Pátý element

83%

Filmové hlášky 28

  • (Dallas telefonuje s prezidentem.) prezident Lindberg: Majore Dallasi, především chci pozdravit bojovníka. Jste zářným příkladem pro naši armádu. Korben Dallas: Pane prezidente! Prosím, přešel byste raději k věci? prezident Lindberg: Dobře. Ohnivá koule o průměru dvanáct set mil se řítí k Zemi. A my nevíme, jak ji zastavit. To je ten problém. Korben Dallas: Kolik času máme? vědec: Pokud rychlost zůstane konstantní, tak hodinu, padesát sedm minut. Korben Dallas: Za dvě hodiny vám zavolám.
  • (Rhod najde na dveřích bombu.) Ruby Rhod: Co je ta věc s čísly? otec Vito Cornelius: To... to... to... to... Ruby Rhod: Nenenenenenene, kdyby to byla bomba, spustil by alarm, protože všechny hotely mají detektory bomb. Jasný? (Spustí alarm.)
  • otec Vito Cornelius: Korbene, uvědomuji si, že jste na mě naštvaný... Ano, ale chci abyste věděl, že bojuji za ušlechtilou věc. Korben Dallas: Ano, máte zachránit svět. Vzpomínám si. Ale já se snažím zachránit Leeloo. otec Vito Cornelius: Leeloo má problémy? Korben Dallas: A kdy Leeloo nemá problémy?
  • Aknot: Ještě výstřel a začneme zabíjet rukojmí. Korben Dallas: To je vůdce. Aknot: Pošlete sem někoho vyjednávat. Fog: (koktá) Já jsem ještě nikdy nevyjednával, pane. Korben Dallas: Nevadí, když to zkusím? Fog: (koktá) Jo jo. Jistě. Ano. Posíláme vyjednavače! (Dallas naběhne do místnosti s mangalořany a rukojmímí a střelí Aknota do hlavy.) Korben Dallas: Ještě chce někdo vyjednávat?
  • (Na Fhlostonu.) Ruby Rhod: Vypadá to, že se tu něco děje. Zdá se, že jsme byli napadeni. Jsou všude. Jednoho z nich vidím. Jsou to válečníci a jsou ohavní, mají velké zuby a velké čelo a smrdí. (Na velitelství.) generál Munro: Mangalořané.
  • (Na lodi se střílí.) Jean-Baptiste Emanuel Zorg: Tuhle muziku znám.
  • (V Dallasově pokoji zvoní telefon.) Korben Dallas: Halo? paní Dallasová: Ty mizernej parchante, nidky jsem tě neměla porodit! Korben Dallas: Mami? paní Dallasová: Rodila jsem dva dny, a ty mi to takhle oplácíš? Jako bych porodila robota! Korben Dallas: Ale jdi... paní Dallasová: Neříkej mi "Ale jdi"! Měla jsem tam být já, ne Ty! Korben Dallas: Ale mami... paní Dallasová: Já se potřebuju opálit!
  • (Rhod provádí orál letušce.) letuška: Pane Ruby! Ruby Rhod: Cože?! letuška: Musíte taky zaujmout příslušnou pozici... Ruby Rhod: Ale já nechci jednu pozici! Já je chci všechny! letuška: Och! Pane Rhode!
  • letuška: Abychom vám ukrátili let, zapneme vám regulátory spánku, která vám budou regulovat spánek.
  • Ruby Rhod: Korbene, zlato, co to bylo? To je zlý! Byla to otrava, žádnej oheň, žádná energie, vůbec nic! Má to být show, ne? Musím to být ram-bam-bam! Takže zítra mezi pátou a sedmou prosím ukaž, že máš ve slovníku víc než dva kravský výrazy! Musí to být zelený, jasný? Jasný?! Korben Dallas: Můžu s Tebou na chvíli mluvit? (Zajdou za roh, Dallas chytne Rhoda pod krkem, ten začne pištět.) Korben Dallas: Nepřijel jsem, abych Ti dělal křoví v rádiu. Zejtra si to od pěti do sedmi udělej zelený sám, jasný?! Jasný? Rhuby Rhod: Suprzelený.
  • (Domovní prohlídka.) velitel policie: Pane, dal byste prosím ruce do žlutých kruhů? Dallasův soused: Leda hovno! Korben Dallas: Špatná odpověď.
  • (Domovní prohlídka.) velitel policie: Jste klasifikován jako člověk? Korben Dallas: Rozhodně ne. Jsem jenom maso na špejli.
  • generál Munro: Ihned vyrazíte do Fhloston Paradise, převezmete čtyři kameny od pěvkyně Plavalaguny a přivezete je na zem. Dotazy? Korben Dallas: Jo, jeden. Proč já? Odešel jsem před půl rokem. generál Munro: Tři důvody. Zaprvé - jako člen speciální jednotky federální armády jste expert na všechny zbraně a kosmické lodi. Zadruhé - z celé naší jednotky jste získal nejvíce vyznamenání. Korben Dallas: Zatřetí? generál Munro: Z celé elitní jednotky jste jediný zůstal naživu.
  • (Generál Munro a další dva důstojníci přijdou k Dallasovi domů.) Korben Dallas: Generále Munro. Co vy v bloku s číslem nad pět tisíc? generál Munro: Moc pěkný byt. Hezký bydlení. Prý jste přišel o práci. Korben Dallas: To je fofr. Jen klid. Seženu jinou. generál Munro: No právě. Něco tu máme. Majore Dallasi, byl jste vybrán k velice důležitému úkolu. Korben Dallas: K jakýmu úkolu. generál Munro: Zachránit svět. (Dallas se začne smát.)
  • (Dallasovi volá matka.) paní Dallasová: Víš, jak mé tělo slábne, vezmi mě na ten výlet s sebou. Korben Dallas: O čem to mluvíš, mami? paní Dallasová: A, chápu. Chceš, aby tě matka prosila. Korben Dallas: Nechci, abys mě prosila! Chci jen nějaký vysvětlení. Hele, právě jsem přijel. Rozmlátil jsem taxíka, přišel jsem o práci, přepadli mě, ale jinak se mám vážně bezvadně. Díky za optání. Teď si sedni a vklidu mi to vysvětli. paní Dallasová: Tak ty nevíš, že jsi vyhrál zájezd pro dva do Fhloston Paradise? Předpokládám, že mě klidně necháš trčet někde na měsíčním povrchu.
  • (Dallasovi volá matka.) Korben Dallas: Halo? paní Dallasová: Korbene, drahoušku, máš zlámané prsty, že nemůžeš vytočit mé číslo? Korben Dallas: Čau mami. paní Dallasová: Sedmnáct vzkazů, a neříkej, že máš zase rozbitý aparát, ten vydrží tisíc let. Víš, mám o tebe strach, a ty se mi vůbec neozveš. Určitě krmíš svou kočku kroketami, protože ji máš raději než mě.
  • (Dallas obědvá u Thaiova stánku.) pan Thai: Máte tu vzkaz. Korben Dallas: Jo. pan Thai: Neotevřete? Může být důležitý. Korben Dallas: Jo. Stejně jako ty dva poslední. První byl od manželky, že mě opouští. Druhý od právníka, že odchází... s mou ženou. pan Thai: Ajajaj, to je tedy smůla. Ale děděček říkal "každý den přece nepršet", to je dobrý zpráva, já ručím. Já vsadím váš oběd. Korben Dallas: Tak jo. (Thai otvírá vzkaz.) pan Thai: No tak... (vesele) Jste propuštěn! (smutně) Oh, je mi líto. Korben Dallas: No, vyhrál jsem oběd. pan Thai: Dobrá filozofie, vidět dobrý ve zlý. Mně líbí.
  • Jean-Baptiste Emanuel Zorg: Jsem v háji. Aknot: Chtěl jste truhlu, přivezli jsme ji. Jean-Baptiste Emanuel Zorg: Truhlu se čtyřma kamenama uvnitř. Ne s jedním, dvěma nebo třema, ale čtyřma! Se čtyřma kamenama! Co mám teď kčertu dělat s tou blbou prázdnou truhlou?! Aknot: Jsme válečníci, ne obchodníci! Jean-Baptiste Emanuel Zorg: Ale počítat snad umíte! Je to tak snadné. Sledujte mé prsty... Čtyři prsty, čtyři bedny. Žádný prst, žádná bedna! Sbalte si to a vypadněte! (Mangalořané se rozzuří, namíří na Zorga a jeho bandu zbraně.) Aknot: Riskovali jsme životy. Myslím, že nám malá odměna přece jen patří. Jean-Baptiste Emanuel Zorg: Ohó! Takže přece jen jste i obchodníci, že?
  • (Finger volá s Dallasem.) Korben Dallas: Ano? Finger: Čekám tu celej den, kamaráde. Korben Dallas: Fingere. Finger: Kde je taxík? Korben Dallas: Auto jezdí bezva. Přede jako kotě. Finger: Bezva? Jak bezva? Znám tě, Dallasi. Bezva ve svým slovníku normálně nemáš.
  • (Dallas propleskne Cornelia, aby se probral.) Korben Dallas: No tak. Vstávat. otec Vito Cornelius: Kdo jste? Korben Dallas: Přivezl jsem tu dívku. Tu zrzku. Spadla mi do taxíku a začla mluvit divnou řečí. otec Vito Cornelius: Není divná. Je to božská řeč, stará řeč... Mluvilo se tak dříve na celém světě. A ona... On je ona. Korben Dallas: Vy jste to poznal?
  • (Dallas prchá s Leeloo v taxíku, Leeloo něco mele.) Korben Dallas: Koukej, holka, já mluvím jenom anglicky a ještě špatně!
  • (Dallas telefonuje s Fingerem.) Finger: Musíte mi přivést káru k půlroční kontrole. Korben Dallas: Ani nápad. Finger: Musíte. Korben Dallas: Není potřeba. Finger: Zapomněl jste, kdo seděl tisíc letů vedle vás? Vím, jak řídíte. Korben Dallas: Fingere, teď řídím taxík. Ne bojový letoun. Finger: Dobře, takže kolik vám zbývá bodů v řidičském průkazu? Kolik, majore? Korben Dallas: Nejmíň padesát. Finger: Řekl bych, že byste se měl naučit lhát. Uvidíme se večer.
  • (Dallas telefonuje s Fingerem.) Korben Dallas: Našel jsem vaši fotku? Finger: A jak vypadám? Korben Dallas: Strašně. Finger: To musí být stará fotka.
  • (Dallas telefonuje s Fingerem.) Korben Dallas: Ano? Finger: Tady Finger. Korben Dallas: Čau, zlato. Finger: Taky vás mám rád, majore. Takhle jste mě ještě neoslovil. Korben Dallas: To patřilo kočce. Finger: Dáváte přednost kočce před skutečnou ženou? Korben Dallas: Kočka se aspoň vrátí. Finger: Pořád se trápíte pro tu falešnou holku, když je na světě milion jiných? Korben Dallas: Nechci jich milion. Chci jen jednu. Dokonalou. Finger: Taková neexistuje, majore. Korben Dallas: Jo, já vím.
  • otec Vito Cornelius: Představte si na okamžik, že tohle není něco, co lze identifikovat, jelikož si to samo nepřeje. Kdekoliv se to objeví, přináší to smrt. Protože to je zlo, absolutní zlo... generál Lindberg: Důvod střílet první. otec Vito Cornelius: Zlo plodí zlo, pane prezidente.
  • (Prezident na velitelství a generál Staedert na lodi mluví přes vysílačku.) generál Staedert: Zaujali jsme pozice, pane. prezident Lindberg: Musím ještě promluvit k nejvyšší radě, takže jen fakta. generál Staedert: Zatím žádné výsledky chemické ani molekulární analýzy. Provádíme termonukleární zobrazování. prezident Lindberg: Takže chcete říct, že nevíte, co to je. generál Staedert: Zatím nevím, jen to, že se to zvětšuje. Mou filozofií je nejdřív střílet a pak klást otázky. Nemám rád nezvané hosty, pane prezidente. (Ostatní generálové na velitelství přikyvují.)
  • (Profesor se otočí ode zdi a uvidí mondoshawany.) profesor Pacoli: Ahoj. Vy jste němci?
  • profesor Pacoli: Začneme znovu. Když dojde k zatmění těchto tří platnet, otevře se černá díra jako dveře a přijde zlo... A s ním hrůza a chaos. Ten had, Billy, to je vrchol zla.. Zakresli ho, ano? Billy: Ano, už ho mám. (Maluje si loďku.) Mám všechny. Kdy má nastat období hada, profesore? profesor Pacoli: No, pokud je tohle pětka, a toto jednička... To máme... (Něco si breptá.) Tak každých pět tisíc let. Billy: Tak to máme ještě trochu času.