, v nichž vás předchází reputace vašeho rodiče nebo staršího sourozence. Za víc než století, během něhož platí především herci a režiséři za hvězdy, jejichž filmografie nabývají kanonických rozměrů, se vyrojila řada rodinných klanů s vícegeneračním rozsahem. Následující dynastie jsou v Hollywoodu nejúspěšnější z hlediska kvality i kvantity filmových děl, na nichž se podílely.

V 94 letech zemřel v Paříži spisovatel Milan Kundera. V exilu zde žil od roku 1975 a do Česka zavítával jen sporadicky a inkognito. Psal francouzsky, nikdy neposkytoval rozhovory pro česká média a donedávna nedával ani svolení k českým překladům svých knih. Zfilmovány byly čtyři jeho texty. Po americké adaptaci Nesnesitelné lehkosti bytí z roku 1988 se zařekl, že už nikdy neposkytne filmařům práva na zfilmování jakéhokoli svého románu či povídky.