Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

82%

Komentáře a recenze 91

Dle počtu bodů
Brenan88
Brenan88
47 089 bodů
9
První část finálního snímku byla docela zívačka bez pořádné akce,ale tahle druhá část to už je úplně o něčem jiném. Je to správně temné,hrdinové bojují i za cenu vlastního života a celé ti působí osudovým dojmem. Prostě finále jaké si tato série zaslouží.
Pete69
Pete69
29 851 bodů
8.5
Vrchol Harryho Pottera je opravdovým vrcholem, od prvního dílu se temno stupňovalo tak jak mělo a vyvrcholilo v závěru brilantně. Z posledních dílů meli děti oprávněně noční můry. Tento poloviční horor se mi opravdu líbil. Jak jsem toho "brýlatého paťalu" ze začátku hodně nemusel, tak postupem času si získal i mě.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 280 bodů
4
Vážně jsem doufal, že rozdělení povede naopak k zhuštění emocí a důstojnému finále. Moje chyba. Končíme přesně tam, kde jsme začali. U rychlokvašky bez jakékoliv hodnoty. Lituju všech fanoušků, kteří teď budou muset sami sebe přesvědčovat o tom, jak skvělé to je.
hanys_
hanys_
18 771 bodů
8
U první části byl největší problém v tom, že se spousta děje (napoprvé) místy neuvěřitelně táhla, v té druhé je právě nedostatek stopáže Yatesův největší nepřítel (jen letmý záběr na mrtvé těla jistých hlavních postav mu prostě odpustit nelze), navíc finální souboj s Voldemortem mě docela také zklamal...I přesto všechno patří poslední film téhle ságy do té lepší poloviny (konečné pořádí filmů by u mě vypadalo cca takto (5,3,4,8,7,6,2,1) a je důstojným zakončením tohohle světového fenoménu...7.5/10
Fingon
16 886 bodů
8
70%. Celkově lepší než Relikvie první část, některé pasáže mě dostaly - hlavně Snape v Godrikově dolu.
lamps
lamps
15 156 bodů
8
Jestliže první část sedmičky byla určena výhradně milovníkům knihy a Harryho nejzarytějším "následovníkům", závěrečný díl byl stvořen pro masy. Nic, co se v něm odehrává, není v kontextu s literární legendou a předchůdci nastolenou atmosférou špatně a bitva o Bradavice vypadá jednoduše úžasně, přesně nějak takhle jsem si ji při opakovaném čtení knihy představoval. Ale filmu přeci jenom schází jakákoli přidaná hodnota, jakékoli hlubší znázornění osudovosti nebo rozvržení motivů mezi více postav, které by dodalo dění ještě více emocí. Poslední díl má nejkratší stopáž ze všech, což svědčí popkornovým fandům a neúprosné akční gradaci, ale poněkud tím absentují osvědčené Potterovské esence, interakce mezi hrdiny a duševní trýzeň mladých lidí tváří v tvář čistému zlu (alá třetí LOTR). Na druhou stranu skvělá režie, několik příjemných a nerušivých vtípků, brilantní sekvence z myslánky a over-the-top Alan Rickman, úchvatné efekty a samozřejmě Bradavice, nejmagičtější místo knižní i filmové historie, kde jsem částečně vyrůstal a každý záběr na ně si zkrátka a dobře nesmírně užívám. Škoda, že tentokrát to bylo jen na těch 120 minut :))
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
„Ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává na živu.“ Vyvrcholení filmové ságy o Harry Potterovi ztělesnilo závěr jednoho globálního fenoménu, na kterém vyrostla celá jedna generace. Po Fénixově řádu, Princi dvojí krve i první částí Relikvií smrtí bylo poměrně snadné věřit Davidu Yatesovi, že endgame Harrryho Pottera bude stát za to. Finále velkých sérii ovšem přeci jen vždy vyvolávají příliš velká očekávání, které se pak často nedokáží naplnit. V červenci 2011 ovšem bylo snadné rozlučce se světem Harryho Pottera podlehnout. I proto, že to je po vzoru první části neskutečný doják. Druhá část Relikvií smrti je nejkratším dílem série, kdy jako jediný díl z celé série nepřesáhne délku dvou hodin a čtvrt. I díky rozdělení knihy do dvou částí a chytrému rozseknutí příběhu v ideálním místě je Relikvie smrti - část 2 zběsilá jízda, která nezastavuje, protože nemůže. Musí se toho poměrně dost uzavřít (i přes povinné osekání od scenáristy Stevea Klovese) a tak se ihned skočí k heistu v Gringottově bance, aby nakonec došlo k nevyhnutelnému návratu do Bradavic. Svého času nejbezpečnější místo v kouzelnickém světě se ovšem stane bitevním polem pro osudovou bitvu, kdy při pohledu na hořící famfrpálové hřiště, ničení mostu a umírání oblíbených postav vyvstane pocit melancholie. I když to celé pochopitelně záleží na procítěné nostalgii a především zasvěcení. Yates ani tentokrát nepřišel o status velmi schopného řemeslníka, kdy mu i tentokrát jdou emotivnější momenty. Dost prostoru ovšem zabírá samotná bitva, která je přesně tak velkolepá, jak se sluší a patří. Vizuální efekty jsou na nejvyšší úrovni v historii celé série, několik postav (McGonaggelová, Kingsley Pastorek, Aberforth Brumbál) si získá svůj moment slávy. Při jedné cestě z bodu A do bodu B se poměrně šikovně dokáže reflektovat průlet prvními školními léty Harryho Pottera, i díky použití archivní hudby Johna Williamse poté nostalgie chvílemi skutečně dýchá za pochodu. Alexandre Desplat si ovšem jinak bez problému vystačí s vlastními hudebními motivy, které jsou bravurní a předznamenali, proč je Desplat jedním z nejlepších filmových skladatelů současnosti. Mladí herci skutečně vyzráli, staří matadoři se poté nenechají zahanbit. Ralph Fiennes je pořád jasnou castingovou trefou v rámci ztvárňování Voldemorta, na pravého krále byl ovšem pasován Alan Rickman. Rázem se ukazuje, že je Snape skvěle napsaná postava, které se navíc Rickman chopil fenomenálně, dost pravděpodobně i právě proto, že jako jediný dopředu věděl, jak jeho postava dopadne. Vyvrcholení jeho linky je silné, nečekané a z jedné ze snadno nejnenáviděnějších postav v rámci série se rázem stala postava nejkomplexnější, nejzajímavější a v očích mnoha i ta nejlepší. J. K. Rowlingová možná neměla sérii dopředu promyšlenou na 100%, minimálně celá příběhová linka Snapea ovšem dokazuje, že měla celou dobu pod čepicí. Do velké míry to celé funguje především právě i díky ohlížení zpět. Pamatujete na ostýchavého Nevilla v podání Matthewa Lewise? Rázem je z něj rozený vůdce, který si zařazení do chrabrého Nebelvíru dokáže definitivně ospravedlnit. Pamatujete na Draca Malfoye Toma Feltona, který ze sebe dělal ztělesnění zla podobného ražení jako sám Voldemort? Tady do velké míry váhá a v zásadní moment odmítá překročit hranici. Pamatujete na nerozlučná dvojčata Freda a George Weasleyovi v podání Olivera a Jamese Phelpse? Když na samém počátku Harryho Pottera zvažoval Steven Spielberg realizovat jako anmák, uvažoval o tom, že by scvrkl do jednoho filmu. Právě fakt, že filmy s Harrym Potterem pravidelně vycházeli jednu celou dekádu ovšem udělali své, kdy dětští herci mohli vyrůst divákům před očima, herecky zrát po boku zkušenějších kolegů a skutečně dospět. Ano, dětští herci si díky tomuto faktu nemohli užít normální dětství a muselo se to do jisté míry odrazit na jejich psychice, i z tohoto úhlu pohledu ovšem zůstává filmová série o Harry Potterovi speciální a zůstane v očích mnoha ještě hodně dlouhou dobu. Velkým dojákem sám o sobě je ostatně i epilog. O 19 let později se předává pochodeň, herci přesvědčivě zestárli a i přes nespočet obětí se rázem ukáže, že to vše mělo smysl. V závěru se odkazuje na samotný počátek ságy, začne hrát ústřední motiv Johna Williamse a příběh se definitivně uzavírá. Nad sérii o Harry Potterovi může mnoho lidí ohrnovat nos, pro spoustu lidí ovšem navždy zůstane důležitou součástí jejich dospívání a do jisté míry i pohledu na svět. Bylo krásně vyrůstat s Harry Potterem.... Viděno v kině: 2x
Danny F.
Danny F.
11 166 bodů
8
Tak to bylo krásné ukončení ságy Pottera. Dost svižnější a zábavnější než první část. Obával jsem se že bude nudnější, ale byl jsem velice překvapen. Kvalitní podívaná.
hrumsrt
hrumsrt
9 318 bodů
10
Museli jsme sice čekat o rok déle a Harry Potter se roztáhnul do osmi celovečerních filmů, ale nemůžu si pomoc, ale já nic většího než tohle na poli filmu nezažil. Můžeme nesouhlasit, můžeme se rozčilovat, proč jen nás nechalo studio v napětí.. Nicméně já toho dne viděl největší film svojí doby a něco pro co geek a potterhead ve mně dýchal. Leč se najdou lidé, kteří tvrdí, že rozdělení finální knížky sérii nepomohlo a naopak vytvořilo snímek, jaký není značce hoden. Avšak upozadím-li to, že mám první část pořád hodně rád, tak tohle rozhodnutí způsobilo především to, že finální část mohla vypadat takhle velkolepě a skutečně ty nejlepší body v sedmé knize nacpat až do osmého filmu bez jakékoli nutné vaty... Výsledkem budiž nejen jednoznačně nejlepší díl série, ano vážně pro mě o úroveň nad třetím a pátým filmem, ale současně i jeden z mých vůbec nejoblíbenějším filmů a současně i vrchol jedné filmové éry.. Dodnes si budu vzpomínat, jak moje mladé já nemohlo ani dospat, jak počítalo hodiny než film konečně začne.. Nejslavnější kouzelnická filmová série už bude navždy spojena s dětstvím.. Jak by někteří asi ani nezmínili Yatese v top třech režisérech, kteří se podíleli na filmech z tohoto světa, tak já si myslím, že právě on tímhle filmem se navždy stal legendou.. Při první části jsme se mohli jen domnívat, kde až s příběhem skončíme a co si necháme do tohoto filmu.. No a první část došla daleko a odvedla tu těžkou práci, aby se v tomhle finále nebylo ani jedno slabší místo. A to se povedlo, jelikož osmý film nemá nic, co bych vytknul.. Na rozdíl o dvou předchozích filmů, které se výrazně nesou na temnějších vlnách, kdy dokonce v první části finále si tvůrci už skutečně pohrávali s několika děsivějšími či nepříjemnějšími prvky, tak právě zde se vracíme naplno do té nádherné kouzelnické atmosféry, kterou oplývala úvodní dvojice Columbusových dílů. Přestože se hned od počátku pohybujeme v podstatě podobné depresi, snad i možná ještě větší než na začátku předchozích dvou filmů, jenže tady není čas truchlit, nýbrž je na čase konat. Jak v předchozím filmu všechna důvěra vzešla ve zklamání, tady se to obrací a skutečně všichni cítí, že je na čase konat.. Příběh pokračuje maximálně pár dní po konci první části a bez sebemenšího úvodu se pokračuje v plnění nejtěžšího úkolu, jaký byl kdy komu v kouzelnickém světě svěřen. Tři viteály už Voldemorta nevrátí, jelikož se je podařilo zničit, ale pořád zbývají další čtyři.. Líbí se mi, jak o tom ústřední trojlístek přemýšlí a je jasně vidět, že dospěli, a to přestože by měli ještě jeden rok v Bradavicích pobýt. Dokáží i pod nátlakem pracovat s tím, co jim nepřítel ukáže, co jim nechtěně prozradí, zkrátka všechno dokáží použít. Aniž by Harry musel opisovat z myšlenek Voldemorta jsou si jistí, kde hledat už v pořadí čtvrtý viteál.. A nádhernou oklikou za tolika událostmi a pravidly, které byly postavám představeny se je pokusí obejít. Že je banka u Gringotových nejbezpečnější místo na světě? Že některé jejich trezory dokonce hlídají draci? Tohle všechno ta Rowlingová neříkala jen tak a po letech si na to vzpomíná.. Se třetím čtvrtým použitím mnoholičného lektvaru se v převlečení za smrtijedy musí dostat do jednoho z trezorů.. Čímž získáváme odpovědi na předešlé dvě otázky, když trojlístek obelstí stráže, překoná draka na němž pak i s viteálem v ruce uletí napříč kouzelnickým světem. Neuvěřitelné, jak skvěle tohle vloupání působí, že máte pocit, jakoby opravdu někdy šlo o klasickou bankovní loupež, kde se pokazí přesně ty standartní věci, jen tady v kouzelnickém kabátku.. Trojlístek nějak tuší, že Nagini by měl být viteál, přestože divákovi to není v sérii doposud nikterak představeno. A několikrát tak zmíní, že poslední viteál je tak hradě, ovšem jak poslední? Vždyť z vzpomínek z myslánky to nedává smysl, na základě toho, co bylo ve filmu řečeno, tak Voldemort rozdělil duši na sedm částí, ale s Nagini by jich bylo jen šest.. Neumí tam počítat, nebo od počátku Harry počítal sám sebou, anebo skutečnost, která tvůrce nezajímá!.. Tradičním prvkem sedmé knihy je pátrání Harryho v mysli Voldemorta, pomocí níž se nakonec dozví i polohu pátého viteálu, tedy že je v Bradavicích... Hlavní trojice tak musí nějakým způsobem dojít rovnou do hradu, ovšem jak, když pozemky školy hlídají smrtijedi, které údajně vede ředitel Snape.. Docela pomocí štěstí jim osud přicvrnkne do cesty Aberfortha Brumbála, mladšího bratra Albuse, o kterém jsem se jako Harry poprvé doslechli v předchozí části. Zde je bohužel drobná chybka ve scénáři, že zjišťujeme o původu skleněného střepu, který trojici zachránil na konci předchozí části, ale jak k ní Harry došel, to ve filmu nezazní. A bohužel tohle je jedna z dalších otázek, nad kterou divák úplně nebude přemýšlet.. Inu bohužel druhá větší chybka, kterou Kloves ve finále dělá... Ale neberte mě špatně, tohle nejsou chyby, které by nutně podkopávali film, jen mě to o nich nutí přemýšlet a ve filmu se odpovědi nedočkáme.. Jen za pomoci Aberfotha se podaří Harrymu dostat zpátky do Bradavic a my se tak po jedno-epizodní odmlce zase ocitáme v místě okolo, kterého se točí celý příběh.. Teď je však potřeba ho a všechny v něm využít ve vyšší dobro, aby Harry získal čas a našel viteál.. Rowlingová a Voldemort v tomhle ohledu byli dosti tradiční a i tentokrát ujmul předmět spojený s historií Bradavic, tedy něco, co není úplně obvyklého, něco co každý dokáže třeba i vydedukovat. Samozřejmě je to efektní, ale veskrze mohl třeba vzít něco všednějšího.. Boj o hrad je největší sekvence v rámci celého oxalogie a skutečně připomene i některé čistě historické či fantasní bitvy, skoro jakoby ani někomu do světa Harryho Pottera neslušela, ale možná opak je pravdou, a jak vždycky kouzelnické souboje byli ozdobou všech dílů, tak ani tady se nezapomíná a poctivé mini příběhy a střety všelijakých kouzelnických formulí... Díky času a oběti mnoha studentů a dospělých kouzelníků Harry nasměruje svoji cestu do finálové uličky, v niž mu však Snape připraví jedno překvapení... Je otázkou, zda to někdo jak v samotném příběhu tušil, tak především z diváctva. Ale vysvětlení skrze Myslánku považuji dodnes za jednu z nejlepších a nesilnějších scén v celé historii filmu... Taky dobře, že nebude jediná.. Jak série nabídla řadu emotivních situací. zejména třeba smrt jedné z postav ve finále předchozího filmu, tak tohle je podle mě naprosto neporovnatelné úplně se vším.. Během pár minut se změní pohled na dvě hlavní postavy a přes příběh přejde zvrat, který může jinak postřehnout jen skutečně osvícený divák.. Pokud mi pak někdo bude chválit Albuse Brumbála, tak tohle je argument, proč zkrátka nemá nárok.. Jak celý osmý film působí jako renesance značky, jak dokáže přicházet s pozitivními linkami, jak krásně nostalgicky působí, tak tímhle změní úplně všechno... A tak jsem si v sále seděl s hlavou v dlaních, na co se to dívám.. Od setkání s Ronem a Hermionou, přes cestu do Zapovězeného lesa, použití kamene vzkříšení, to vše dělá film čím dál více emocionálně náročnějším. Všechen zmar a odvaha vrcholí v tomhle bodě, kdy je Harry ochotný jakovždy konat, a co více i důvěřovat Ronovi a Hermioně, že to má smysl, že dokáží zabít Nagini a samotného Voldemorta... Nádherná ukázka hloubky jejich vztahu nebo naivní očekávání? No bylo by to zajímavé.. Není se pak divit tomu, že když Harry pak vyskočí Hagridovi z náručí, já nevěděl jestli se smát nebo brečet radostí... Miluji tyhle vykupující revalační scény, ale žádná nikdy nebyla takhle epická. Jednu chvíli pláčete jak Ginny, že se Vám zhroutil celý svět a v zápětí s nadšením a úsměvem otevíráte ústa jak Hermiona... Dodnes i po letech se u toho klepu, jak naprosto peckovní to je! Tohle je bod, kdy už je to jasné, kdy je mi zřejmé, že jsme v cíli, i kdybychom toho hada měli uškrtit.. Tohle je ten bod, kdy při Priori incantate přetlačíte svého protivníka... A proč Voldemort nezabil Harryho, a nakonec ho dokázal Harry v souboji přemoci? Chtěl bych po projekci nějakou anketu mezi diváky, proč tomu tak je... Ani Rowlingová to v knize jasně neuvádí a naopak na otázku musel sama odpovídat bokem.. Nemá to spojitost s tím, že by Harry dokázal přežít kouzlo Avada Kedavra (když on ho ani v prvním případě vlastně nepřežil), a ani s tím, že před smrtí našel kámen vzkříšení, jelikož on ho stejně nikdo vlastně pomocí něj nevzkřísil... Může za to Bezová hůlka a skutečnost, jakou o ní Harry pronese před koncem filmu, že byla jeho... Tudíž Voldemort nemohl zabít hůlkou jejího vlastního majitele... Pokud tohle víte, jste šikovní. Ale divili by jste se, kolik lidí v tom má zmatek... Finální Voldemortovo rozpuštění, které se snaší s takovou nevolí mi vůbec nevadí a naopak působí tak nějak baladicky, jako celý jeho příběh.. Finální film se opravdu povedl a dokázal ukončit něco, co to s námi bylo celé dětství.. Navíc přinesl nejlepší díl celé série a nakonec prostě i s přehledem.. A bude vždycky platit, že to pro mě bude něco speciálního.. Série s Harrym Potterem je asi skutečně mojí nejoblíbenější a já se i po letech utvrzuji v její kvalitě. Jak jinde s dalšími zhlédnutími tolik filmů a značek klesá, tak Harry prakticky ve všech dílech při posledním rewatchi vyzrál. A to přesně platí i pro tohle finále, které navždy bude tím největším finále, jaké znám. Mám rád Harryho ve všech jeho ohledech, cením si castingu, kdy se nestydím říct, že právě, třeba všeobecně ne moc dobře přijatý, Daniel Radcliffe je mojí oblíbenou postavou. Líbí se mi, jak dobrý a v tolika ohledech skutečně inspirativní člověk to je. Každý, kdo se na sérii podílel od samotné předlohy Rowlingové až po toho kdo vybíral jaké boty mají mít postavy, když stojí při posledním záběru na nádraží, pomohl stvořit něco velkého. Odvážný nostalgický hudební doprovod Alexandre Desplata dokázal navázat na ikonického Johna Williamse a dehydratovat diváka.. Kloves již po sedmé ukázal neuvěřitelný cit pro psaní Rowlingové a zachytil vše, co měl a spolu s Davidem Yatesem stovřili dokonalé dílko. Takovýhle konec můžou zkoušet opisovat všechny značky, ale už nikdy nebude nikdo, kdo by se Harrymu vyrovnal. Tenhle film má moje srdíčko. Tohle je moje dětství a pořád to funguje.. Jednou budu moci říct, že jsem byl u toho, když končil Harry Potter! /viděno v kině/ 100%!
JosefTomas
JosefTomas
9 025 bodů
9
Úctyhodné zakončení jedné ságy, naprosto bravurně špinavé prostředí, atmosféra i pocit, že teď jde do tuhého. Smutné je nicméně to, že musel člověk na tohle čekat skrze předchozí (a po tomhle zjištění i dost zbytečný) díl. Druhá část Relikvie je tak pravděpodobně nejdospělejší a nejosudovější díl této dlouhé série, u které jsem rád, že jsem ji mohl s hrdiny prožít.